Altalena

Altalena (hebrejsky: אלטלנה) bylo americké vyloďovací plavidlo typu LST, které převáželo zbraně a munici pro polovojenskou židovskou jednotku Irgun z francouzského Marseille do Tel Avivu, kde mělo 20. června 1948, během války o nezávislost, přistát.[1] Mimo jiné převážela také evropské a severoafrické uprchlíky. Na rozkaz Davida Ben Guriona byla loď potopena.

Model Altaleny
Hořící a potápějící se Altalena u telavivského pobřeží

Pozadí
Pomník na telavivské pláži

Během příměří při válce o nezávislost se snažili Židé i přes zbrojní embargo sehnat zbraně. Irgun měl tyto snahy ve Francii, kde se mu podařilo zakoupit americké vyloďovací plavidlo typu LST (landing ship-tank). Loď nechal ukotvit poblíž Marseille, kde se na ni nalodilo asi 500 uprchlíků z Evropy a severní Afriky. Současně bylo na loď naloženo 5000 pušek, 450 kulometů a miliony nábojů, které získal od premiéra Bidaulta zdarma.[1] Loď, která byla pojmenována Altalena (podle pseudonymu Vladimira Žabotinského), pak 29. května 1948 vyplula. Během cesty vstoupila v platnost dohoda o příměří. I přes tuto dohodu Ben Gurion schválil, aby Altalena přistála 20. června v Tel Avivu.[1]

Problém vyvstal, když Irgun oznámil, že 20 % zbraní připadne jeho jednotkám. To Ben Gurion odmítl jako porušení suverenity izraelské vlády. Mezi armádou a Irgunem došlo k přestřelce, když chtěl kapitán přistát u pláže v Tel Avivu.[1] Boj trval několik hodin a poté byla Altalena potopena. Při incidentu bylo zabito šestnáct bojovníků Ecelu a tři vojáci Hagany.

Izraelci nikdy nebyli tak blízko občanské války.[2] Potopení Altaleny nakonec vedlo k upevnění pozice Ben Guriona, který prosadil i přes silný nesouhlas transformaci Hagany a Palmach v regulérní armádu, která měla na konci příměří 60 000 mužů. O dělu, které ostřelovalo Altalenu a zapálilo ji, později Ben Gurion prohlásil:

„ Budiž to dělo požehnáno,… Až znovu postavíme Chrám, bude stát vedle jeho hlavní brány. “
—  David Ben Gurion[3]

Odkazy

Reference
  1. SACHAR, Howard M. Dějiny státu Izrael. Praha: Regia, 1999. ISBN 80-902484-4-6. S. 286.
  2. ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina – minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 72.
  3. SPRINZAK, Ehud. Brother against Brother - Violence and Extremism in Israeli Politics. New York: The Free Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0684853444. S. 32.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.