Ellinikí Radiofonía Tileórasi

Rozhlasové vysílání ERT začalo v roce 1938 ve formě programu Aténské rozhlasové stanice, která později přerostla v Národní rozhlasovou společnost EIR.[3]

EIR se v roce 1950 stala zakládacím členem Evropské vysílací unie EBU.[4]

Po experimentálním televizním vysílání ze studia EIR v aténském Zappeionu v roce 1965[3] se rozběhlo pravidelné vysílání 23. února 1966.

V roce 1987 došlo zákonem ke sloučení všech rozhlasových a televizních stanic v Řecku do společnosti ERT, která tak nahradila dřívější EIR, již přejmenovanou na EIRT (Národní instituce pro rozhlas a televizi).[3] Zároveň vznikla ERT3, autonomní buňka uvnitř ERT, sdružující vysílání ET3 a regionálních rozhlasových stanic pro severní Řecko.

Na přelomu tisíciletí ERT vysílala tři televizní programy.[5]

Televize byla financována smíšeným způsobem, základem byl poplatek za elektroměr a příjmy z reklamy.[6] ERT byla dlouhodobě schodková.[7]

V roce 2006 dostala ERT první digitální multiplex.[3] V červnu 2013 ERT vysílala tři celoplošné televizní a čtyři rozhlasové programy, dále několik regionálních programů a vysílání do zahraničí Voice of Greece.[1]

11. června 2013 oznámil mluvčí řecké vlády Lukase Papadimose, že televizní i rozhlasové vysílání ERT bude přerušeno po skončení programu plánovaného na tento den, tedy v ranních hodinách 12. června. Oficiálním důvodem byly „nedostatek transparentnosti a neuvěřitelná extravagance“, média viděla též zřejmou souvislost s úspornými opatřeními kladenými na řeckou vládu Evropskou komisí a Mezinárodním měnovým fondem v souvislosti s pomocí těchto institucí v řecké finanční krizi. Rozhodnutí se dotklo zhruba 2500 zaměstnanců,[1] kteří dostali výpověď a mohou požádat o místo ve vysílací společnosti, která má ERT nahradit.[8] Proti rozhodnutí se postavily odbory,[1] které vyjádřily odhodlání pokračovat ve vysílání. Rozhodnutí vyvolalo okamžité protesty u ústředí televize.[9] Podporu ERT vyslovila Evropská vysílací unie EBU.[4] Prezident Evropské federace novinářů Mogens Blicher-Bjerregård označil plán řecké vlády za absurdní a velkou ránu pro demokracii.[10]

Přerušení mělo být na nezbytnou krátkou dobu.[1] 14. června premiér Antonis Samaras navrhl obnovení zpravodajského vysílání, které by zaručoval menší počet najatých žurnalistů.[11] Zaměstnanci televize zahájili po přerušení vysílání okupační stávku a ze sídla televize dále provozovali vysílání živého zpravodajství, které bylo dostupné na internetu a přes satelit.[11]

Zástupci EBU navštívili 14. června Atény a při jednáních tam oslovili zástupce vlády, aby ta svůj zákaz odvolala.[12]

Dne 7. listopadu zásahová komanda policie obsadila budovu společnosti a přinutila k opuštění objektu pracovníky, kteří bez ohledu na zastavené financování vládou vysílali alespoň přes internet.[13]

O obnovení vysílání rozhodla v únoru 2015 levicová vláda Alexise Tsiprase, která tak splnila jeden z předvolebních slibů. V červnu 2015 veřejnoprávní televize a rozhlas ERT vysílání obnovilo, přičemž zpět se mohli vrátiti i všichni dříve propuštění zaměstnanci. [14]