Unalaska

Unalaska (aleutsky Iluulux̂) je hlavní město Aleutských ostrovů. Jedná se o malé město na stejnojmenném ostrově v zátoce Dutch Harbor. K městu patří také Letiště Unalaska na Amaknakově ostrově. V roce 2005 žilo v Unalasce 4347 obyvatel.

Unalaska
Iluulux̂
Pohled na město
Poloha
Souřadnice53°52′25″ s. š., 166°32′12″ z. d.
Nadmořská výška4 m n. m.
Časové pásmoUTC -9
StátSpojené státy americké Spojené státy americké
StátAljaška
OkresAleuty-západ
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha544,9 km²
Počet obyvatel3 836 (2007)
Hustota zalidnění7 obyv./km²
Správa
StarostaShirley Marquardt
Vznik1942
Oficiální webwww.unalaska-ak.us
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Město má rozlohu 212,3 km². Na ostrově Unalaska se nachází sopka Makushin Volcano (1800 m n. m.).[1]

Historie

Ruská kolonizace

Ostrov Unalaska objevil Vitus Bering v roce 1741 během 2. kamčatské expedice. Až do druhé poloviny 18. století byly ostrovy Unalaska a Amaknak obydleny Aleuty. Neoficiální historie města začíná 1. srpna 1759, kdy na pobřeží Unalasky zakotvil ruský cestovatel, navigátor a obchodník s kožešinami Stěpan Gavrilovič Glotov.

V roce 1763 vypuklo na ostrově aleutské povstání na Liščích ostrovech. Aleuti zničili 4 ruské obchodní lodě Svatý Jan a Svatý Zachariáš a Alžběta obchodníka Kulkova a galioty Svatý Mikuláš a Svatá Trojice obchodníka Trapeznikova. 162 ruských námořníků bylo zabito. V roce 1764 velitel lodi Svatý Petr a Pavel Ivan Solovjev našel zničené ruské osídlení na ostrově. V roce 1765 Rusové pod vedením Stěpana Glotova podnikli razii na aleutské osady, kdy bylo pobito 3 až 5 tisíc domorodců, včetně žen a dětí. Povstání tím bylo rozdrceno.

V roce 1768 se ostrov Unalaska stal hlavním ruským přístavem v oblasti, kde se obchodovalo s kožešinami. Roku 1772 založil Solovjov první stálou ruskou osadu na ostrově v tzv. Holandském přístavu (Dutch Harbor). V roce 1778 se v osadě Unalaska setkal Gerasim Izmajlov s Jamesem Cookem a vzájemně si upravili mapy svých námořních objevů.

Roku 1796 se Unalaska stala sídlem Rusko-americké společnosti. V roce 1825 byl ve městě postaven kostel Nanebevzetí Páně. Zakladatel farnosti ve městě - metropolita Innokentij vytvořil ve městě aleutské písmo a přeložil bibli do aleutštiny.

V roce 1836 ve městě vypukla epidemie spalniček, neštovic a černého kašle. Významná část obyvatel Unalasky během epidemie zemřela.

Součást USA

18. října 1867 se město jako součást celé ruské Ameriky stalo díky prodeji Aljašky součástí Spojených států amerických. V roce 1880 otevřela metodistická církev ve městě nemocnici a školu pro sirotky.

V roce 1940 se Dutch Harbor stal námořním přístavem amerického námořnictva. V létě 1942 byl ostrov několik dní napadán japonskými letadly a později byli místní obyvatelé až do konce války evakuováni na jihovýchodní Aljašce.

Vojenská základna byla krátce po válce opuštěna. Budovy a kasárna zůstaly oploceny ještě po desetiletí, dokud v 70. letech 20. století, s rozvojem krabího rybolovu, nebylo mnoho z budov obyvateli města přeměněno na sklady, průmyslové a obytné budovy. Na konci 80. let vláda USA financovala sanaci opuštěné vojenské základny a celá její oblast byla převzata ke komerčnímu využití. Pro komerční účely byla také využívána dráha bývalé vojenské základny.

Do roku 1981 se Unalaska stala hlavním americkým přístavem pro lov a zpracování krabů.

Podnebí

Obraz Unalasky v roce 1916

Stejně jako v ostatních městech na Aleutech má i Unalaska přímořské klima, s obdobími silných dešťů. Průměrná roční teplota ve městě je v lednu kolem -1 °C a v srpnu 11 °C. S asi 250 deštivými dny v roce je Unalaska nejdeštivějším místem ve Spojených státech amerických.[2]

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Уналашка (Аляска) na ruské Wikipedii.

  1. Makushin [online]. Smithsonian Institution [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Kus Ruska v Americe. Na ostrově Unalaska se mísí obě kultury - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.