Dusičnan rubidný
Dusičnan rubidný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem RbNO3, je to bílá látka, vysoce rozpustná ve vodě.
Dusičnan rubidný | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Dusičnan rubidný |
Anglický název | Rubidium nitrate |
Německý název | Rubidiumnitrat |
Sumární vzorec | RbNO3 |
Vzhled | Bílá pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 13126-12-0 |
Číslo EC (enzymy) | 236-060-1 |
PubChem | 25731 |
SMILES | [Rb+].[O-][N+]([O-])=O |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 147,473 g/mol |
Teplota tání | 310 °C (583 K) |
Teplota varu | 578 °C (851 K) |
Rozpustnost ve vodě | 65 g/100 ml (25 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
H-věty | H272 H315 H319 H335 |
P-věty | P220 P261 P305+351+338 |
NFPA 704 | 0
1
0
OX
|
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příprava
Dusičnan rubidný lze připravit buď rozpuštěním kovového rubidia, jeho hydroxidu nebo uhličitanu v kyselině dusičné.
Vlastnosti
Dusičnan rubidný je bílý krystalický prášek, který je velmi dobře rozpustný ve vodě a velmi slabě rozpustný v acetonu. Barví plamen světle fialovou barvou.
Dusičnan rubidný tvoří při laboratorní teplotě bezbarvé, vysoce hygroskopické, trigonální krystaly. Index lomu krystalů je nD= 1,524.[2]
Je to silné oxidační činidlo a při zahřívání se rozkládá na dusitan rubidný a kyslík:
Krystalové mřížkové konstanty modifikací dusičnanu rubidného | ||||||||
označení | Teplotní rozsah
[° C] |
Křišťálový systém | prostorová skupina | a [pm] | b [pm] | c [pm] | p | Z. |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
RbNO3 - IV[3][4] | <164 | trigonální | P31 (č. 144) | 1047 | - | 745 | - | 4. |
RbNO3 - III[5][4] | 164-220 | krychlová | Pm3m (č. 221) | 440 | - | - | - | 1 |
RbNO3 - II[4][6] | 220-291 | kosočtvercová | R3m (č. 160) | 548 | - | 1071 | - | |
RbNO3 - I[7][8] | > 291 | krychlová | Fm3m (č. 225) | 732 | - | - | - | 4. |
Využití
Stejně jako dusičnan cesný se používá v pyrotechnických směsích vydávajících infračervené záření jako barvivo a oxidační činidlo a také jako surovina pro přípravu dalších sloučenin rubidia, na výrobu katalyzátorů a ve scintilačních počítačích. V ohňostrojích se ojediněle používá k vytvoření červenofialové barvy.[9]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rubidium nitrate na anglické Wikipedii, Rubidiumnitrat na německé Wikipedii a 硝酸銣 na čínské Wikipedii.
- Rubidium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- Jean D’Ans, Ellen Lax: . 4. Auflage. Band 3. Springer, 1997, ISBN 9783540600350, S. 690
- Jutta Pohl, Dieter Pohl, Gunadi Adiwidjaja: . In: . B48, 1992, S. 160–166, doi:10.1107/S0108768191013459 (Open Access).
- R. N. Brown, A. C. McLaren: . In: . Band 15, 1962, S. 974–976, doi:10.1107/S0365110X62002583 (Open Access).
- M. Shamsuzzoha, B. W. Lucas: . In: . C43, 1987, S. 385–388, doi:10.1107/S0108270187095660 (Open Access).
- V. I. Nasirov, U. G. Asadov, А. F. Haziyeva, F. G. Magerramova: . In: . Band 15, Nr. 4, 2009, S. 27–29 (gov.az [PDF; 206 kB]).
- K. O. Strømme: . In: . Band 25, Nr. 1, 1971, S. 211–218, doi:10.3891/acta.chem.scand.25-0211.
- J. Liu, C.-G. Duan, M. M. Ossowski, W. N. Mei, R. W. Smith, J. R. Hardy: . v: . Band 160, 1Seiten=222–229, August 2001, doi:10.1006/jssc.2001.9226.
- Patent DE69333292: Komprimierbare Infrarot-Beleuchtungszusammensetzungen. Načteno 13.5.2004, Erfinder: Daniel B. Nielson.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dusičnan rubidný na Wikimedia Commons