Drnholec (zámek)

Skalní ostroh nad (po regulaci řeky zaniklým) meandrem řeky Dyje při moravsko-rakouské hranici byl významným strategickým bodem, kde pravděpodobně již ve 40. letech 13. století stával hrad. V polovině 13. století náležel Vilémovi a Oldřichu z Drnholce.[2] Hrad je výslovně písemně zmiňovaný roku 1277.[3] Následně prodělal časté změny majitelů, až ho koncem 14. století získali Lichtenštejnové. Ti v 16. století započali jeho přestavbu, která se nesla v duchu posílení obranyschopnosti proti tureckým nájezdům. Dobové prameny ho však již v polovině 16. století uvádějí jako zámek.[4]

V roce 1578 koupil drnholecké panství císařský vojevůdce a diplomat Kryštof z Tiefenbachu. Ten kolem roku 1585 nechal pevnost přebudovat do podoby dvoupatrového renesančního zámku půdorysu L. Na přestavbě se podíleli italští kameničtí mistři Antonio Silva a Elia Canevale. S úpravami zámku pokračovali Kryštofovi potomci pravděpodobně až do první třetiny 17. století. Rudolf z Tiefenbachu, poslední člen této větve rodu, nechal vytvořit fideikomis, který po jeho smrti převedl drnholecké panství na šlechtickou vojenskou nadaci.[4]

Roku 1708 získal panství rod Trautmansdorffů. Během jejich držení zámek pravděpodobně nebyl nijak výrazněji upravován.[p 1] Po vymření Trautmansdorffů přešlo panství do vlastnictví Ferdinandova šlechtického konviktu v Olomouci a následně roku 1828 do správy Tereziánské vojenské akademie ve Vídeňském Novém Městě. Roku 1837 podstoupil rozsáhlou přestavbu, při které došlo k ubourání severního křídla s věží. Severní strana byla následně znovu dostavěna do podoby odpovídající jižnímu křídlu a zámek tím získal svoji dnešní podobu. Tereziánské akademii patřil zámek i s panstvím až do roku 1918, poté připadl do vlastnictví československého státu.[4] Následně zde získalo sídlo ředitelství státních statků, které zde hospodařilo až do 90. let. Zámek využíval také MNV.[2]

Po roce 1989 získal zámek soukromý majitel. Chátrající zámek vyžadující nákladnou rekonstrukci je již několik let neúspěšně nabízen k prodeji.[5]

Zámek Drnholec se nachází na skalní ostrožně vybíhající nad levý břeh řeky Dyje, na východním okraji městyse Drnholec. Jedná se o dvoupatrovou stavbu palácového typu a nepravidelného obdélného půdorysu. Severovýchodní průčelí situované do nádvoří nese uprostřed nízký trojosý rizalit, členěný pilastry a završený trojúhelníkovým štítem. Protější jihozápadní průčelí má uprostřed odskočení v šíři pěti okenních os. Boční průčelí mají západní rohy zaoblené do nárožních rizalitů. Klasicistní fasádu člení kordonové římsy. Fasádu přízemí tvoří vodorovná bosáž, fasády pater jsou hladké. Okna přízemí a prvního patra mají protáhlý tvar, v patře jsou zakončená nadokenními římsami.[3]

Hlavní vstup je z nádvoří a ústí do mohutného čtyřramenného schodiště. V přízemí se nacházejí neckovitě zaklenuté místnosti, zdobené cennými pozdně renesančními štukaturami z konce 16. století.[3]

Přístup k zámku je přes cihlový renesanční most, překonávající příkop. Za mostem stojí trojosá renesanční brána z let 1578–1582, jejími autory jsou pravděpodobně mistři Antonio Silva a Elia Canevale.[3]