Dresdner Bank

Banka byla založena židovským podnikatelem 12. října 1872 jako regionální saská banka a vznikla konverzí soukromých bank Michaela Kaskela. Zakládající konsorcium Dresdner Bank se skládalo z Allgemeine Deutsche Credtanstalt, Lipsko, Berliner Handels-Gesellschaft, Berlín, Deutsche Vereinsbank, Frankfurt nad Mohanem, Deutsche Effecten- und Wechselbank, Frankfurt nad Mohanem a Anglo-Deutsche Bank, Hamburg, s počátečním kapitálem 8 milionů thalerů (německá stříbrná mince) a 30 zaměstnanců ve Wilsdruffer Str. v Drážďanech. Kolem roku 1870 přebrala další menší regionální instituce a několik bank. Až do zřízení filiálky v Berlíně v roce 1881 byla pouze saskou regionální institucí. Roku 1884 se obchodní vedení firmy přestěhovalo do Berlína, sídlem banky po právní stránce zůstaly až do roku 1950 Drážďany[4]. První zahraniční pobočku otevřela v Londýně v roce 1895.[3]

Kolem roku 1900 měla Dresdner Bank největší pobočkovou síť. V době 1. světové války zavřela banka svou pobočku v Londýně, ale přesto i nadále expandovala.[3] V letech 1905–1906 založila spolu s Národní bankou Německa a bankovním spolkem A. Schaaffhausenschen Německou banku Orient (Berlín) jako speciální instituci pro Orient a Německo-jihoamerickou banku, která se v současné době nazývá Dresdner Bank Latinská Amerika (Hamburg) na podporu německého zaoceánského obchodu. V roce 1952 byla banka rozdělena do tří institucí: Rhein-Main Bank AG, Hamburger Kreditbank AG a Rhein-Ruhr Bank AG. Tyto tři instituce byly v roce 1957 zase sjednoceny pod názvem Dresdner Bank.[4] V roce 1974 banka spolupracovala s několika bankami z Evropy a Jižní Ameriky, se kterými založila Euro-Latinskoamerickou banku v Londýně, která financovala rozvojové projekty v Latinské Americe. V dubnu 2000 Dresdner Bank a její rival Deutsche Bank AG zrušily své plány na fúzi, čímž by vznikla jedna z největších bankovních institucí na světě. Namísto toho se do hry vložil jiný hráč. Allianz SE koupila Dresdner Bank za 24 miliard eur v dubnu 2001 a poté ji v roce 2009 (období finanční krize) prodala Commerzbank AG za cca 9,8 miliard eur.[5] V září 2000 Dresdner Bank oznamuje, že ukončuje spolupráci s francouzskou bankovní skupinou BNP, se kterou spolupracovala na projektech ve východní Evropě téměř deset let.[6] V únoru 2006 byla prezentována sedmiletá studie o Dresdner Bank ve spojení s Třetí říší. Tuto studii financovala sama Dresdner Bank. a studii vedl Dr. Klaus-Dietmar Henke[1]

Z pěti velkých německých bank měla právě Dresdner Bank nejužší vztahy s nacisty. Z regionální banky se stala druhou největší bankou Německa. Umístěním kapitalistické logiky před morálkou se banka systematicky podílela na potlačování německých Židů ze Třetí říše a na konfiskaci židovského bohatství a majetku. Úlohu, kterou banka hrála ve Třetí říši, byla charakteristická pro úzké propojení národně-socialistické vlády a obchodní politiky velkých peněz. Jako preferovaná banka jednotek SS a díky svým úzkým vztahům na hospodářský blok moci Hermanna Göringa zaujímala Dresdner Bank zvláštní postavení.[9] Dr. Klaus-Dietmar Henke sepsal o interakci Dresdner Bank s nacistickým režimem rozsáhlé čtyřsvazkové dílo s názvem Die Dresdner Bank im 2. Weltkrieg, v českém překladu Drážďanská banka ve 2. světové válce.[1]

Dresdner Bank získala v devadesátých letech 20. století licenci nejprve v Petrohradu, kde zodpovědnou osobou za zahraniční obchodní vztahy byl Vladimír Putin. Zástupcem Dresdner Bank se stal Matthias Warnig[10], bývalý agent STASI a údajný Putinův bývalý kontakt z východního Německa. Pobočka Dresdner Bank byla v Petrohradu otevřena v roce 1993[11] a poté expandovala do dalších měst Ruska. Warnig než získal zaměstnání v Dresdner Bank měl svou činnost v rámci STASI údajně zaměřovat na problematiku Dresdner Bank.[12]

Dresdner Bank Lateinamerika (DBLA, dříve Deutsch-Südamerikanische Bank) byla jednou z prvních bank, se kterou Jürgen Mossac začal v sedmdesátých letech dvacátého století spolupracovat. Koncem roku 2004 koupila soukromé záležitosti klientů Dresdner Bank Lateinamerika banka švýcarská banka UBS, která v této aktivitě pokračovala.[13] Nejaktivnějšími německými bankami v zakládání off-shore firem byly Deutsche Bank a Dresdner Bank. Tyto banky založily několik stovek off-shore firem obvykle s kontem ve Švýcarsku nebo Lucembursku.[14]

• Oficiální stránky
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dresdner Bank na Wikimedia Commons