Doubravská hora

Ve druhé polovině 15. století vznikl na vrcholu gotický hrad. Během třicetileté války byl přestavěn na bastionovou pevnost, několikrát obléhán a dobyt. Po roce 1644 byl hrad záměrně stržen, aby ho nemohla využívat nepřátelská vojska.[1] V 19. století byla do zřícenin hradu vestavěna restaurace a jedna z věží upravena jako rozhledna. Od 20. století se hradní budovy využívají mimo jiné k radioamatérskému vysílání.

Geologické okolí je tvořené hrástí křídových slínovců, vápnitých jílovců a ignimbritů, kterými ve třetihorách pronikl neovulkanický kužel tvořeny trachytem. Ve vrcholové části lze pozorovat deskovou odlučnost horniny. V geomorfologickém členění je vrch součástí podcelku Milešovské středohoří a okrsku Teplické středohoří. Úpatí je pokryté suťovými haldami a plášti.[2]

Dne 13. srpna 2011 byly svahy vrchu vyhlášeny jako přírodní památka s rozlohou 43,27 ha. Důvodem zřízení chráněného území je ochrana evropsky významné lokality s výskytem páchníka hnědého a dalších druhů hmyzu vázaných na staré dřevo a dutiny stromů, jako jsou kupříkladu kovařík nebo potemník. Kromě hmyzu se na lokalitě vyskytují vzácné druhy hub jako lanýž letní, hřib Markův nebo šťavnatka dvoubarvá.[3]

• Na severním úpatí kopce se nachází velký křemencový balvan zvaný Kámen čarodějky Vely.
• Jedná se, mimo jiné, též o místo dalekého rozhledu orientované směrem na sever a západ, zejména na město Teplice.
• Podle Doubravky zvolilo svoje jméno i zdejší středisko Junáka.
• Vrchol je dostupný po žluté turistické značce,[4] případně i betonovou silničkou opatřenou již na úpatí zákazem vjezdu. Pro návštěvníky je vyhrazeno parkoviště na úpatí poblíž točny a konečné zastávky linky 5 trolejbusů Šanov II – Panoráma.

• 
  Doubravská hora u Teplice v Čechách v 17. a koncem 19. století, obraz A. Levého (1888)
• 
  Pohled na Doubravku ze zámeckého parku v Teplicích, obraz Ernsta Gustava Doerella z roku 1874
• 
  Hradní věže