Donč

Předek rodu Balaša. Od roku 1317 župan Zvolenské župy, do které tehdy patřil i Liptov, Turiec a Orava, od roku 1337 i komárňanské stolice. Podporoval rozvoj hornictví a rozšiřování městských výsad a udělování nových. V roce 1323 v doprovodu Karla Roberta navštívil papežský dvůr papeže Jana XXII. v Avignonu, kde se seznámil s gotickou architekturou stal se jejím podporovatelem a šiřitelem. Zasloužil se i o přestavbu kostela v Banské Bystrici v gotickém slohu. Účastník bitvy u Rozhanovců na straně krále. Vyvázl s těžkými zraněními a za zásluhy dostal od krále úřad zvolenského velkožupana. Později zastával i úřad liptovského, zemplínského a komárenského župana. Majitel hradů a panství ve Zvolenu, Likavě, Slovenské Ľupči, Dobré Nivě a v Oravě. Výměnou za jeho dědičné majetky v Oravě dostal od krále Karla I. Roberta hrady Čakovec a Štrigov v Chorvatsku, které následně v roce 1334 vyměnil za hrad a panství Komárno. V roce 1330 byl členem soudního tribunálu, který nařídil potrestat rod Feliciana Zacha až do třetího pokolení za účast na nezdařeném atentátu na krále Karla I. Roberta.

Jeho život inspiroval Ladislava Nádaši-Jégého k napsání povídky Magister rytíř Donč (r. 1926) a Josefa Cíger-Hronského k napsání románu Král sokolů (r. 1932).

Magister Donč byl velkým stavitelem hradů na středním Slovensku. Mnoho hradů postavil ale i přestavěl a opravil, mezi nimi i Sklabinský hrad, hrad Liptovský Hrádok, hrad Dobrá Niva, a mnohé další. Zvolenský Pustý Hrad, na kterém se narodil, dal přestavět a více opevnit.

• otec Dominik
• syn hrabě Štefan Kunch
• syn Ladislav
• syn Jan
• syn Mikuláš, Šarišský župan

(Zdroj: listina liptovského registru z roku 1325)