Dolín
Dolín (lidově Dolejn) je vesnice v okrese Kladno, dnes jedna z deseti částí města Slaný. Ves leží asi 3 km severovýchodně od Slaného na horní hraně návrší nad údolím Byseňského potoka. V roce 2011 zde trvale žilo 354 obyvatel.[2]
Dolín | |
---|---|
Celkový pohled od severu | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Slaný |
Okres | Kladno |
Kraj | Středočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°15′8″ s. š., 14°6′51″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 354 (2011)[1] |
Katastrální území | Dolín (4,66 km²) |
Nadmořská výška | 298 m n. m. |
PSČ | 274 01 |
Počet domů | 149 (2011)[1] |
Dolín | |
Další údaje | |
Kód části obce | 28509 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1290.[3]
Vesnici založili někdy na samém počátku 14. století benediktini ze slánského proboštství ostrovského kláštera. První písemná zmínka o Dolínu (Dolin) pochází z roku 1325, kdy byla část vsi v majetku vyšehradské kapituly. V roce 1337 pražský biskup Jan IV. z Dražic tento díl Dolína spolu s dalšími statky v okolí převedl novému augustiniánskému klášteru v Roudnici nad Labem. Klášter pak přikoupil ještě jiný díl Dolína od vladyk z Blahotic. Ostatek vsi byl v držení měšťanů ze Slaného. Za husitských válek přešla církevní část Dolína do světských rukou a Slánským tak patřila většina vsi, menší díl pak měšťanům z Prahy. V 16. století patřil Dolín k panství Vraný a střídal šlechtické majitele: nejprve Jan III. Zajíc z Hazmburka, dále od roku 1550 Petr Chotek z Vojnína, který roku 1561 zdědil také Žerotín, po něm jeho zeť Jindřich Brozanský z Vřesovic a dále Doupovcové z Doupova. Dle urbáře, pořízeného za Fridricha Doupovce roku 1592 víme, že tehdy měla ves 12 osedlých. Sňatkem Kristiny Doupovcové přešel Dolín na hraběte Jana Zdeňka Vratislava z Mitrovic, za třicetileté války však ves zcela zpustla - Berní rula zde roku 1654 uvádí jedenáct prázdných statků a dvě chalupy. Ve druhé polovině 17. století koupili Dolín Valkounové z Adlaru a připojili k panství Zlonice. Ves se však vzmáhala jen velmi zvolna, ještě v roce 1696 se počítalo pět statků v Dolíně pustých. Po zbankrotovavším Václavu Janu Vojtěchovi Valkounovi vydražil roku 1707 majetek hrabě Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat, jehož syn Norbert Vincenc v roce 1721 zlonické panství prodal hraběti Filipu Kinskému ze Vchynic. V držení Kinských pak Dolín zůstal až do zrušení feudálního zřízení. Od roku 1850 byl Dolín samosprávnou obcí, k níž náležely i sousední Želevčice, a to až do 1. ledna 1990, kdy se obec Dolín stala částí města Slaného.
Pamětihodnosti
- Kostel svatých Šimona a Judy, filiální k farnosti Slaný. Pravidelné bohoslužby se v Dolíně nekonají, kostel je přístupný pouze příležitostně. Jde o gotickou stavbu ze 14. století, pseudogoticky upravenou ve druhé polovině století 19. (nynější průčelní věž pochází z roku 1863). V letech 1907 až 1908 provedena hodnotná secesní výzdoba (nástěnné malby a okenní vitráže), v exteriéru nad vchodem mozaika Krista – Dobrého pastýře od Viktora Foerstra. Kostel obklopuje starý nepoužívaný hřbitov, na němž je pochován spisovatel Valerián Pejša.
Galerie
- Z průjezdní silnice v horní části vsi odbočuje ulice ke kostelu
- Kostel sv. Šimona a Judy
- Mozaika Krista – Dobrého pastýře
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 97.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 98.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolín na Wikimedia Commons
- Dolín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Aplikace adresy na MVCR