Dobrá (Stožec)

Dobrá (do roku 1948 německy Guthausen)[2] je malá vesnice, část obce Stožec v okrese Prachatice. Nachází se asi 3,5 km na sever od Stožce, rozložena při ssv. úpatí hory Stožec (1065 m), nad ústím Žlebského potoka do Teplé Vltavy. Je zde evidováno 30 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo dvanáct obyvatel.[4] Dobrá patří do římskokatolické farnosti České Žleby.

Dobrá
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecStožec
OkresPrachatice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice48°53′24″ s. š., 13°50′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel12 (2011)[1]
Katastrální územíČeské Žleby (42,17 km²)
Nadmořská výška765 m n. m.
PSČ384 51
Počet domů24 (2011)[1]
Dobrá
Další údaje
Kód části obce155675
Zaniklé obce.cz3471
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobrá leží v katastrálním území České Žleby o výměře 42,17 km².[5] Část zástavby vsi s řadou cenných příkladů lidové architektury je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková rezervace.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1816.[6] Z původní nahodilé zástavby podél Zlaté stezky vznikla samostatná obec Guthausen. Výjimečnost kombinace šumavských roubenek a větších domů alpského typu vyniká lokalizací zástavby pouze na jedné straně silnice (celá vesnice v délce tří kilometrů je podél severní strany cesty, na jižní straně je pouze kaple a bývalá škola). Před první světovou válkou zde žilo v 60 domech 615 obyvatel převážně německé národnosti[7] Po druhé světové válce a odsunu Němců byla obec osídlena reemigranty z Rumunska a Slovenska. Ke dni 1. ledna 1949 byl název obce úředně změněn do podoby Dobrá[8]. Obec má dnes charakter sezónní chalupářské destinace a díky dochované lidové architektuře byla v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou rezervací. Zastávka na trati Strakonice-Volary se nachází přibližně dva kilometry jihovýchodně od obce a má název Dobrá na Šumavě.

Pamětihodnosti

Osobnosti

V Dobré se dne 10. srpna 1917 narodila německy píšící spisovatelka Rosa Tahedlová (1917–2006), též známá jako Rosa Tahedl.[9] Část svého dětství zde trávil pozdější ministr kultury Daniel Herman, jehož rodiče tu měli chatu. Zde se naučil německy díky poslechu německých a rakouských rádií a televizí.[10]

Galerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 199.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 238.
  7. FIBICH, Ondřej: Nejúplnější místopisný slovník staré Šumavy, Strakonice, 2009; s. 70 ISBN 978-80-901372-4-0
  8. PODHOLA, Roman: Odkaz staré Šumavy; Český Těšín, 2017; s. 168–169
  9. Kohoutí kříž: Rosa Tahedlová [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích [cit. 2019-10-16]. Dostupné online.
  10. RADIO PRAGUE. Kulturminister Daniel Herman im Gespräch. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.