Dlouhý Luh

Název vesnice Luh je staročeským označením pro les, háj nebo lesní palouk. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Dluhy Luh (1541), Langenaw (1654), Langenau (1787 a 1846).[2]

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1541. Podruhé je ves uvedena v urbáři panství hradu Egerberk z roku 1572. Podle něj v ní stála rychta a devět usedlostí, jejichž obyvatelé hospodařili na pozemcích s rozlohou 120 hektarů. Během stavovského povstání v letech 1618–1620 vesnice patřila nejspíše Štampachům ze Štampachu, ale v konfiskačních protokolech nebyla uvedena. Objevila se až v soupisu kláštereckého panství, které Kryštof Šimon Thun roku 1623 založil ze zabavených majetků. Podle berní ruly z roku 1654 v Dlouhém Luhu žilo šest sedláků, tři chalupníci a pět poddaných bez pozemků. Na kamenitých polích se v té době pěstovalo žito, ale hlavním zdrojem obživy obyvatel byl chov dobytka.[3]

Johann Gottfried Sommer ve svém díle z roku 1846 zaznamenal v Dlouhém Luhu 22 domů se 115 obyvateli. Charakteristika vsi z roku 1863 uvádí kapli svatého Jana a svatého Pavla, devatenáct zemědělců a malý hospodářský dvůr příslušný ke kláštereckému zámku. Na polích se kromě žita pěstovaly také brambory, hrách, čočka a pícniny. Největší podíl zemědělské půdy stále tvořily louky.[3]

Roku 1850 se vesnice stala obcí, ale při sčítání lidu v roce 1869 už patřila jako osada ke Zvoníčkovu, u kterého zůstala až do svého zániku. Ze služeb ve vsi byla v  roce 1914 jen hospoda a trafika.[3] Dlouhý Luh zanikl vysídlením roku 1954 v důsledku zřízení vojenského újezdu.[4] Jeho katastrální území, které v roce 1930 měřilo 264 hektarů, bylo rozděleno, přičemž část připadla k vojenskému prostoru a zbytek ke Zvoníčkovu.[3]

Dlouhý Luh stával v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi 2,5 kilometru jižně od Brodců u Kadaně. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 640 metrů. Oblast leží v severovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5] Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní. Nedaleko zaniklé vesnice pramení Úhošťanský potok.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Dlouhý Luh nacházel v chladné oblasti CH7,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[7]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 115 obyvatel (z toho 62 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci a 112 Němců. Kromě jednoho žida patřili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 120 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[9]