Pedanius Dioscorides
Pedanius Dioscorides (starořecky Πεδάνιος Διοσκουρίδης) byl řecký lékař, lékárník a botanik, žijící přibližně v letech 40 až 90 našeho letopočtu. Je autorem pětidílné encyklopedie (lékopisu) De materia medica o bylinném lékařství, která byla posléze jako lékopis široce používána po více než 1500 let. Kniha je v originále psána řecky.
Pedanius Dioscorides | |
---|---|
Narození | 40 Anazarbus |
Úmrtí | 90 (ve věku 49–50 let) |
Povolání | lékař, botanik, farmaceut a farmakolog |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Dioscorides se narodil v městě Anazarbus v Kilíkii v Malé Asii. Byl praktikujícím lékařem v Římě v době vlády císaře Nerona. Jako chirurg římské armády měl možnost cestovat po celé Římské říši a sbírat léčivé rostliny a minerály.[1]
De Materia Medica
V letech mezi rokem 50 a 70 našeho letopočtu[2] napsal Dioscorides v rodné řečtině pětidílnou encyklopedii Περὶ ὕλης ἰατρικῆς, později známou v latinském překladu De Materia Medica. Tato kniha se stala předchůdcem moderních lékopisů.[3] Ve středověku se kniha rozšířila v latinské, řecké a arabské podobě.[4] Během přepisování v průběhu staletí byla doplňována poznámkami z arabských a indických zdrojů a do dnešních dnů se dochovalo mnoho různých ilustrovaných rukopisů. Jedním z nejznámějších je bohatě ilustrovaný tzv. Vienna Dioscurides, vytvořený v Konstantinopoli v letech 512 až 513. Bohatě ilustrované arabské kopie pocházejí zejména ze 12 a 13. století. Řecké rukopisy se dochovaly zejména v Athosu.[5]
Dílo De Materia Medica je základní historický pramen o lékařství Starověkého Řecka, Říma a dalších civilizací. Obsahuje popisy bezmála 600 rostlin.[6] Je rovněž jediným dochovaným zdrojem názvů rostlin v Dáčtině[7] a Thráčtině.[8] Některé popisy rostlin v tomto díle jsou nejasné a v současnosti je již není možno s určitostí identifikovat.
V průběhu 19. století formovalo Dioscoridovo dílo evropskou farmakopeiu. Dílo se ukázalo jako nadčasové, neboť přetrvalo věky a bylo používáno generaci za generací bez ohledu na sociální a kulturní změny i proměny v lékařské vědy.[9]
Zajímavosti
Na počest Dioscorea byla pojmenována celá řada rostlin, např. rod Dioscorea (smldinec)[10] a několik desítek různých druhů (např. paznehtník Acanthus dioscoridis, árón Arum dioscoridis, škarda Crepis dioscoridis aj.).[11][12]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pedanius Dioscorides na anglické Wikipedii.
- HAYES, A. Wallace (ed). Principles and methods of toxicology. The Art, the Science, and the Seduction of Toxicology: an Evolutionary Development. [s.l.]: Taylor & Francis, 2008.
- Greek Medicine [online]. National Institutes of Health, USA, 16.09.2002. Dostupné online. (anglicky)
- forbes
- Some detail about medieval manuscripts of De Materia Medica [online]. [cit. 2014-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-24. (anglicky)
- SELIN, Helaine. Encyclopaedia of the History of Science, Technology, and Medicine in Non-Western Cultures. [s.l.]: Springer, 2008. Dostupné online. S. 1077.
- KREBS, Robert E; KREBS, Carolyn A. Groundbreaking Scientific Experiments, Inventions, and Discoveries of the Ancient World. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2003. S. 75–76. (anglicky)
- NUTTON, Vivian. Ancient Medicine. [s.l.]: Routledge, 2004. Dostupné online. S. 177. (anglicky)
- MURRAY. The Academy. [s.l.]: Alexander and Shephrard, 1884. S. 68.
- VOS, De. European Materia Medica in Historical Texts: Longevity of a Tradition and Implications for Future Use. Journal of Ethnopharmacology. 2010, čís. 132(1), s. 28–47.
- MOTHOGOANE, MS. Plantz Africa: Dioscorea dregeana [online]. Pretoria: 2013 [cit. 2014-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
- The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pedanius Dioscorides na Wikimedia Commons