Dionýsius (papež)
Svatý Dionýsius byl 25. papežem katolické církve od 22. července 259 do 26. prosince 268.
Svatý Dionysius | |
---|---|
25. papež | |
Církev | římskokatolická |
Pontifikát začal | 22. července 259 |
Pontifikát skončil | 26. prosince 268 |
Předchůdce | Sixtus II. |
Nástupce | Felix I. |
Osobní údaje | |
Datum narození | ??? |
Místo narození | ??? |
Datum úmrtí | 26. prosince 268 |
Místo úmrtí | Řím, Itálie |
Místo pohřbení | Kalixtovy katakomby |
Svatořečení | |
Svátek | 26. prosince |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Podle některých pramenů se narodil v Řecku. Papežem byl zvolen až téměř rok po umučení svého předchůdce svatého Sixta II., neboť v době vrcholícího pronásledování křesťanů za vlády císaře Valeriana bylo prakticky nemožné volbu zorganizovat. Mohla se tedy odehrát až poté, když byl Valerianus v bitvě s Peršany zajat a později popraven.
Nový římský císař Gallienus vydal toleranční edikt, kterým zastavil pronásledování a dal křesťanské církvi legální status. Dokonce vrátil křesťanům veškerý majetek včetně chrámů, hřbitovů, kostelů a dalších budov, který jim byl v minulých letech konfiskován.
Dionýsius byl zřejmě vzdělaným mužem a dobrým diplomatem. Po zlegitimizování křesťanské víry musel zejména reorganizovat zdevastovanou strukturu římské církevní správy a navázat spojení s ostatními křesťanskými komunitami. Dále musel kompromisem natrvalo odstranit spory o druhý křest heretiků, kteří se chtějí vrátit k církvi.
Značnými finančními obnosy se zasloužil o obnovu kostelů v Kapadocii, které byly zničeny nebo vážně poškozeny po nájezdech Gótů, a také vykoupil svobodu mnoha zajatců.
Sv. Dionýsius je prvním z papežů, který prokazatelně nezemřel jako mučedník, ale přirozenou smrtí 26. prosince 268. Byl pohřben v papežské kryptě Kalixtových katakomb.
Památku sv. Dionýsia si katolická církev připomíná v den jeho úmrtí 26. prosince. V umění je tento světec zpravidla zobrazován v papežském ornátu s knihou v ruce.
Odkazy
Literatura
- GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0.
- MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2.
- RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
- VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. Praha: Ladislav Kuncíř, 1930. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dionýsius na Wikimedia Commons
- Katolická encyklopedie (angl.)