Relativní permitivita

Relativní permitivita (dříve dielektrická konstanta) je v elektrotechnice bezrozměrná veličina vyjadřující podíl absolutní permitivity daného materiálu a permitivity vakua. Relativní permitivita je tedy látková konstanta, která vyjadřuje, kolikrát se elektrická síla zmenší v případě, že tělesa s elektrickým nábojem jsou místo ve vakuu umístěna v látkovém prostředí (též kolikrát se zvětší kapacita kondenzátoru, umístí-li se mezi elektrody dielektrikum).

Charakteristika

Materiál	ε_r
vzduch	1,00054
polystyren	2,6
papír	3,5
porcelán	6,5
slída	7,0
sklo	7,6
křemík	12
voda	80
speciální keramické mat. pro kondenzátory	až 10⁵

Hodnota relativní permitivity závisí na vlastnostech daného materiálu – jde tedy o materiálovou konstantu. Její hodnota hodnoty závisí na teplotě a přesném složení látky. Relativní permitivita je bezrozměrná veličina a je vyjádřena vztahem:

\varepsilon _{r}={\frac {\varepsilon }{\varepsilon _{0}}}

Permitivita $\varepsilon$ , kterou lze vyjádřit jako $\varepsilon =\varepsilon _{0}\cdot \varepsilon _{r}={E_{e} \over E}$ bývá také označována jako absolutní permitivita daného materiálu. Absolutní permitivita nahrazuje permitivitu vakua ve všech elektrostatických rovnicích, jestliže prostor je místo vakua vyplněn dielektrikem.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.