Dick Advocaat

Dirk Nicolaas "Dick" Advocaat (narozen 27. září 1947 v Haagu) je nizozemský fotbalový trenér a bývalý profesionální hráč. Od července roku 2021 je trenérem Irácké reprezentace. Během své trenérské kariéry vedl i reprezentace Nizozemska, Jižní Koreje, Spojených arabských emirátů, Belgie, Ruska a Srbska. Trénoval rovněž několik nejen nizozemských klubů včetně PSV Eindhoven, Feyenoordu a Utrechtu.

Dick Advocaat
Osobní informace
Celé jménoDirk Nicolaas Advocaat
Datum narození27. září 1947 (74 let)
Místo narození Haag, Nizozemsko
Přezdívka„Malý generál“[1]
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Současná funkcetrenér Irácké reprezentace
Profesionální kluby*
Roky Klub
1966–1973
1973–1977
1977–1979
1979
1979–1980
1980
1980–1982
1982–1983
1983–1984
ADO Den Haag
Roda JC
VVV-Venlo
Chicago Sting
ADO Den Haag
Chicago Sting
Sparta Rotterdam
K. Berchem Sport
FC Utrecht
Trenérská kariéra***
Roky Klub
1981–1984
1987–1989
1989–1992
1995–1998
1998–2002
2004–2005
2006–2009
2009-2010
2012–2013
2013–2014
2015
2016–2017
2017–2018
2018–2019
2019–2021
DSVP
HFC Haarlem
FC Dordrecht
PSV Eindhoven
Rangers FC
Borussia Mönchengladbach
FC Zenit
AZ Alkmaar
PSV Eindhoven
AZ Alkmaar
Sunderland AFC
Fenerbahçe
Sparta Rotterdam
FC Utrecht
Feyenoord Rotterdam
Národní týmy jako trenér
Roky Reprezentace
1984–1987
1992–1993
1993–1995
2002–2004
2005
2005–2006
2009-2010
2010-2012
2014
2017
2021–
Nizozemsko (asistent)
Nizozemsko (asistent)
Nizozemsko
Nizozemsko
SAE
Jižní Korea
Belgie
Rusko
Srbsko
Nizozemsko
Irácká reprezentace
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale
ME 2004 Nizozemsko Trenér
Pohár UEFA
2007/2008 FC Zenit Petrohrad - trenér
Superpohár UEFA
2008 Zenit Petrohrad - trenér
Ruský Superpohár
2008 Zenit Petrohrad - trenér
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k –
*** Trenérské působení aktuální k 31. červenci 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trenérská kariéra

Srbskou reprezentaci trénoval pouhé čtyři zápasy, než v listopadu 2014 u týmu skončil. V březnu 2015 nahradil u anglického prvoligového celku Sunderland AFC odvolaného kouče Guse Poyeta a podepsal smlouvu do konce sezony.[2]

Glasgow Rrangers (1998–2001)

Advocaat se stal teprve desátým trenérem v historii Rangers a prvním zahraničním, když začátkem června 1998 nastoupil na místo uvolněné jeho předchůdcem Walterem Smithem.[3] [1] S pomocí klubového předsedy Davida Murrayho přebudoval mužstvo četnými příchody a odchody. Mezi posilami se objevily jména jako Andrej Kančelskis, Arthur Numan, Giovanni van Bronckhorst a Colin Hendry. Hned v první sezóně se probojoval do finále Ligového poháru, kde na stadionu Celtic Park porazil St. Johnstone 2:1, prosadili se Guivarc'h a Albertz. Tentýž stadion měl 2. května 1999 možnost vidět prohru domácího Celticu s Rangers 0:2, prosadili se McCann a z penalty Albertz. Přes sedm tisíc fanoušků hostů mohlo slavit mistrovský titul. Když Rod Wallace vstřelil jediný gól dalšího zápasu proti Celticu ve finále Tennent’s Scottish Cupu, získali Rangers treble.[3] Cesta Pohárem UEFA skončila ve 3. kole (de facto osmifinále) proti Parmě, která soutěž vyhrála.

Další rok získali Rangers double, když vyhráli ve finále Skotského poháru 4:0 nad Aberdeenem a v lize získali titul s 21 bodovým náskokem nad Celticem.[3]

Celtic zareagoval angažováním trenéra Martina O’Neilla. První zápas mezi oběma kouči skončil porážkou nizozemského kouče 2:6.[1] Tuto sezónu to byl naopak Celtic, kdo získal treble.

V průběhu sezóny 2001/02, Advocaatovy čtvrté v Rangers, odstoupil z funkce trenéra a přijal roli sportovního ředitele. V prosinci klub angažoval trenéra Alexe McLeishe. Skotský celek zažil alespoň úspěch v Poháru UEFA, kde postoupil do 4. kola (de facto osmifinále).[3]

Advocaat opustil Rangers v listopadu 2002, aby se plně věnoval práci u reprezentace Nizozemska.[3]

Nizozemská reprezentace (2002–2004)

Začátkem roku 2002 byl podruhé v kariéře jmenován trenérem Nizozemska, které mělo tendenci nenaplňovat očekávání a na předchozí turnaj – Mistrovství světa 2002 – se ani nekvalifikovalo.[4] V polovině února ve svém prvním zápase (přátelském) remizoval 1:1 s Anglií.[5] V kvalifikační skupině obsadilo Nizozemsko druhé místo za Českem a po „povinné“ výhře 5:0 nad Moldavskem se mělo v play-off o Mistrovství Evropy utkat se Skotskem.[6] V listopadu 2003 již tak kritizovaný Advocaat prohrál ve Skotsku 0:1, doma ale jeho tým vyhrál 6:0 a postoupil. Trenér nasadil 19letého záložníka Wesleyho Sneijdera, dalším strůjcem výhry byl autor tří gólů Ruud van Nistelrooy.[7]

Na Mistrovství Evropy se Nizozemsko střetlo nejprve s Německem a v závěru po gólu Nistelrooye uhrálo bod za remízu 1:1, v duelu ale bylo slabším mužstvem.[8][9] Proti Česku ve druhém zápase promarnili Nizozemci náskok 2:2 a prohráli 2:3.[10] Advocaat se stal terčem kritiky za rozhodnutí střídat krátce po začátku druhého poločasu křídelníka a autora jednoho z gólů Arjena Robbena, za svým rozhodnutím hrát pouze na dva útočníky – Nistelrooye a van der Meijdeho – si ovšem stál.[11] Jelikož Německo prohrálo, byla nizozemská výhra nad Lotyšskem 3:0 pro postup do čtvrtfinále dostačující. Advocaat učinil dvě změny v sestavě, po červené kartě suspendovaného Johnnyho Heitingu nahradil Michael Reiziger, dalšího obránce, zraněného Wilfreda Boumu zastoupil zkušený Frank de Boer.[12]

Proti Švédsku zůstal de Boer v sestavě, zápas se stal navzdory šancím obou týmů bezgólovým až do konce prodloužení. Penaltový rozstřel vyšel Nizozemcům, ti po výsledku 5:4 zamířili do semifinále.[13] Semifinále se stalo maximem, domácí Portugalsko vyhrálo 2:1. Advocaat musel vyřešit zranění v obraně, tentokrát nemohl nastoupit de Boer a to otevřelo prostor pro Boumu. Nedostatečné výkony van der Meijdeho vyústily v jeho opomenutí v sestavě, do níž byl vměstnán Marc Overmars.[14][15]

Utrecht (2018–2019)

Po brzkém vyhazovu předchozího trenéra Jean-Paula de Jonga po pouhých čtyřech zápasech se stal Advocaat trenérem FC Utrecht.[16] Sezonu zakončil na šestém místě a v play-off Utrechtu zajistil předkolo Evropské ligy.[17]

Feyenoord (2019–2021)

Na konci října 2019 se 72letý Advocaat stal koučem Feyenoordu, poté co byl po sérii špatných výsledků propuštěn Jaap Stam.[18] Advocaat podepsal smlouvu do konce sezony.

Irácká reprezentace (2021–)

Dne 31. července 2021 se stal trenérem Iráku a jeho cílem měl být postup na Mistrovství světa 2022. Advocaat se stal trenérem již sedmé reprezentace.[19]

Trenérské úspěchy

Zdroj:[20]

SVV Schiedam
  • Eerste Divisie, druhá nizozemská liga (1× vítěz a postup): 1989/90
PSV Eindhoven
  • Eredivisie, první nizozemská liga (1× vítěz): 1996/97
  • KNVB beker, nizozemský národní pohár (1× vítěz): 1995/96
  • Johan Cruijff-schaal, nizozemský superpohár (3× vítěz): 1996, 1997, 2012
Glasgow Rangers
  • Scottish Premiership (SPL), první skotská liga (2× vítěz): 1998/99, 1999/20
  • Scottish Cup, skotský národní pohár (2× vítěz): 1998/99, 1999/20
  • Scottish League Cup, skotský ligový pohár (1× vítěz): 1998/99
Nizozemská reprezentace
Zenit Petrohrad
Individuální
  • nejlepší trenér roku ruské Premier-Ligy: 2008[21]

Osobní život

Zisk Poháru UEFA přiměl představitele Petrohradu udělit Advocaatovi status čestného občana města, nizozemský trenér se tak stal prvním cizincem od roku 1866, který této pocty dosáhl.[22]

Reference

  1. CAMPBELL, Andy. Advocaat's Rangers legacy. BBC [online]. 2008-05-13 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Sunderland povede do konce sezóny trenér Advocaat
  3. Former Managers: Dick Advocaat [online]. rangers.co.uk [cit. 2019-11-04]. Dostupné v archivu. (anglicky)
  4. Advocaat seeks the right balance. UEFA [online]. 2002-01-26 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  5. England Match No. 786 - Netherlands. englandfootballonline.com [online]. 2015-11-02, rev. 2015-11-02 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Dutch sign off with a win. UEFA [online]. 2003-10-11 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Scotland thrashed by Dutch. BBC Sport [online]. 2003-11-19 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  8. SZRETER, Adam. Defiant Netherlands make point with Germany in EURO 2004 Group D. UEFA [online]. 2004-06-15 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Germany 1-1 Holland. BBC Sport [online]. 2004-06-15 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  10. SCHRÖTER, Adam. Netherlands floored as Šmicer completes Czech comeback in EURO 2004 Group D. UEFA [online]. 2004-06-19 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  11. SCHOLTEN, Berend. Advocaat explains Robben change. UEFA [online]. 2004-06-20 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  12. O'HENLEY, Alex. Netherlands stroll through with Latvia triumph in EURO 2004 Group D. UEFA [online]. 2004-06-23 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  13. CHAPLIN, Mark. Netherlands eliminate Sweden in EURO 2004 quarter-final shoot-out. UEFA [online]. 2004-06-26 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  14. SZRETER, Adam. Portugal's Maniche has final say against Netherlands in EURO 2004 quarter-final. UEFA [online]. 2004-06-30 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  15. Portugal v Netherlands. Eurosport.com [online]. 2004-06-30 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  16. Dick Advocaat to coach Utrecht - club. france24 [online]. 2018-09-12 [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
  17. STOKKERMANS, Karel. Netherlands 2018/19 [online]. rsssf.com, rev. 2019-09-26 [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
  18. Dick Advocaat: Former Rangers and Sunderland boss named Feyenoord head coach. BBC [online]. 2019-10-30 [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
  19. Advocaat named Iraq head coach. football-oranje.com [online]. 2021-07-31 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  20. Dick Advocaat: Honours. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
  21. Club trophies: Personal awards. Football Club Zenit [online]. 2008-03-09 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
  22. ZIKOV, Sergej. Zenit St. Petersburg Removes Dick Advocaat As Manager. Bleacher Report [online]. 2009-08-10 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.