Johnny Heitinga

Je jedním z objevů tradiční líhně talentů Ajaxu. 26. srpna 2001 si poprvé zahrál za A-tým Ajaxu Amsterdam, a to v zápase proti Feyenoordu Rotterdam. Pod trenéry Co Adriaansem a Ronaldem Koemanem získal stabilní místo v základní sestavě. Pak ho ale postihlo vážné zranění kolena, které ho vyřadilo ze hry na šest měsíců. Po návratu stačil odehrát jediný zápas a kvůli dalšímu vážnému zranění opět nemohl hrát. Druhý Heitingův comeback se odehrál v sezóně 2003/04 v zápase proti FC Volendam. Poté Heitinga nastupoval jako střední obránce až do konce sezóny a se svým klubem získal i mistrovský titul.

Jeho výkony neušly pozornosti trenéra nizozemské reprezentace, a po působení v juniorských celcích debutoval 18. února 2004 v Amsterdamu v nizozemském A-týmu v přátelském zápase, v němž Nizozemsko porazilo USA 1:0. Byl vybrán i do týmu pro EURO 2004, kde odehrál tři z pěti zápasů, které sehrál nizozemský tým.

V sezóně 2004/05 jeho forma trpěla výpadky. Nejprve ztratil místo v základní sestavě, ale udržel si místo v reprezentačním týmu. Po výměně trenéra Ajaxu získal se v klubu dokonce stal kapitánem. O tu však brzy přišel a několik měsíců strávil na lavičce náhradníků. Již uvažoval o odchodu z Ajaxu Amsterdam, když se před koncem roku 2005 opět vrátil do základní sestavy týmu. Přesto jeho forma nebyla ideální a v sezóně 2005/06 se málokdy dostal do základní sestavy a působil především jako náhradník Zdeňka Grygery. Když už to vypadalo, že se Heitinga vrací do formy, kterou měl v roce 2004, postihlo jej další zranění, tentokrát si v zápase s Interem Milán narazil ledvinu. Podle vlastních slov musel tři týdny jen ležet a nehýbat se. Do tréninku se zapojil až v polovině dubna – tedy po dvou měsících nuceného odpočinku. Bylo proto překvapením, když ho někdejší trenér Danny Blind začal stavět. Přesto Heitinga všechny překvapil a ohromil svou formou natolik, že jej reprezentační trenér Marco van Basten povolal do reprezentace na Mistrovství světa 2006. Prezidentem FIFA Seppem Blatterem byl nařčen, že má nedostatek fair play cítění.^[zdroj?]

31. ledna 2014 (poslední den zimního přestupního termínu v západní Evropě) přestoupil z Evertonu do Fulham FC. Po sezoně 2013/14 ve Fulhamu, který vypadl z Premier League, skončil (s bilancí 14 ligových zápasů a 1 vstřelený gól). V červnu 2014 podepsal dvouletou smlouvu s německým týmem Hertha Berlín.[3] Pro červnové Mistrovství světa 2014 v Brazílii se nevešel na 23člennou soupisku Nizozemska.[4]

V červnu 2015 se dohodl na roční smlouvě s opcí s AFC Ajax, kde začínal svou profesionální kariéru.[5] V závěru ledna 2016 se rozhodl ukončit kariéru.[6] Za nizozemský národní tým odehrál v letech 2004–2013 celkem 87 zápasů a vstřelil 7 branek.