Diatréma

Diatréma je vulkanický přívodový kanál (lze použít též označení sopouch), který je vyplněný sopečnou brekcií.[1] Diatréma vzniká explozivní erupcí. Na povrchu může mít její ústí podobu maaru.[2]

Schematický průřez sopouchem. Vpravo jsou vyznačeny nejznámější diatrémy a jejich hloubka

Původ názvu

Pojmenování diatréma pochází z řečtiny. Termín je složen z výrazů dia = skrz a trema = otvor, díra.[3]

Charakteristika

Přívodový kanál, vzniklý explozí sopečných plynů, má nálevkovitý tvar. Jeho ústí má kruhový nebo oválný průřez, průměr diatrémy je zpravidla do 1 kilometru. Diatréma není uvnitř vyplněna magmatem, nýbrž vulkanickou brekcií. Je to způsobeno tím, že při výbuchu sopečných plynů je takto vzniklý sopouch zaplněn úlomky hornin z jeho stěn.[4] Tento materiál je obvykle tvořen bazalty, tufy, kimberlity a limburgity, případně i sedimentárními horninami.

Blšanský chlum u Loun

Diatrémy ve světě

S diatrémami se lze setkat na všech kontinentech. Diatrémy jsou příznačné pro třetihorní sopečná pole ve střední Evropě. Klasickým regionem čtvrtohorních maarových diatrém na evropském kontinentě je oblast západního Eifelu v Německu nebo sopečné pole Chaîne des Puys ve francouzské Auvergni.[5]

Naleziště diamantů

Mezi diatrémy, obsahující kimberlitové brekcie, patří známá naleziště diamantů, jako jsou Kimberley a Jagersfontein v Jihoafrické republice, Orapa v Botswaně či Udačnaja v ruském Jakutsku.[6] Jedním z největších kimberlitových sopouchů, obsahujících diamanty, je Mwadui v severní Tanzanii (důl Williamson Diamond Mine). Počet ve světě objevených kimberlitových lokalit je cca 1500, z nichž 8–10 % obsahuje diamanty.[7] Diamanty lze nalézt též v lamproitových diatrémách, avšak z celkového objemu pravděpodobných zásob diamantů ve světě představují tato naleziště jen zhruba 10%. Naleziště diamantů v lamproitech bylo poprvé objeveno v roce 1976 v Západní Austrálii. Posléze bylo zjištěno, že zdejší Důl Argyle má největší zásoby diamantů na světě. Lamproitová ložiska se vyskytují i mimo Austrálii – například v Brazílii nebo v Karélii a na poloostrově Kola v Ruské federaci.[7]

Nově vznikající diatrémy

K poslední známé explozívní erupci ve 20. století a vzniku maarových diatrém došlo v letech 1977 a 1978 v oblasti Aleutských ostrovů (Aljaška, USA). Při první erupci, trvající 3 a 8 dní, vznikly dva otvory, nazývané Maary Ukinrek (Ukinrek Maars), při druhé se vytvořil maar Westdahl.[5]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. PETRÁNEK, Jan et all. Encyklopedie geologie. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 349 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7075-901-1.
  2. GANNON, Megan. Maar-Diatreme Volcano Research May Help Geologists Predict Eruptions, Find Diamonds [online]. 2012-06-10 [cit. 2016-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Definition of diatreme in English [online]. [cit. 2016-11-21]. Dostupné online.
  4. SCHMIDT, Robert G. Developent of a diatreme [online]. Washington D.C.: U.S. Geological Survey, 1971 [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
  5. LORENZ, Volker. Maar-Diatreme Volcanoes, their Formation, and their Setting in Hard-rock or Soft-rock Environments [online]. 2003 [cit. 2016-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Other Volcanic Structures. Plugs (necks) [online]. [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Месторождения алмазов [online]. [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. (rusky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.