Diagonální kompozice

Diagonální metodou se zabýval holandský fotograf a pedagog Edwin Westhoff pomocí vizuálních experimentů s cílem zjistit proč je pravidlo třetin tak nepřesné. Poté, co prozkoumal mnoho fotografií, obrazů a rytin, objevil, že silné body častokrát leží na diagonálách čtverce. Fotografie je obvykle pravoúhlý obraz o poměru 4:3 nebo 3:2, který je založen na čtyřech půlicích čárách. Z obrázku je zřejmé, že je oku diváka příjemné, nachází-li se objekt na těchto liniích.[1]

Silné body jsou často umístěny na DM.

• Diagonála působí dynamicky jako zpomalení (stoupání) nebo zrychlení (klesání). Zvýrazní prostorovost snímku, případně neukončení – pokračování děje.

• 
  Alfred Cheney Johnston byl americký fotograf aktů a glamourových snímků modelek
• 
  Igor Muchin: Vladimir Dubosarskij, Moskva 1992
• 
  Max Alpert: Kombat, symbol Velké vlastenecké války, velitel praporu A. Jeremenko vede své vojáky do útoku, 12. června 1942, archiv RIA Novosti
• 
  Diagonální linie zdůrazňují prostor; Ansel Adams: Farmáři a Mt. Williamson
• 
  Lewis Hine: Dělník na stavbě, asi 1910
• 
  Svatební fotografie: diagonála podpořená natočením fotoaparátu k jedné straně
• 
  Úhlopříčná kompozice snímku se zachycením pravého okamžiku nakročení dívky
• 
  Linie listu nevychází přesně z levého dolního rohu a také přesně v horním pravém nekončí, ale je vždy mírně posunuta. Snímek se tím stává zajímavějším.
• 
  Michal Martychowiec: Módní fotografie kolekce Dawid Tomaszewski SS 2011
• 
  Natočení fotoaparátu musí být únosné pro diváka