Max Alpert
Max Vladimirovič Alpert (rusky Макс Владимирович Альперт; 18. března 1899, Simferopol – 30. listopadu 1980, Moskva) byl sovětský novinářský fotograf, jeden z průkopníků sériové reportážní fotografie. Stál u počátků moderní fotožurnalistiky ve dvacátých a třicátých letech v bývalém SSSR.
Max Alpert | |
---|---|
Max Alpert (vpravo) s Maximem Gorkým | |
Narození | 18. března 1899 Simferopol |
Úmrtí | 30. listopadu 1980 (ve věku 81 let) Moskva |
Místo pohřbení | Rogozhskoye Cemetery |
Národnost | Židé |
Povolání | fotograf |
Příbuzní | Semyon Valdimirovich Alperin (sourozenec) |
Významná díla | Kombat |
Ocenění | jubilejní medaile 30 let vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 (1941) jubilejní medaile 20 let vítězství ve velké vlastenecké válce 1941–1945 (1941) medaile Za vítězství nad Německem Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina Zasloužilý pracovník kultury RSFSR medaile Za obranu Kavkazu Řád rudého praporu práce … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Společně s fotografy jako byli Arkadij Šajchet, Alexandr Rodčenko, Boris Ignatovič, Georgij Petrusov nebo Ivan Šagin se stal nástrojem programové, centrálně řízené a didakticky zaměřené propagandy.[1][2][3]
Biografie
Spolu se svým bratrem studoval fotografii v Oděse (1914). Po občanské válce, pracoval jako fotografický korespondent v Raboče Gazetě v Moskvě. Ve dvacátých letech se stal členem Asociace fotografů v Moskvě. Ve třicátých let pracoval v časopisech SSSR na strojke, kde publikoval asi 50 fotoreportáží. Nejvýznamnější díla tohoto období byla zrealizována při výstavbě elektrárny v Magnitogorsku (Magnitka), při pokládání Turksiba a při stavbě Velkého Ferganského kanálu.
„ | S Alpertem jsme bok po boku zdolali celý Ferganský kanál. Jaká radost bylo sledovat jeho neúnavnou a čistou fotoreportérskou posedlost. V hoře překrásných fotografií, zaznamenávající tuto zajímavou stránku dějin lidské práce, je monumentální obraz naší éry. | “ |
— Sergej Michajlovič Ejzenštejn |
Alpert pracoval zároveň v novinách Pravda, kde pořizoval portréty téměř všech hlavních sovětských a řadu zahraničních politiků, vojáků, spisovatelů a hráčů. Během Velké vlastenecké války pracoval jako dopisovatel pro TASS a Sovinformbyuro, Alpert pracoval na bojišti jak v týlu, tak v předních bojových liniích. Je autorem snímku Kombat, která se stala symbolem této války.
Na konci války pobýval v Praze a v Berlíně a fotografoval vítěznou přehlídku 24. června 1945 v Moskvě. V poválečných letech pracoval v různých redakcích. Byl hlavním fotografickým korespondentem tiskové agentury Novosti.
Společně s Arkadijem Šajchetem se stal zakladatelem vícezáběrových reportáží. Nejznámější byla jejich práce Rodina Filippových – 52 fotografií vyprávělo příběh dělníka a jeho rodiny. Fotoreportáž byla také otištěna v novinách německých komunistů Arbeiter Illustrierte Zeitung a setkala se na počátku 30. let s velkým ohlasem v Německu, Československu, i dalších evropských zemích. Vedle významné společenské role sehrála také důležitou roli jako první významné dílo, které dokázalo rovnocennost a velké potenciální možnosti vícezáběrových reportáží, sérií a fotofejetonů.[2]
Je nositelem Řádu rudé hvězdy, Отечественной войны II степени, dvou řádů Трудового Красного Знамени a dalších medailí. Je zaslouženým pracovníkem kultury RSFSR.
Řada jeho prací je uložena ve sbírce negativů v Národním muzeu současné historie Ruska.
Publikace
Knihy, na kterých Alpert spolupracoval:
- Antologie sovětské fotografie, 1941-1945, Nakladatelství Planeta, Moskva 1987
- PROPAGANDA & DREAMS, Edition Stemmle 1999 ISBN 3-908161-80-0
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Альперт, Макс Владимирович na ruské Wikipedii.
- Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie, Ateliér reklamní fotografie – dějiny oboru 2007/2008.
- Diplomová práce Peták.doc. itf.fpf.slu.cz [online]. [cit. 2009-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-15.
- http://vystavy.kdykde.cz/fotografie/praha/14311___fotostrojka---sovetska-fotografie-1917-1941%5B%5D
Související články
Literatura
- Max Alpert (G. Čudakov, Velká radost - práce), časopis Sovjetskoje foto roku 1979 №3
Externí odkazy (rusky)
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Alpert na Wikimedia Commons
- Макс Альперт. Возвращение из неволи Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine
- «Взгляд на войну через объектив»
- Кто же был легендарным комбатом?[nedostupný zdroj]