Dezinformační web

U dezinformačních webů se často může jednat o čistě podnikatelský projekt. Nepravdivé a skandální informace vyvolávají větší pozornost a návštěvnost než informace pravdivé, přitom výrobní náklady jsou nižší. Zajišťují provozovateli webu příjem z reklam.

Existují též dezinformační weby, na kterých se reklama nevyskytuje. Motivem bývá vlastní přesvědčení autorů a financovány jsou třeba ze sbírek čtenářů a podporovatelů.

Weby propagující ideologii někdy mohou být financovány zainteresovanou zemí, v českých podmínkách například Ruskem (agentura Sputnik uvádí přímé napojení na Moskvu),[5] v Itálii bylo pozorováno šíření dezinformací pocházejících z Číny.[6]

Vybrané české dezinformační weby analyzovala v březnu 2016 studie Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech.[7] Analýzou článků na serverech Sputnik, AC24, Parlamentní listy a Svět kolem nás byl vyvozen závěr, že v téměř 40 % vybraných článků se objevovala manipulativní technika svalování viny, v cca 34 % zveličování a fámy, v téměř 18 % případů neopodstatněné nálepkování a téměř 8 % článků obsahovalo názor autora.[8] Manipulace na sledovaných serverech (s výjimkou webu Svět kolem nás) nebyla ve formě manipulativních obrázků či videí. Přibližně třetina zpravodajství (30,2 %) zmiňovala Rusko. Tyto zmínky byly v 63,6 % s neutrálním vyzněním. Články vyznívající pro Rusko pozitivně i kriticky byly zastoupeny přibližně stejně. Pořadí deseti nejvíce zmiňovaných politiků bylo následovné (1.–10. místo): Miloš Zeman (toho času prezident ČR), Andrej Babiš (toho času ministr financí ČR), Vladimír Putin (toho času prezident Ruska), Bohuslav Sobotka (toho času premiér ČR), Angela Merkelová, Si Ťin-pching, Miroslav Kalousek, Barack Obama, Donald Trump, Recep Tayyip Erdoğan.

Kromě zmíněných manipulativních technik dezinformační weby své články často falešně zaštiťují odborníky, jejichž jména ale často nejsou příliš známá nebo dohledatelná.[4]

Pochybnosti o serióznosti článku nebo webového média lze potvrdit nebo vyvrátit pomocí techniky zvané fact-checking.

Bezpečnostní informační služba považuje proruské dezinformační weby za jednu ze součástí systému ruské hybridní strategie a součást krycí kouřové clony, v níž a za níž se kryjí jiné zásadnější aktivity s vazbou na Rusko a jeho zájmy.[9] Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2017 sděluje: „Drtivá většina dezinformačních webů v českém jazyce je dílem českých (ideologicky motivovaných a přesvědčených o škodlivosti NATO, EU, USA, liberální demokracie či prvoplánově proruských) občanů, které nepodporují ruské entity.“, „… nezpochybňujeme, že tito lidé a jejich webové projekty zneužívá ruská strana pro šíření propagandy a dezinformací či pro podporu jiných komponentů hybridní strategie“.[10]

Za bezpečnostní hrozbu označila dezinformační weby ve své výroční zprávě za rok 2018 Národní centrála proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ). Podle ní tato média mohou výrazně podporovat vyhraněnost a radikální názory svých čtenářů, diváků či posluchačů. Existuje určitá míra synergie mezi alternativními médii a populistickými subjekty, které vzájemně sdílejí stejná témata i názorové postoje a šíří domněnky, poplašné zprávy a konspirační teorie. Šířením dezinformací jsou i mobilizační kampaně některých politických hnutí, které jsou založeny na vytváření atmosféry strachu, hrozeb z určitých skupin obyvatel a podněcování nenávisti.[11]

Roku 2018 vznikla v České republice skupina „elfů“ pro aktivní boj s internetovými trolly, kteří šíří dezinformace a proruskou propagandu. Inspirovala se Litvou, kde podobná skupina působí již pět let a má stovky členů. Zdejší elfové jsou studenti, lékaři, učitelé, hasiči, podnikatelé, kybernetičtí specialisté, umělci, řemeslníci, vědci, policisté, vojáci i některé veřejně známé osobnosti. Elfové svou identitu tají a věnují se monitorování internetu jako dobrovolníci ve svém volném čase. Cílem elfů je odhalení falešných facebookových účtů, nebo konkrétních šiřitelů řetězových e-mailů se lživými nebo nenávistnými informacemi. Jazykovým rozborem zjistili, že někteří opakovaně používají rusismy. Jsou schopni vystopovat v kyberprostoru konkrétní původce a vytvářejí i databázi rozborů nejčastějších řetězových e-mailů, kde budou dezinformace uvádět na pravou míru.[12] Elfové jsou také za facebookovým profilem Smějící se bestie[13] nebo twitterovým účtem Občanská výchova.[14]

V únoru 2020 vznikl spolek NELEŽ, sdružující profesionály, kteří se dlouhodobě zabývají komunikací, pracují s daty nebo se věnují médiím. Proti masivnímu šíření lží a nenávisti na dezinformačních webech se rozhodli bojovat vytvořením blacklistu těchto webů, který poskytnou zadavatelům reklam a upozorní firmy, v jakém sousedství se objevuje jejich inzerce. Aktivita NELEŽ je apolitická a členové spolku tuto službu vykonávají bez nároku na honorář. Zakladateli NELEŽ jsou Roman Číhalík, Bob Kartous, František Vrabel, Petr Vlasák, Richard Stiebitz, Pavel Sobek, Ivan Manolov a Kateřina Hobrlandová.[15]

Škodlivost dezinformačních webů si začínají uvědomovat i inzerenti. V Česku vznikl v rámci hackathonu »Jak posílit svobodnou a demokratickou společnost?« projekt Fair Advertising,[16] který se snaží otevřít dialog o financování fake news prostřednictvím nekonfliktní veřejné komunikace se zástupci firem. Cílem je, aby firmy pochopily, že dezinformace spadají do jejich společenské odpovědnosti. K výzvě se připojilo mnoho velkých inzerentů, jako jsou T-Mobile, Česká spořitelna, HBO nebo Bauhaus. Někteří zprostředkovatelé reklamy už svým klientům dávají možnost na těchto internetových stránkách neinzerovat. Výsledkem je, že pro dezinformátory je stále obtížnější lukrativní prodej reklamního prostoru.[17]

V České republice začal vzrůstat počet dezinformačních webů v roce 2014.[4] Jejich seznam byl zveřejněn na stránkách časopisu Respekt[18], na webu Neovlivní.cz[19] a uvedl ho ve svém reportu[20] i Think-tank Evropské hodnoty. Svůj seznam dezinformačních webů si vytvořilo i Ministerstvo vnitra, avšak neveřejný.[21]

V souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 sdružení CZ.NIC coby registrátor českých doménových jmen po konzultaci s bezpečnostními složkami státu 25. února 2022 zablokovalo 8 vytipovaných dezinformačních webů s odvoláním na ohrožení národní bezpečnosti. Byly jimi: Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz, Skrytapravda.cz.[22] Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství žádalo o blokaci celkem 22 webů ze strany poskytovatelů připojení. Kromě výše uvedených v požadavku figurovaly také tyto: Ac24.cz, cz.sputniknews.com, Cz24.news, Eurabia.cz, Infokuryr.cz, narodninoviny.cz, Novarepublika.cz, Nwoo.org, Pravyprostor.cz, rukojmi.cz, Slovanskenebe.com, Svobodnenoviny.eu, Svobodny-vysilac.cz, Zvedavec.org.[23] Od 1. března 2022 mobilní operátoři sdružení v Asociaci provozovatelů mobilních sítí zablokovali přístup k 6 webům z tohoto seznamu, provozovaným mimo doménu .cz: cz.sputniknews.com, Cz24.news, Nwoo.org, Slovanskenebe.com, Svobodnenoviny.eu a Zvedavec.org.[24]

Analýza obsahu datového analytika Josefa Šlerky v říjnu 2017 ukázala tři téměř uzavřené klastry – tradiční zpravodajská média, alternativní a dezinformační weby a weby zprostředkující zábavu. Časopis Týden, patřící pod vydavatelství Empresa Media ovládané mediálním podnikatelem Jaromírem Soukupem, zveřejňoval zpravodajské informace i fake news a stál uprostřed mezi oběma klastry.[25]

• TV Raptor, provozuje Žarko Jovanovič, vlastníkem je firma Maja Bohemia, patřící jeho matce.[26]
• Svobodný vysílač, za redaktora je vydáván Pavel Hlávka[27][28]

Podle výzkumu agentury Nielsen Admosphere pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky z dubna 2019, který shrnuje data od 1015 respondentů, českých uživatelů internetu starších patnácti let, si zkušenost s dezinformačními weby vybavuje 55 % uživatelů internetu. Nejvíce respondentů, kteří nevěděli, zda se setkali s fake news, bylo ve skupině uživatelů internetu starších 55 let, jednalo se o 42 % uživatelů. Za dezinformační weby pak v roce 2019 čeští internetoví uživatelé považovali Blesk (17 %), Parlamentní listy (16 %), Facebook (12 %), Aeronet (9 %) a českou mutaci ruského zpravodajského serveru Sputnik News (9 %). To znamená, že část uživatelů internetu zaměňuje bulvární a dezinformační média.[29]

EU v březnu roku 2015 vytvořila East StratCom Task Force, který reaguje na dezinformační kampaně ze strany Ruska.[30] K prezentaci jim sloužím Twitterový kanál EUvsDisinfo.[31]

Německá zpravodajská služba označuje Rusko za hrozbu, která ovlivnila například volby v roce 2017 prostřednictvím kyberútoků.[32] Německá kancléřka Merkelová označuje za nebezpečí právě dezinformační weby.[33]

Poláci označují za dezinformační informační kanál Russia Today, který je různými polskými weby kopírován a jeho obsah tak šířen několika kanály.[34]

Rakousko se v roce 2016 potýkalo se šířením falešných zpráv skrze falešné profily na Facebooku.[35]

• České dezinformační weby na Respekt.cz (placený přístup)
• Databáze proruského obsahu A–Z na Neovlivní.cz
• Seznam dezinformačních webů – poslední známá verze na iReportér.cz