Ptení

Jméno vesnice je pokračováním praslovanského pьtъnьje, což bylo hromadné podstatné jméno (zhruba "ptákoví", slovo stejného typu jako listí nebo větvoví) od pьta - "pták". Vesnice byla pojmenována podle hojného výskytu ptáků. Mylnou opravou domněle nářečního -e- vznikl i tvar Ptyní, zapisovaný též Ptiní či Ptin užívaný od 16. do 19. století. Od konce 18. století vedle sebe existovaly dvě vesnice shodného jména rozlišované přívlastky Staré a Nové.[3]

Nejstarší osídlení oblasti se datuje až do pravěku, jak dokazují archeologické nálezy z doby kamenné. Významné postavení mělo toto místo v době laténské (zde v 3.–1. století př. n. l.). Z tohoto období je doloženo osídlení nejméně na sedmi místech katastru a předpokládá se jeho úzká vazba na keltské oppidum na Starém Hradisku.

Nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci (soupis majetku) pochází již z roku 1131 (v podobě Napteni). Z roku 1378 je ve vsi doložena tvrz. Na jejím místě dnes stojí renesanční zámek, který býval majetkem hrabat Saint-Genois, poté Lichtenštejnů. V polovině 14. století byla ves rozdělena mezi několik majitelů. V 15. století jej vlastnil rytíř Jan ze Ptení (roku 1399 vlastnil Mouřínov) a poté jeho syn Jan.[4]

• Ptení
• Holubice
• Ptenský Dvorek

Součástí obce je také malá osada Pohodlí, která leží asi 2,5 km západně od Ptení.

• Zámek Ptení
• Kostel svatého Martina
• Výklenková kaplička, poklona svatého Jana Nepomuckého
• Sochy svatého Isidora
• Socha svatého Josefa

• 
  Zámek
• 
  Zámek
• 
  Zámek
• 
  Kostel svatého Martina
• 
  Kostel svatého Martina
• 
  Původní gotický vchod do kostela svatého Martina
• 
  Výklenková kaplička se sochou svatého Jana Nepomuckého u fary
• 
  Kříž před kostelem, v pozadí fara
• 
  Pomník padlým ve světových válkách, v pozadí fara
• 
  Boží muka jižně od zámku
• 
  Kříž mezi Holubice a Ptením

Panorama

Panorama obce od jihu