Dendermonde

Město má přibližně 44 095 obyvatel (2010).

Od 1. ledna 1977 město Dendermonde sestává z těchto částí (bývalých obcí):

• Dendermonde
• Appels
• Baasrode
• Grembergen
• Mespelare
• Oudegem
• Schoonaarde
• Sint-Gillis-bij-Dendermonde

Místo na soutoku řek Dender a Šelda bylo osídleno už v období laténské kultury. První písemná zmínka o Thenremonde (Dendermonde) pochází z roku 1087, v roce 1233 mu byla udělena městská práva. V roce 1384 se stalo součástí Burgundského vévodství, roku 1477 je získali Habsburkové. Město bohatlo z výroby sukna, vzniklo opevnění a gotické stavby jako radnice a kostel Naší Paní. O Dendermonde se sváděly tuhé boje za války o španělské dědictví i za francouzských revolučních válek. V roce 1835 bylo třetím městem na evropském kontinentu, kam byla zavedena železnice. Roku 1837 bylo založeno benediktinské opatství, kde je uložen Codex Villarensis. V roce 1914 město vypálila německá armáda, Dendermonde patří mezi sedm belgických mučednických měst.[1]

V roce 2009 zabil psychicky vyšinutý útočník v místních jeslích tři lidi.[2]

Městská zvonice je na seznamu Světového dědictví UNESCO jako jedna z šestapadesáti historicky cenných zvonic v Belgii a Francii. Součástí světového dědictví je také bekináž svatého Alexia z roku 1288. K mistrovským dílům ústního a nehmotného dědictví lidstva patří průvod s kostýmy a figurínami, připomínající legendu o koni jménem Ros Beiaard, který zachránil čtyři Haimonovy děti před Karlem Velikým.[3] V Dendermonde sídlí dokumentační centrum jazzové historie a pořádá se hudební festival Denderpop. Natáčel se zde film Toto hrdina.

• Johannes Ockeghem (1410 - 1497), hudební skladatel, zřejmě se zde narodil
• Ivo Van Damme, (1954 – 1976), běžec

• Blagoevgrad, Bulharsko
• Geldrop, Nizozemsko
• Nienburg, Německo

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dendermonde na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města