Johannes Ockeghem

Johannes Ockeghem (také Jean de; příjmení Okeghem, Ogkegum, Okchem, Hocquegam, Ockegham a další varianty) (asi 1410, Saint-Ghislain, dnešní Belgie – 6. února,[1] 1497, Tours, Francie) byl nejslavnějším hudebním skladatelem franko-vlámské školy ve druhé polovině 15. století. Vedle skladatelských úspěchů byl rovněž ceněn jako zpěvák, sbormistr a učitel.

Johannes Ockeghem
Základní informace
Narození1410
Saint-Ghislain
Úmrtí6. února 1497 (ve věku 86–87 let)
Tours
ŽánryCantus firmus
Povoláníhudební skladatel
Významná dílaRequiem
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dílo

Mše
  1. Missa sine nomine
  2. Missa sine nomine (neúplná, existuje jen Kyrie, Gloria a Credo)
  3. Missa Au travail suis
  4. Missa Caput
  5. Missa cuiusvis toni
  6. Missa De plus en plus
  7. Missa Ecce ancilla Domini
  8. Missa Fors seulement (dochovalo se jen Kyrie, Gloria a Credo)
  9. Missa L'homme armé
  10. Missa Ma maistresse (dochovalo se jen Kyrie a Gloria)
  11. Missa Mi-mi (také známa jako Missa quarti toni)
  12. Missa prolationum
  13. Missa quinti toni
  14. Missa pro defunctis (Rekviem)
  15. Credo sine nomine (část mše)

Mariánské antifony
  1. Alma Redemptoris mater
  2. Ave Maria
  3. Salve regina

Jiná
  1. Intemerata Dei mater (psáno snad r. 1487)[2]
  2. Ut heremita solus

Motet-chanson
  1. Mort tu as navré/Miserere (lamentace nad smrti Binchoisovou, psáno pravděpodobně r. 1460)

Dvouhlasý
  1. O rosa bella (ballata) (Ai lasso mi - Bedyngham/Dunstable?)

Tříhlasé
  1. Aultre Venus estes
  2. Au travail suis (autorem možná je Barbingant)
  3. Baisiés moy dont fort
  4. D'un autre amer
  5. Fors seulement contre
  6. Fors seulement l'attente
  7. Il ne m'en chault plus
  8. La despourveue et la bannie
  9. L'autre d'antan
  10. Les desléaux ont la saison
  11. Ma bouche rit
  12. Ma maistresse
  13. Prenez sur moi
  14. Presque transi
  15. Quant de vous seul
  16. Qu'es mi vida preguntays
  17. Se vostre cuer eslongne
  18. Tant fuz gentement resjouy
  19. Ung aultre l'a

Tří nebo čtyřhlasý
  1. J'en ay dueil

Čtyřhlasý
  1. S'elle m'amera/Petite camusette

Literatura
  • Leeman Perkins: "Johannes Ockeghem"; Pamela Starr, "Johannes Pullois". Grove Music Online, ed. L. Macy (Accessed December 23, 2007), (subscription access)
  • Heslo "Johannes Ockeghem." The New Grove Dictionary of Music and Musicians, ed. Stanley Sadie. 20 vol. London, Macmillan Publishers Ltd., 1980. (ISBN 1-56159-174-2)
  • Gustave Reese, Music in the Renaissance. New York, W.W. Norton & Co., 1954. (ISBN 0-393-09530-4)
  • Fabrice Fitch, Johannes Ockeghem: Masses and Models. Paris, Honoré Champion Éditeur, 1997. ISBN 2-85203-735-1
  • Jeffrey Dean: "Okeghem's valediction? the meaning of 'Intemerata Dei mater'", in Johannes Ockeghem: Actes du XLe Colloque international d'études humanistes. Éditions Klincksieck, 1998. ISBN 2-252-03214-6
  • Martin Picker, Johannes Ockeghem and Jacob Obrecht: A Guide to Research. (Garland Composer Resource Manuals, 13). New York: Garland Publishing Co., 1988. ISBN 0-8240-8381-4.
  • Perkins, L Leeman. Music in the Age of the Renaissance. WW Norton & Co. New York. 1999.
  • Brown, Howard M,. Stein, Louise K. Music in the Renaissance, 2nd ed. New Jersey:Prentice Hall, 1996. p.60-79.
  • Ongaro, Giulio. Music of the Renaissance. Greenwood Press. Wesport, Connecticut. 2003. p.32.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johannes Ockeghem na anglické Wikipedii.

  1. Brown & Stein, p61.
  2. Dean, p. 555.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.