Deisis

Deisis (rusky де́исус, původně řecky δέησις – prosba, modlitba, přímluva – deisis) je ikona nebo skupina ikon zobrazující ve svém středu Ježíše Krista (nejčastěji v ikonografii Pantokratora), a vpravo i vlevo od něj соответственно jsou vyobrazeni Bohorodice a Jan Křtitel, obvykle ve svém tradičním oděvu přímluvce v modlitbách (tzv. deisis tří postav). Takový deisis může rovněž zahrnovat analogická vyobrazení apoštolů, Svatých otců, mučedníků a dalších (tzv. mnohofigurální deisis). Hlavním dogmatickým smyslem deisisové skladby je zprostředkování modlitby, jako přímluvy za lidské pokolení před obličejem tváří Nebeského krále a Soudce. Na utváření tohoto druhu ikonografie se podílela liturgie. V době po epoše ikonoborectví se deisisová ikona umisťuje na architrávu nevysokého ikonostasu byzantskách chrámů, a později – již podle ruského způsobu – se přeměnil do podoby vysokého deisisového ikonostasu.

Deisis. Ikonostas přídělu Guria a Samóna, chrám proroka Eliáše, Jaroslavl. Počátek 18. stol.

„Andělský deisis“ je název ikonografické kompozice, zahrnující Krista Emanuelа a dvou archandělů – Michaela a Gabriela. Existuje též domněnka, že tato kompozice má představovat symbolické vyobrazení Nejsvětější Trojice, tato domněnka je však sporná.

Domácí ikonostasy, které mají nejčastěji podobu jakési sestavy rodinných modlitebních ikon, obvykle umístěných v červeném koutě místnosti, přejímají principy chrámového ikonostasu, jednak vyobrazení Jana Křtitele se často zaměňuje za ikonu Mikuláše (Nikoly) Divotvorce, nejčastěji uctívaného světce na Rusi.