Dekánská plošina
Dekánská plošina (ang. Deccan Plateau) je rozsáhlá náhorní plošina, která zabírá střední část Indického subkontinentu (zejména státy Maháráštra, Telangána a Karnátaka). Její rozloha činí okolo 1 miliónu km². Její nadmořská výška se nejčastěji pohybuje mezi 400 až 600 m, na severu se místy svažuje až na 100 m n. m. naopak vrcholy kopců na jihu šplhají přes 900 m.[1]
| Dekánská plošina दक्खन के पठार दख्खनचे पठार سطح مرتفع دکن దక్కను దిద్దుబాటు ದಖನ್ ಪ್ರಸ್ತಭೂಮಿ Deccan Plateau | |
|---|---|
 Dekánská plošina | |
| Nejvyšší bod | 1000 m n. m. |
| Délka | 1000 km |
| Šířka | 600 km |
| Rozloha | 1 000 000 km² |
| Nadřazená jednotka | Indický subkontinent |
| Sousední jednotky | Sátpurá, Východní Ghát, Západní Ghát |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Indie |
| Povodí | Gódávarí, Kršná |
| Souřadnice | 17° s. š., 77° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předpokládá se, že název vznikl zkomolením sanskrtského slova dakšin („jih“).
Geologie a geomorfologie
Jedná se o geologicky velmi staré území (platformu), které bylo až do druhohor spojeno s Madagaskarem. Tvoří jej krystalické horniny (nejvíce žuly a ruly), které se objevují zejména na jihu, východu a severovýchodu. Tektonické pohyby celé oblasti v období alpsko-himálajského vrásnění přispěly k mohutným výlevům čedičových láv v severozápadní části plošiny. Lávové příkrovy jsou místy 1,8 až 2 km mocné a zabírají plochu ca 500 000 km². Jelikož výlevy měly přibližně stejný plošný dosah, vytvářejí reliéf tabulových plošin (z geomorf. hlediska se jedná o platformní vulkanickou tabuli), jejichž rozdělením vznikají stolové hory se stupňovitými stráněmi, tzv. Dekánské trapy. Okraje vyzdvižených a nakloněných ker se rozčlenily a získaly vzhled pohoří, výrazných zejména při pobřeží - Západní Ghát (2 695 m n. m.), Východní Ghát (1 680 m n. m.). Na severu je Dekánská plošina ohraničená hřebenem Vindhja (881 m n. m.).
Zajímavosti
Název v místních jazycích
Souvislost s vyhynutím dinosaurů
Tato plošina vznikla silně zvýšenou vulkanickou činností na přelomu druhohor a třetihor (asi před 67 - 66 miliony let), tento jev mohl být také jednou z příčin vyhynutí neptačích dinosaurů před 66 miliony let. Podle některých studií odstartoval nejintenzivnější fázi sopečného běsnění dopad asteroidu Chicxulub.[2][3] Dekkánské trapy jsou dnes jednou z největších známých magmatických provincií světa.[4][5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dekanská plošina na slovenské Wikipedii.
- The Rough Guide Map South India 1:1,200,000. Rough Guides Limited. ISBN 1-84353-363-4
- https://dinosaurusblog.wordpress.com/2015/05/26/vyhubil-dinosaury-asteroid-nebo-sopky/
- http://science.sciencemag.org/content/350/6256/76 - State shift in Deccan volcanism at the Cretaceous-Paleogene boundary, possibly induced by impact
- http://www.osel.cz/9417-dekkanske-trapy.html
- Stephen Self, Tushar Mittal, Gauri Dole and Loÿc Vanderkluysen (2022). Toward Understanding Deccan Volcanism. Annual Review of Earth and Planetary Sciences. 50: XXX. doi: https://doi.org/10.1146/annurev-earth-012721-051416
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dekánská plošina na Wikimedia Commons
