David Strauss

David Friedrich Strauss (nebo Strauß, 27. ledna 1808 – 8. února 1874) byl německý protestantský teolog, filozof a spisovatel.[1]

David Friedrich Strauss
David Strauss
Narození27. ledna 1808
Ludwigsburg, Bádensko-Württembersko
Úmrtí8. února 1874
Ludwigsburg, Německé císařství
Alma materUniverzita Tübingen
Povoláníteolog, filozof, životopisec a spisovatel
Nábož. vyznáníagnostic theism
ChoťAgnese Schebest (od 1842)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se 27. ledna 1808 v Ludwigsburgu v rodině obchodníka. Matka ho vychovávala v duchu protestantské zbožnosti. Navštěvoval evangelický teologický seminář v Blaubeurenu a pak univerzitu v Tübingenu. V roce 1831 byl jmenován profesorem hebrejštiny a řečtiny na teologickém semináři v Maulbronnu, ale již na podzim téhož roku se odebral do Berlína, kde chtěl poslouchat přednášky Hegelovy, ten však v listopadu 1831 zemřel; Strauss tedy navštěvoval přednášky Schleiermacherovy, které ho též značně ovlivnily. Roku 1832 byl jmenován pomocníkem na teologickém ústavu v Tübingenu, kde pak na univerzitě s velkým úspěchem přednášel o Hegelově filozofii.[2]

Veřejně ale pobouřil křesťanskou Evropu svou knihou Život Ježíšův (něm. Das Leben Jesu, 1. vydání 1835[3]), což byl jeden z prvních projevů mladohegelovců, ke kterým se Strauss hlásil. Strauss si v tomto svém díle položil otázku: Je to, co se vypráví v Novém zákoně o Ježíšovi, věrným líčením historických událostí? Jeho odpovědí bylo, že zázračná vyprávění Nového zákona nejsou svědectvím o historických událostech, nýbrž jsou to vyprávění mytická. Pojem mýtu pro něj znamenal, že se v něm v dobových motivech, formou poetické pověsti, která se nikdy nestala, líčí věčné náboženské ideje. Tento mýtus je třeba odlišit od skutečné historie Ježíšova života, o nějž se však Strauss již dále nezajímá. Stal se jedním z prvních průkopníků zkoumání historického původu Ježíše. Jeho práce nicméně vzbudila prudký odpor ze strany protestantských i katolických teologů; katolická církev dekretem ze dne 27. srpna 1838 zařadila Straussův Život Ježíšův na Index zakázaných knih.[4]

Po vydání Života Ježíšova byl Strauss roku 1835 zbaven místa v Tübingenu a přesazen na lyceum do Ludwigsburgu; tohoto místa se však vzdal již v roce 1836. V roce 1839 byl povolán za profesora dogmatiky a církevních dějin na univerzitu v Curychu, ale pro odpor ortodoxních kruhů byl penzionován ještě předtím, než místo nastoupil; bylo mu přiznáno výslužné 1000 franků. Dále žil jako soukromník a věnoval se vědecké a publikační činnosti. V roce 1842 si vzal zpěvačku Agnes Schebestovou, leč manželství bylo roku 1847 rozvedeno. Jeho pokus vstoupit v roce 1848 do politiky skončil neúspěšně. David Strauss zemřel v Ludwigsburgu 8. února 1874.[5]

Dílo

Spisy (výběr)
  • Das Leben Jesu, kritisch bearbeitet (2 svazky, 1835) – Život Ježíšův, kriticky zpracovaný
  • Die christliche Glaubenslehre in ihrer geschichtlichen Entwicklung und im Kampfe mit der modernen Wissenschaft (2 svazky, 1840–1841) – Křesťanská věrouka ve svém dějinném vývoji a v boji s moderní vědou
  • Schubarts Leben in seinen Briefen (1849) – Schubartův život v jeho dopisech [Ch. F. D. Schubart (1739–1791), básník a skladatel]
  • Christian Märklin (1851) [Ch. Märklin (1807–1849), protestantský teolog]
  • Leben und Schriften des Dichters und Philologen Nicodemus Frischlin (1855) – Život a spisy básníka a filologa Nicodema Frischlina [N. Frischlin (1547–1590)]
  • Ulrich von Hutten (1858)
  • Hermann Samuel Reimarus (1862)
  • Das Leben Jesu für das deutsche Volk bearbeitet (1864) – Život Ježíšův pro německý lid
  • Der Christus des Glaubens und der Jesus der Geschichte, eine Kritik der Schleiermacherschen Lebens Jesu (1865) – Kristus víry a Ježíš historický, kritika Schleiermacherova Života Ježíšova
  • Lessings Nathan der Weise (1865) – Lessingův Moudrý Nathan
  • Die Halben und die Ganzen (1865) – Poloviční a celí
  • Voltaire, sechs Vorträge (1870) – Voltaire, šest přednášek
  • Der alte und der neue Glaube. Ein Bekenntniss (1872). – Stará a nová víra. Zpověď

Sebrané spisy (Gesammelten Schriften) Davida Strausse v jedenácti svazcích vydal v Bonnu v letech 1876–1878 jeho přítel Eduard Zeller (1814–1908, historik antické filozofie), který též napsal Straussův životopis.

České překlady
  • STRAUSS, David Friedrich. Život Ježíšův prostonárodně sestavený. Chicago: Aug. Geringer, 1883. 262 s.
  • PEŠEK, Jiří, ed. Výbor z filozofických spisů mladohegelovců. 1. Překlad Naděžda Pelcová. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989. 355 s. ISBN 80-205-0078-2. [Straussův Život Ježíšův (výběr, ukázky) je na str. 41–94.]

Odkazy

Reference
  1. ZAGER, Werner. Strauß, David Friedrich [online]. www.bibelwissenschaft.de, 2009-02 [cit. 2016-04-19]. Dostupné online.
  2. RIEGER, František Ladislav, ed. a MALÝ, Jakub, ed. Slovník naučný. 8. díl. Praha: Kober & Markgraf, 1870. 1213 s. [Viz str. 318.]
  3. RANKE-HEINEMANN, Uta. Das Leben Jesu. Die Zeit. 1983-07-15. Dostupné online [cit. 2016-04-19]. ISSN 0044-2070.
  4. Index librorum prohibitorum / Leonis XIII Summi Pontificis auctoritate recognitus SSmi. D. N. Pii pp. XI iussu editus. Romae : Typis polyglottis Vaticanis, 1924. 292 s. [Strauss, David Friedrich: Das Leben Jesu – viz na str. 259.]
  5. Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 24. díl. V Praze: J. Otto, 1906. 901 s. [Viz str. 204–205.]

Literatura
  • ALBRIGHT, William Foxwell; SCHUBERT, Kurt; STEINMANN, Jean. Cesty k pramenům: biblická archeologie a literární kritika: [sborník]. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1971. 228 s. [Stať „D. F. Strauss" je na str. 162–163; autor J. Steinmann.]
  • BARTH, Karl. Protestantská teologie v devatenáctém století: [skripta pro stud. účely Komenského ev. bohosl. fak. v Praze]. Sv. 2., Dějiny. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1988. s. 413-669. [Kapitola „Strauss" je na str. 533–560.]
  • KREJČÍ, František a MASARYK, Tomáš Garrigue. David Bedřich Strauss: ke 100. výročí jeho narozenin. V Praze: Volná myšlenka, 1908. 22 s.
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 24. díl. V Praze: J. Otto, 1906. 901 s. [Heslo „David Friedrich Strauss" je na str. 204–205.]

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.