David Roberts (malíř)

David Roberts se narodil v Stockbridge, Edinburgh. Ve věku 10 let ho jeho otec, který sám pracoval jako švec, poslal do učení k malíři jménem Gavin Beugo. V této době studoval umění ve večerních hodinách. Jeho první placenou práci, dostal v roce 1815, kdy se přestěhoval do Perthu na rok pracovat jako malíř pokojů.

Portrét

V roce 1816, začal pracovat jako asistent scénografa divadla Pantheon v Edinburghu, což byl začátek jeho kariéry jako malíře a výtvarníka divadelních scén. V roce 1819 se stal výtvarníkem divadelních scén královského divadla v Glasgowě. Tam se setkal se skotskou herečkou Margaret McLachlan. Vzali se v roce 1820 a přestože manželství netrvalo dlouho, narodila se jim roku 1821 dcera Christine.

Přestože se živil jako výtvarník divadelních scén, začal Roberts začal také malovat obrazy olejomalbou.

V roce 1820 se spřátelil s umělcem Williamem Clarksonem Stanfieldem, potom co udělal malbu v Pantheonu v Edinburghu. V roce 1821 přijala Instituce výtvarného umění v Edinburghu jeho tři obrazy (Pohledy z Melrose a opatství Dryburgh), dvě z nich koupila. Na návrh Stanfielda Roberts také poslal roku 1822 tři obrazy na výstavu díla žijících umělců, které se konalo v Edinburghu.

V roce 1822 Londýnské divadlo Coburg (nyní Old Vic), nabídlo Robertsovi práci jako malíř a výtvarník divadelních scén. Odplul z Leith s manželkou a šestiměsíční dcerou Christine a usadil se v Londýně. Poté, co pracoval nějakou dobu v divadle Coburg, začal pracovat pro Theatre Royal, Drury Lane na vytvoření dioramat a panoramat se Stanfieldem.

Jeho rodinný život nebyl příliš idylický, Margaret se stala alkoholičkou a nakonec, v roce 1831, ji Roberts poslal zpět do Skotska aby se o ní starali její přátelé.

V roce 1824 vystavoval další obraz opatství Dryburgh v British Institution a poslal své dvě práce na první výstavu v nově založené Společnosti Britských Umělců.

Odchod Israelitů z Egypta, 1829

Na podzim roku 1824 navštívil Normandii. Jeho obrazy vytvořené na základě této cesty položily základy jeho pověsti, jeden z nich, obraz katedrály Rouen, se prodal za 80 guinejí. Zatímco si vybudoval svou pověst jako skvělý umělec, jeho práce byly také komerčně úspěšné. Výdělky z Covent Garden z prací pro Londýnskou premiéru Mozartovy Die Entführung aus dem Serail (Únos ze Serailu) v roce 1827, kulisy pro pantomimu znázorňující námořní vítězství Navarino a dvě panoramata, které vytvořil společně se Stanfieldem.

Během druhé poloviny dvacátých let, kromě anglické a skotské scény, maloval obrazy významných staveb ve Francii, včetně Amiens, Caen, Dieppe, Rouen, Antverp, Bruselu a Gentu, někdy dělal více obrazů stejné scény s drobnými rozdíly.

Od roku 1829 pracoval jako umělec na plný pracovní úvazek. Tohoto roku vystavoval obraz Odjezd Izraelitů z Egypta, ve kterém se poprvé projevil jeho styl, díky němuž se stal světoznámým. V roce 1831 ho společnost britských umělců zvolila za svého prezidenta, příštího roku odcestoval do Španělska a Tangeru. Vrátil na konci roku 1833 se spoustou skic, které rozpracoval do přitažlivých, populárních obrazů.

British Institution vystavovala jeho obraz Interiér Katedrály v Seville v roce 1834, který se prodal za 300 liber. V roce 1837 byl vydán výběr z jeho Picturesque Sketches ve Španělsku jako litografie. V Londýně se seznámil s umělci, jako Edward Thomas Daniell a John Linnell, se kterými se často navštěvoval.

Isle of Graia Gulf of Akabah Arabia Petraea, 1839 litografie obchodní karavany od Louis Haghe z originálu Davida Robertse.

William Turner jej dokázal přesvědčit, aby opustil malování a stal se opravdovým umělcem. Roberts vyplul do Egypta dne 31. srpna 1838, několik let po Owenu Jonesovi. Jeho záměrem bylo vytvořit skici, které mohl později využít jako základ pro obrazy a litografie které by prodával veřejnosti. V tomto období byl Egypt hodně v módě, mířili tam cestovatelé, sběratelé a milovníci starožitností, lidé kupovali díla inspirovaná Východem nebo zobrazující velké památky starého Egypta.

Roberts na dlouhé cestě navštívil Egypt, Nubii, Sinai, Svatou zemi (Izrael), Jordánsko a Libanon. Po celou dobu cesty pilně kreslil řadu skic. Muhammad Ali Pasha přijal Robertse v Alexandrii dne 16. května 1839, krátce před jeho návratem do Británie. Později namaloval tuto scénu (zřejmě z paměti) ve svazku 3 z Egypta a Núbie.