David Duke

V roce 1974 vystudoval Louisiana State University. V roce 2005 obdržel titul kandidát věd v oboru politologie na soukromé ukrajinské Mezioblastní akademii personálního managementu, největší soukromé vysoké škole na Ukrajině, která židovskou organizací ADL považována za hlavní zdroj antisemitské agitace a propagandy na Ukrajině.[1]

V roce 1974 založil Knights of the Ku Klux Klan, jednu z frakcí rasistické organizace Ku-klux-klan. Předtím pracoval pro Air America v Laosu. Později Klan opustil a založil National Association for the Advancement of White People.[2] V politice se angažoval nejprve v Demokratické straně, v roce 1988 přestoupil do Republikánské strany za níž byl v letech 1989 až 1992 poslancem Louisianské sněmovny reprezentantů.[3] Kandidoval též neúspěšně na řadu jiných funkcí, největší pozornost upoutaly jeho kandidatury na guvernéra Louisiany a do amerického Senátu. Ve volbách do amerického senátu obdržel v roce 1990 43 % hlasů, v guvernérských volbách v prvním kole 32 % a v druhém 39 %. V obou případech dostal většinu bělošských hlasů.[4][5]

Od konce devadesátých let se věnuje převážně komentování politického dění a spisovatelské činnosti. V roce 1998 vydal z části autobiografickou knihu Moje probuzení (My Awakening), kterou, podle článku v aktuálně.cz, někteří nejmenovaní odborníci považují za „malý Mein Kampf“.[6] V roce 2002 vydal další knihu – Jewish Supremacism.

V roce 2005 se zúčastnil na Ukrajině konference o hrozbě sionismu a téhož roku v Sýrii hovořil v televizi o Izraeli a židovské lobby v USA. V roce 2006 se zúčastnil Mezinárodní konference k přehodnocení globální vize holocaustu, kterou v Teheránu zorganizoval íránský islamistický režim. Konference zahájená íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem se zúčastnilo několik prominentních zpochybňovatelů holocaustu, stejně jako představitelé židovské organizace Neturej Karta.[3] a on na ní obhajoval právo na zpochybňování a popírání holokaustu, které je v řadě zemí trestným činem.[7] Vyjádřil podporu řadě trestně stíhaných popíračů holocaustu jako je např. Němec Ernst Zündel.

Hlásí se k americkému bílému nacionalismu. Je označován za rasistu, antisemitu[8] a neonacistu[9][10], což on sám odmítá.[11] Podle svých slov necítí nenávist k dalším lidem a hlásá, že každý národ má právo na vlastní dědictví. Věří, že každý člověk na Zemi má lidská práva, právo na život, svobodu vyznání a podobně. Je však odpůrcem masivní imigrace, kterou považuje za největší riziko pro budoucnost.[12]

V prosinci 2002 byl uznán vinným z daňových a fundraisingových podvodů a odsouzen k pokutě 10 tisíc dolarů a k 15 měsícům odnětí svobody ve federální věznici.[13] Duke mimo jiné obelhal tisíce svých příznivců, od kterých pod falešnou záminkou vylákat více než 200 tisíc dolarů. Podle žalobce pak tyto peníze použil například během pobytů v kasinech v Mississippi, Las Vegas a na Bahamách.[14]

V dubnu 2009 přijel do České republiky na pozvání Filipa Vávry. Nakladatelství Kontingent Press, které krátce před jeho příjezdem vydalo jeho knihu Moje probuzení, jakoukoli svou souvislost s jeho návštěvou České republiky odmítlo.[15] Původně měl přednášet dvakrát v Praze a jednou Brně, vedení Karlovy Univerzity však první pražskou přednášku zrušilo. 24. dubna 2009 byl v Praze zatčen a obviněn z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení lidských práv, za což mu hrozilo až tříleté vězení. Po výslechu byl propuštěn s tím, že nebyl důvod pro uvalení vazby. Musel však do půlnoci opustit Českou republiku[16]

Jeho zadržení a vyhoštění podpořili různí politici vládních stran, již proti jeho příjezdu se postavili Ivan Langer či Michael Kocáb,[17], zadržení kritizoval Vladimír Hučín[18] nebo politolog a odborník na extremismus Jan Charvát[19] či novinář Viliam Buchert. Zatčení a vyhoštění bylo podle nich provedeno na politickou objednávku. Policie tak paradoxně vzbudila rozruch v médiích a pomohla propagovat myšlenky extremistů a neonacistů, vůči kterým bylo zatčení původně namířeno.[20] Postup policie byl kritizován také jako odporující svobodě slova.[20] Obdobně bylo kritizováno Buchertem i vedení Univerzity Karlovy[20], na obranu univerzity se ale postavil kupříkladu Ondřej Neff, který se ale také ohradil proti postupu policie.[21]

Podle Dukovy právní zástupkyně Kláry Slámové nemohl vydání knihy v ČR ovlivnit, protože k ní nemá pro Českou republiku práva, a sepsal ji v 90. letech, takže navíc bylo stíhání promlčeno.[22] Duke na svou obhajobu tvrdil, že kniha neobsahuje žádné popření holocaustu, jak tvrdila Policie ČR.[23]

Duke vinil ze svého zatčení malý počet lidí kontrolujících vládu.[24] Na svém webu uveřejnil text plánované přednášky na Univerzitě Karlově.[25]

Koncem září státní zástupkyně jeho trestní stíhání zastavila, neboť podle závěrů žalobkyně nebyl v průběhu přípravného řízení opatřen žádný důkaz, který by jej usvědčoval z podílu na trestném činu. Jeho kniha se v ČR dál legálně prodává.[26] Advokátka Slámová bude nejspíš jménem svého klienta žádat o náhradu vzniklé škody.[27]