Darová

Darová (německy Darowa) je vesnice, část obce Břasy v okrese Rokycany. Nachází se 4,5 kilometru západně od Břas. V roce 2011 zde trvale žilo 26 obyvatel.[2]

Darová
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBřasy
OkresRokycany
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°50′19″ s. š., 13°31′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel26 (2011)[1]
Katastrální územíKříše (7,71 km²)
PSČ338 24
Počet domů28 (2011)[1]
Darová
Další údaje
Kód části obce13528
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Darová leží v katastrálním území Kříše o výměře 7,71 km².[3]

Historie

První zmínka o vsi pochází z roku 1235.[4] V minulosti se zde těžilo černé uhlí, břidlice a železná ruda. Dále zde probíhala výroba kyseliny sírové. V okolí jsou dosud zachovány stopy po dolování.

Těžbu černého uhlí u Darové zahájil hrabě Jáchym ze Šternberka v roce 1775 a o dvacet let později u vesnice založil také vysokou pec. Dalším těžařem se stal Klemens Liewald, který se na počátku devatenáctého století zaměřil na těžbu břidlice. Východně od vesnice byl v polovině devatenáctého století otevřen 85 metrů hluboký uhelný důl Anna pojmenovaný podle majitelky Anny Leutenstachové. V roce 1873 byl v jeho těsném sousedství otevřen důl Jan. Později oba doly koupili Starckové a spojili je do jediného podniku, který fungoval až do roku 1937. Důl Darová byl v provozu na neznámém místě od začátku dvacátého století do roku 1937 a dosáhl hloubky 85 metrů. Vytěžené uhlí se v devatenáctém století odváželo koněspřežnou dráhou přes Vranovice do na nádraží ve Stupně.[5]

Na konci dvacátých let dvacátého století koupila většinu darovských dolů společnost Šternberské doly na Břasích. Její provozy dobývaly hlubinným i povrchovým způsobem sloj, jejíž mocnost se pohybovala od osmi do dvanácti metrů.[5] Samostatným podnikem byl v letech 1915–1922 malý důl Antonín severně od vesnice, který založila Montánní společnost. Uhelná sloj s mocností jeden metr se v něm dobývala sedmdesát metrů dlouhou štolou v hloubce 33 metrů. V roce 1920 v něm bylo vytěženo asi 467 tun uhlí, které se odváželo do Stupna.[6] Dalšími malými doly v oblasti byly ve druhé polovině devatenáctého století Johanna, Bosna (1859–1888), povrchový lom Caspari (1850–1933), štoly Pacandova 1. a 2. poblíž dolu Antonín nebo šachty Verdunská I. a II., které mohly patři k lomu Caspari.[7]

Památky
  • Darovanský dvůr – jihovýchodně od vesnice. V minulosti zemanské sídlo upravené na hotel a středisko kongresové turistiky
  • Vodní mlýn Dírka – jižně od vesnice u Berounky. Bývalý mlýn se zbytkem vodního kola.

Galerie
  • Přívoz
  • Zastávka na stromě
  • Golfové hřiště u Darovanského dvora

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 254.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 324.
  5. DRNEK, Jan, 2012. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 239.
  6. Drnek 2012, s. 240.
  7. Drnek 2012, s. 241.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.