Daniel Madzia

Stehenní kost burianosaura, popsaného D. Madziou, C. Boydem a M. Mazuchem v září 2017.

Daniel Madzia se v rámci své výzkumné činnosti věnuje především dinosaurům a pliosaurům z evropských, severoamerických a asijských nalezišť. Kromě popisu českých nálezů dinosaurů (Burianosaurus a tzv. moravská tetanura) provedl také revizi hadrosauroidního ornitopoda druhu Orthomerus dolloi z nejsvrchnější křídy Nizozemska[9] a dromeosauridního teropoda druhu Hulsanpes perlei ze svrchní křídy Mongolska.[10] V rámci výzkumu pliosaurů pak provedl například revizi fosilního materiálu křídových pliosauridů druhu Polyptychodon interruptus[11] a Megacephalosaurus eulerti[12][13], publikoval studii o disparitě pliosauřích zubů z přelomu jury a křídy[14] a popsal pliosaury z přelomu spodní a svrchní křídy Polska.[15] Společně s Jakubem Březinou a Gabrielou Calábkovou z Moravského zemského muzea publikoval studii o fosilních pozůstatcích pliosaurů ze skupiny Thalassophonea z českého území (okolí Brna). Tito velcí draví mořští plazi dosahovali délky až 6 metrů a odhadované hmotnosti kolem 1,5 tuny.[16][17] V rámci výzkumu plesiosaurů popsal také neobvyklé obratle pravděpodobně polykotylidního plesiosaura ze svrchní křídy Německa[18] a publikoval popis lebky elasmosaurida druhu Thalassomedon haningtoni ze svrchní křídy Spojených států.[19]

Výzkum D. Madzii, Tomasze Szczygielského a Andrzeje Wolniewicze z ledna roku 2021 přehodnotil výsledky dřívější studie polských paleontologů o údajné existenci obřích, až 10 metrů dlouhých zástupců pliosauridů v období pozdní jury na území dnešního Polska (lokalita Krzyżanowice).[20] Madzia, Szczygielski a Wolniewicz ukázali, že údajné "pliosauří" pozůstatky (fragmenty čelistí se zachovalými zuby) ve skutečnosti patřily přibližně o polovinu menším příbuzným krokodýlů ze skupiny Metriorhynchidae.

Daniel Madzia je také autorem několika studií věnovaných mosasaurům. Provedl revizi anatomických znaků a terminologie mosasauřích zubů[21] a vedl výzkum, jahož výsledkem bylo přehodnocení příbuzenských vztahů v rámci této skupiny šupinatých plazů.[22] Podílel se také na výzkumu zubní mikrostruktury mosasaurů.[23] Výzkum ukázal, že zuby těchto mořských plazů dokázaly odolat značnému mechanickému tlaku a vnějším chemickým podmínkám, a umožňovaly mosasaurům pevně držet a trhat zmítající se kořist.

Studie D. Madzii a italského paleontologa A. Caua z roku 2020 pak ukázala, že mosasauři pravděpodobně neměli vliv na vymírání pliosaurů, jak se občas udává. Některé skupiny mosasaurů (např. Tylosaurinae) se však po vyhynutí pliosaurů mohly "chopit příležitosti" a obsadit ekologické niky dříve okupované zástupci pliosaurů ze skupiny Brachaucheninae.[24]

V květnu 2021 vyšla odborná práce, popisující fosilní zuby raně křídových mořských krokodýlovitých plazů (Thalattosuchia, Metriorhynchidae, Geosaurinae), žijících v době před asi 133 miliony let v okolí současného Štramberka. Zuby jednoho z těchto mořských krokodýlovitých plazů byly značně podobné zubům rodu Torvoneustes.[25][26]

Kromě výzkumu druhohorních obratlovců se Daniel Madzia věnoval také změnám ve složení faun houbovců v Karibiku[27][28] a společně s Jakubem Březinou a Martinem Ivanovem popsal mikrostrukturu klů chobotnatce druhu Zygolophodon turicensis z miocénu České republiky.

Další studii spolupublikoval v roce 2021, pojednává o vývojových trendech u ptakopánvých dinosaurů[29], zároveň ve stejný rok spolupublikoval také práci o fylogenezi a nomenklatuře této skupiny.[30] Podílel se také na novém podrobném popisu troodontidního teropodního dinosaura rodu Borogovia.[31]

V roce 2022 se podílel na popisu série fosilních stop velkých diskosauriscidů z oblasti Boskovické brázdy.[32] Je také spoluautorem zhodnocení významu a taxonomického zařazení pliosaurida druhu Ischyrodon meriani.[33]

V rámci popularizační činnosti v Česku D. Madzia dlouhodobě spolupracuje například s Vladimírem Sochou (mj. popularizační web Pravěk.info[1]).[34]

V roce 2017 se Daniel Madzia stal laureátem stipendia prezidenta Polské akademie věd, jež se uděluje doktorandům výzkumných ústavů za mimořádné úspěchy na poli vědy.[35][36]

V říjnu roku 2019 se Daniel Madzia podílel na charitativní akci pro Centrum Paraple (v rámci charitativní aukce společnosti Pilsner Urquell). Byl vybrán jako jeden z deseti patronů akce, kteří se narodili v revolučním roce 1989.[37][38]

V únoru 2021 se Daniel Madzia objevil jako host pořadu České televize Hyde Park Civilizace spolu s Vladimírem Sochou.[39][40]