Mosasauridae
Mosasauridi („ještěři od řeky Mázy“) byli velcí až obří druhohorní mořští plazi ještěrovitého vzhledu. Jejich první rozeznané fosílie byly objeveny již kolem roku 1764 v podpovrchových lomech v okolí nizozemského Maastrichtu.[1] Fosilní pozůstatky těchto pravěkých mořských dravců byly objeveny také na území současné České republiky.[2]
Mosasauři Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 95 až 66 miliony let | |
---|---|
Mosasaurus, zástupce skupiny | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | Živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | šupinatí (Squamata) |
Podřád | Scleroglossa |
Infrařád | Anguimorpha |
Čeleď | Mosasauridae Gervais, 1853 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Význam a objevy
Žili v období svrchní křídy (asi před 95 až 66 miliony let) a jejich nejbližší současní příbuzní jsou podle kladistických analýz zřejmě hadi a varani. První zástupci se objevují pravděpodobně v cenomanu až turonu (počátek svrchní křídy).[3] Žili v době posledního rozkvětu dinosaurů, sami jsou však příslušníky skupiny šupinatých, tedy nikoliv blízce příbuzné vývojové skupiny. Po dobu téměř 20 milionů let byli dominantními mořskými predátory spolu se žraloky. Vyhynuli na samotném konci křídy před 66,0 milionu let spolu s neptačími dinosaury a mnoha dalšími jejich současníky.[4]
Podle novějších objevů mohli být teplokrevní, dýchali vzduch a měli vidlicovitě rozeklaný jazyk. Byly objeveny také otisky šupinaté kůže těchto vodních plazů. V 80. letech 20. století byly v kanadském Saskatchewanu objeveny koprolity (zkamenělý trus), přisouzené mosasauridům.[5] Fosilie mosasauroidů již byly objeveny na mnoha místech světa, například i na území Chorvatska[6], Antarktidy[7] nebo ruské arktické oblasti v okolí Čukotky[8]. Vývojově primitivní formy, jako byl například Komensaurus nebo Carsosaurus, dosahovaly délky jen kolem 1 až 2 metrů.[9]
Paleobiologie
Nejmenší zástupci této skupiny (Carinodens) dosahovali délky jen asi 3 – 3,5 metru a hmotnosti v řádu stovek kilogramů, zatímco největší (Hainosaurus a Mosasaurus) mohli být dlouzí asi 15 - 18 metrů. Vykazují četné adaptace pro život ve vodním prostředí (ploutvovité končetiny, hydrodynamický tvar těla) a patří dnes k poměrně dobře známým pravěkým živočichům. Ve své době byli evolučně úspěšnou skupinou, rozšířenou prakticky po celém světě.[10] Podrobné výzkumy skvěle zachovaných fosilií ukázaly, že mosasauři i ichtyosauři měli v kůži hodně melaninu, tmavého barviva, které zřejmě sloužilo jako maskovací zbarvení.[11]
Výzkumy ukázaly, že mosasauři se při pohybu vodou spoléhali zejména na svůj svalnatý ocas, zároveň ale aktivně využívali i přední ploutvovité končetiny s mohutným svalstvem, které jim pomáhaly ve zrychlování pohybu pod vodou.[12][13][14]
Některé formy mosasauridů byly značně specializované, například na jiný druh potravy s pevnější schránkou. Takovou formou byl i rod Globidens, se svými kuželovitými zuby pravděpodobně adaptovaný na drcení schránek hlavonožců amonitů, kterými se přednostně živil.[15]
U některých druhů byly objeveny početné kosterní patologie (stopy po zraněních a malformacích), a to například u rodu Prognathodon, jehož fosilie byly objeveny na území Nizozemska.[16] Fosilie mosasaurinních mosasauridů byly objeveny také na území Chile, jednalo se tedy nepochybně o kosmopolitně rozšířenou skupinu.[17]
Výzkum mikrostruktury fosilních zubů mosasaurů dokládá, že jejich zuby byly velmi odolné a pevné, dokázaly odolat značnému mechanickému tlaku a umožňovaly mosasaurům pevně držet a trhat zmítající se kořist.[18]
Objev velkých fosilních vajec z Antarktidy naznačuje, že velcí mosasauři mohli klást vejce a nerodit živá mláďata, jak se dosud obecně předpokládalo. Velká fosilní vajíčka byla před asi 68 miliony let nakladena jedinci, dosahujícími délky přinejmenším 7 metrů. Celková struktura vajíčka je značně podobná vejcím současných hadů a ještěrů (skupiny Lepidosauria) a objemem překonávají všechna známá dinosauří vejce.[19]
Nálezy v Čechách
Fosilní objevy těchto velkých dravých plazů máme dnes k dispozici také na území České republiky[20] (jedná se zejména o objev fragmentu ozubené čelisti z roku 1960 od Dolního Újezdu u Litomyšle). Ta zřejmě patřila menšímu druhu tethysaurinního mosasaurida.[21]
Teplokrevnost
Podle vědecké studie z roku 2016, která se zaměřila na výzkum stabilních izotopů kyslíku ve fosilním bioapatitu vyplývá, že mosasauři mohli být na rozdíl od většiny ostatních mořských plazů do určité míry teplokrevní (měli schopnost udržovat si stálou tělesnou teplotu nezávisle na teplotě okolního prostředí).[22] Výzkum izotopů ve fosiliích tří rodů (Clidastes, Platecarpus, Tylosaurus) ukázal teplotu kolem 33 - 36 °C, což je podstatně více než u soudobých ryb (kolem 28 °C) a blíží se údajům teplokrevných ptáků (ichtyornis s 38 °C), objevenými ve stejných geologických vrstvách.[23]
Taxonomie
- Čeleď Mosasauridae
- Podčeleď Tylosaurinae
- Podčeleď Plioplatecarpinae
- Platecarpus
- Angolasaurus
- Ectenosaurus
- Selmasaurus
- Igdamanosaurus
- Yaguarasaurus
- Plioplatecarpus
- Podčeleď Mosasaurinae
- Dallasaurus
- Clidastes
- Mosasaurus
- Moanasaurus
- Amphekepubis
- Plotosaurus
- Globidens
- Prognathodon
- Plesiotylosaurus
- Carinodens
- Gnathomortis[24]
- Gavialimimus[25]
- Xenodens[26]
- Podčeleď Halisaurinae
- Eonatator
- Halisaurus
Nejisté postavení
- Liodon
- Goronyosaurus
- Pluridens[27]
- Kourisodon
- Russellosaurus
- Tethysaurus
Odkazy
Reference
- http://dinosaurusblog.com/2014/11/25/jak-svet-poznal-mosasaury/
- https://www.idnes.cz/technet/veda/ceske-zkameneliny-fosilie-z-dob-dinosauru-morsti-jesteri.A200515_130116_veda_mla
- Krister T. Smith, Achim H. Schwermann & Markus Wilmsen (2019). The oldest articulated mosasaurian remains (earliest Turonian) from Germany (Die ältesten artikulierten Mosasaurier-Überreste (frühestes Turonium) aus Deutschland). (PDF) Geologie und Paläontologie in Westfalen, 91: 3-23.
- SOCHA, Vladimír. Mosasauři z Pekelného potoka. OSEL.cz [online]. 26. srpna 2021. Dostupné online. (česky)
- Adrian P. Hunt and Spencer G. Lucas (2018). Mosasaur coprolites from the Bearpaw Formation (Upper Cretaceous) of Saskatchewan, Canada in Lucas, S.G. and Sullivan, R.M., eds., 2018. Fossil Record 6. New Mexico Museum of Natural History and Science 79: 271-275.
- Michelle Campbell Mekarski, Dražen Japundžić, Katarina Krizmanić & Michael W. Caldwell (2019). Description of a new basal mosasauroid from the Late Cretaceous of Croatia, with comments on the evolution of the mosasauroid forelimb. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e1577872. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2019.1577872
- Pablo González Ruiz, Marta S. Fernández, Marianella Talevi, Juan M. Leardi & Marcelo A. Reguero (2019). A new Plotosaurini mosasaur skull from the upper Maastrichtian of Antarctica. Plotosaurini paleogeographic occurrences. Cretaceous Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.06.012
- Dmitry V. Grigoriev & Alexander A. Grabovskiy (2020). Arctic mosasaurs (Squamata, Mosasauridae) from the Upper Cretaceous of Russia. Cretaceous Research, 104499. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104499
- http://www.prehistoric-wildlife.com/species/k/komensaurus.html
- Daniel A. Driscoll; et al. (2018). The mosasaur fossil record through the lens of fossil completeness. Palaeontology. doi: https://doi.org/10.5061/dryad.5rr99
- http://www.nature.com/nature/journal/v506/n7489/full/nature12899.html
- https://phys.org/news/2019-09-mosasaurs-breast.html
- https://gsa.confex.com/gsa/2019AM/webprogram/Paper333823.html
- https://www.smithsonianmag.com/smart-news/mosasaurs-had-mean-breast-stroke-180973214/
- http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2020/02/globidens-beast-of-week.html
- Dylan Bastiaans, Jeroen J. F. Kroll, Dirk Cornelissen, Anne S. Schulp & John W. M. Jagt (2020). Cranial palaeopathologies in a Late Cretaceous mosasaur from the Netherlands. Cretaceous Research Article, 104425. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104425
- Rodrigo A. Otero (2021). First record of a mosasaurine mosasaur from the upper Maastrichtian of central Chile. Cretaceous Research. 104838. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.104838
- Krzysztof Owocki & Daniel Madzia (2020). Predatory behaviour in mosasaurid squamates inferred from tooth microstructure and mineralogy. Cretaceous Research. Article 104430. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104430
- Lucas J. Legendre, David Rubilar-Rogers, Grace M. Musser, Sarah N. Davis, Rodrigo A. Otero, Alexander O. Vargas & Julia A. Clarke (2020). A giant soft-shelled egg from the Late Cretaceous of Antarctica. Nature. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-020-2377-7
- SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 160-165)
- Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-25.
- http://community.myfossil.org/research-mosasaurs-cold-or-warm-blooded/
- http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12240/pdf
- Joshua R. Lively (2020). Redescription and phylogenetic assessment of 'Prognathodon' stadtmani: implications for Globidensini monophyly and character homology in Mosasaurinae. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e1784183. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2020.1784183
- Catherine R. C. Strong, Michael W. Caldwell, Takuya Konishi & Alessandro Palci (2020). A new species of longirostrine plioplatecarpine mosasaur (Squamata: Mosasauridae) from the Late Cretaceous of Morocco, with a re-evaluation of the problematic taxon 'Platecarpus' ptychodon. Journal of Systematic Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1080/14772019.2020.1818322
- Nicholas R. Longrich, Nathalie Bardet, Anne S.Schulp & Nour-Eddine Jalil (2021). Xenodens calminechari gen. et sp. nov., a bizarre mosasaurid (Mosasauridae, Squamata) with shark-like cutting teeth from the upper Maastrichtian of Morocco, North Africa. Cretaceous Research. 104764. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.104764
- Nicholas R. Longrich, Nathalie Bardet, Fatima Khaldoune, Oussama Khadiri Yazami & Nour-Eddine Jalil (2021). Pluridens serpentis, a new mosasaurid (Mosasauridae: Halisaurinae) from the Maastrichtian of Morocco and implications for mosasaur diversity. Cretaceous Research. 104882. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.104882
Literatura
- Lee M. S. Y. (1997). "The phylogeny of varanoid lizards and the affinities of snakes". Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci. 352 (1349): 53–91. doi:10.1098/rstb.1997.0005.
- Michael J. Everhart (2005). "Chapter 9: Enter the Mosasaurs". Oceans of Kansas: a natural history of the western interior sea. Bloomington: Indiana University Press. ISBN 0-253-34547-2.
- Getman, Myron R. C. (1994). Occurrences of Mosasaur and other reptilian fossil remains from the Fox Hills Formation (Maastrichtian: late Cretaceous) of North Dakota. St. Lawrence University Dept. of Geology theses.
- Madzia, D. & A. Cau (2017). Inferring ‘weak spots’ in phylogenetic trees: application to mosasauroid nomenclature. PeerJ 5: e3782. doi:10.7717/peerj.3782
- Paulina Jimenez-Huidobro and Michael W. Caldwell (2019). A new hypothesis of the phylogenetic relationships of the Tylosaurinae (SQUAMATA: MOSASAUROIDEA). Frontiers in Earth Science. doi: 10.3389/feart.2019.00047.
- Daniel Madzia (2019). Dental variability and distinguishability in Mosasaurus lemonnieri (Mosasauridae) from the Campanian and Maastrichtian of Belgium, and implications for taxonomic assessments of mosasaurid dentitions. Historical Biology, 1029-2381. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2019.1588892
- Paulina Jiménez-Huidobro and Michael W. Caldwell (2019). A New Hypothesis of the Phylogenetic Relationships of the Tylosaurinae (Squamata: Mosasauroidea). Frontiers in Earth Science 7:47. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2019.00047
- Daniel Madzia & Andrea Cau (2020). Estimating the evolutionary rates in mosasauroids and plesiosaurs: discussion of niche occupation in Late Cretaceous seas. PeerJ, 8:e8941. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.8941
- Alessandro Palci, Takuya Konishi & Michael W. Caldwell (2021). A Comprehensive Review of the Morphological Diversity of the Quadrate Bone in Mosasauroids (Squamata: Mosasauroidea), with Comments on the Homology of the Infrastapedial Process. Journal of Vertebrate Paleontology Article: e1879101. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.1879101
- Jamie A MacLaren, Rebecca F Bennion, Nathalie Bardet & Valentin Fischer (2022). Global ecomorphological restructuring of dominant marine reptiles prior to the K/Pg mass extinction. bioRxiv 2021.12.30.474572. doi: https://doi.org/10.1101/2021.12.30.474572
- Samuel R. R. Cross, Benjamin C. Moon, Thomas L. Stubbs, Emily J. Rayfield & Michael J. Benton (2022). Climate, competition, and the rise of mosasauroid ecomorphological disparity. Palaeontology. 2022: e12590. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12590
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mosasauridae na Wikimedia Commons
- Článek o mosasaurech na webu Earth Archives (anglicky)
- Video o mosasaurech na webu BBC (anglicky)
- Článek na webu Osel (česky)
- Informace na webu Palaeos (anglicky)
- Článek o mosasaurech na webu Pravěk.info (česky)
- SOCHA, Vladimír. Mořský drak od Litomyšle. DinosaurusBlog [online]. 14. dubna 2020 [cit. 2021-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-14. (česky)