Metriorhynchidae

Metriorhynchidae („mírné čenichy“) byla čeleď krokodýlovitých mořských plazů vzdáleně příbuzných dnešním krokodýlům. Spadali do kladu Thalattosuchia a byli velmi dobře anatomicky a fyziologicky adaptovaní na život v mořích. Žili v období střední jury až rané křídy, zhruba před 170 až 135 miliony let v mořích téměř celého světa. Známým zástupcem je například rod Dakosaurus, známý i z Evropy.[1] Čeleď pojmenoval rakouský přírodovědec Leopold Fitzinger v roce 1843.[2]

Metriorhynchidae
Stratigrafický výskyt: Střední jura až raná křída, před 170 až 125 miliony let
Suchodus, zástupce skupiny.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
InfratřídaArchosauromorpha
NadřádCrocodylomorpha
PodřádThalattosuchia
ČeleďMetriorhynchidae
Fitzinger, 1843
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a význam

Rekonstrukce vzezření rodu Neptunidraco.

Tito mořští krokodýlovití plazi dosahovali obvykle délky asi 4 až 7 metrů a vykazovali velké množství pokročilých adaptací (anatomických a fyziologických přizpůsobení) pro život v mořích.[3] Mezi tyto adaptace mohla patřit i přítomnost zpětně "uzavíratelných" nozder.[4]

Zajímavým anatomickým znakem metriorhynchidů byla výrazná vertikální ocasní ploutev, připomínající ploutve žraloků. Jejich pádlovité končetiny byly relativně krátké a v průběhu vývoje tito plazi ztratili osteodermy (zkostnatělé destičky, pokrývající tělo). Jedná se o jedinou známou skupinu celého kladu Archosauria, u nichž došlo ke kompletnímu přechodu do moře a stali se pelagickými formami. Koncová část čelistí těchto plazů postrádala somato-senzorický neurovaskulární systém, kterým jsou charakterističtí dnešní krokodýli.[5]

Velcí zástupci této skupiny představovali dominantní predátory ve svých ekosystémech, kde soupeřili s velkými zástupci nepříbuzných mořských plazů ze skupiny Plesiosauria.

České objevy

Rekonstrukce rodu Torvoneustes.

Zástupci této skupiny (v rámci podčeledi Geosaurinae) žili v období rané křídy (věk hauteriv, asi před 133 miliony let) také na území dnešní České republiky. Jejich fosilní zuby byly objeveny patrně na začátku 20. století ve vápencových masivech v okolí Štramberka. Objeveny byly pouze fosilní zuby, uložené nejpozději od roku 1912 v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni. Jednalo se patrně o vývojové příbuzné rodů Plesiosuchus a Torvoneustes, dosahující délky mezi 4 a 6 metry.[6]

Odkazy

Reference

  1. SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 92-93)
  2. Fitzinger, L. J. F. J. (1843). Systema Reptilium. Wien: Braumüller et Seidel, 106 pp.
  3. Schwab, J. A.; et al. (2020). Inner ear sensory system changes as extinct crocodylomorphs transitioned from land to water. Proceedings of the National Academy of Sciences. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2002146117
  4. Mark T. Young, Sven Sachs, Pascal Abel, Davide Foffa, Yanina Herrera & James J. N. Kitson (2020). Convergent evolution and possible constraint in the posterodorsal retraction of the external nares in pelagic crocodylomorphs. Zoological Journal of the Linnean Society. 189 (2): 494-520. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlaa021
  5. Charlotte I. W. Bowman, Mark T. Young, Julia A. Schwab, Stig Walsh, Lawrence M. Witmer, Yanina Herrera, Jonah Choiniere, Kathleen N. Dollman & Stephen L. Brusatte (2021). Rostral neurovasculature indicates sensory trade-offs in Mesozoic pelagic crocodylomorphs. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.24733
  6. Daniel Madzia, Sven Sachs, Mark T. Young, Alexander Lukeneder and Petr Skupien (2021). Evidence of two lineages of metriorhynchid crocodylomorphs in the Lower Cretaceous of the Czech Republic. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00801.2020

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.