Daniel Ernst Jablonský

Daniel Ernst Jablonský (20. listopadu 1660 Nassenhuben (nyní Mokry Dwór) poblíž Gdaňska - 25. května 1741 Berlín) byl česko-polsko-německý teolog, biskup Jednoty bratrské. Jeho bratrem byl historik Jan Teodor Jablonský a synem německý lingvista a profesor teologie Pavel Ernest Jablonský (1693–1757).

Daniel Ernst Jablonský
Narození20. listopadu 1660
Nassenhuben, Prusko
Úmrtí25. května 1741
Berlín, Německo
Místo pohřbeníHřbitov farního kostela v Berlíně
Alma materOxfordská univerzita
Evropská univerzita Viadrina
Povolánípastor
Oceněníčlen Královské společnosti
Nábož. vyznáníJednota bratrská
DětiPavel Ernest Jablonský
RodičePetr Figulus Jablonský
PříbuzníJan Teodor Jablonský (sourozenec)
Funkcebiskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
děd Jan Ámos Komenský
otec Petr Figulus Jablonský
matka Alžběta Komenská
bratr Jan Teodor Jablonský
syn Pavel Ernest Jablonský

Byl významným církevním organizátorem a reformátorem (usiloval o sjednocení luteránských a kalvinistických církví), učencem mnoha disciplín, plodným autorem a překladatelem (také hebraistou) s bohatou korespondencí. Na stutgartské univerzitě je zřízeno výzkumné pracoviště Jablonski-Forschungsstelle věnované dějinám střední a východní Evropy jeho doby.

Pocházel z rodiny českobratrských duchovních, kteří opustili Čechy v době třicetileté války. Byl vnukem Jana Amose Komenského, synem Petra Figula Jablonského a Alžběty Komenské. Rodné příjmení Daniela Ernesta Jablonského bylo Figulus, příjmení Jablonský přibral v roce 1685 podle Jablonného nad Orlicí, otcova rodného města. V roce 1688 se v Lešně oženil se Skotkou Barbarou Fergushillovou (1671–1723, dcera Samuela a Christiny), se kterou měl 16 dětí.

V dětství ministroval v českobratrském kostele, v letech 1677-1678 studoval teologii, filozofii a jazyky ve Frankfurtu nad Odrou, od r. 1679 byl učitelem na škole litevského knížete a magnáta Radivila (Litevsky Radvil, polsky Radziwił) v litevských Biržajích a v letech 1680 až 1683 vystudoval v Oxfordu na pastora (kazatele).

Po studiích

Po skončení studií se stal pastorem reformované evangelické církve v Magdeburgu. V letech 1686-1691 vykonával funkci rektora protestantského gymnázia v Lešně. Roku 1691 se stal dvorním kazatelem v Královci a roku 1693 byl povolán do Berlína. V roce 1699 byl vysvěcen za biskupa Jednoty bratrské. Zároveň též vykonával funkci superintendenta kalvinistické církve ve Velkoknížectví Litevském.

Akademie věd

Roku 1700 společně s Gottfriedem Wilhelmem Leibnizem přivedli braniborského kurfiřta k založení Kurfiřtské braniborské společnosti nauk, německy Kurfürstlich-Brandenburgische Societät der Wissenschaften, přejmenované již r. 1701 - po korunovaci branderbusrkého kurfiřta pruským králem - na Pruskou královskou akademii nauk (Königlich-Preußische Akademie der Wissenschaften). Byl jejím sekretářem (1710–1733), v letech 1710 až 1731 viceprezidentem a ředitelem Studií filologie a Orientu a v období 1733 až do své smrti (1741) prezidentem akademie. V roce 1707 natrvalo opustil Lešno a přestěhoval se do Berlína.V roce 1713 se stal členem britské Královské společnosti (věd, anglicky Royal society). V roce 1718 byl povolán do luteránské Konsistoře - vedení luteránské církve v Braniborsku. V roce 1728 se stal církevním radním v pruském reformovaném církevní direktoriátu.

Konec svého života spojil také s rozvojem Jednoty bratrské v Herrnhutu. Vysvětil na biskupy Davida Nitschmanna (1735) a Nikolause Ludwiga von Zinzendorfa (1737).

Literatura
  • Joachim Bahlcke, Bogusłav Dybaś, Hartmut Rudolph (eds.): Daniel Arnošt Jablonský. Život a dílo vnuka J. A. Komenského. Praha, Národní pedagogické muzeum a knihovna Komenského, 2011. (obsah sborníku)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.