Dan Šomron

Narodil se v kibucu Ašdot Ja'akov ještě za dob britské mandátní Palestiny. Jako mladý parašutista bojoval roku 1956 během Sinajské války. Během šestidenní války v roce 1967 velel jednotce na egyptské frontě a byl prvním parašutistou, který se dostal k Suezskému průplavu. Za tuto akci obdržel medaili Za zásluhy.

V roce 1974 mu bylo svěřeno velení nad pěchotní a parašutistickou částí izraelské armády. V této funkci velel roku 1976 operaci Entebbe.[1] Jako velitel jižního velitelství armády velel stažení izraelských základen a osad ze Sinajského poloostrova po uzavření mírové smlouvy s Egyptem.[2] V roce 1983 vytvořil velitelství pozemních sil (velení pěchoty, tankistů, dělostřelectva a inženýrských sborů) a byl jeho prvním velitelem.

V roce 1987 se ve věku 50 let se stal 13. náčelníkem generálního štábu. Tuto funkci zastával až do roku 1991, kdy se stal předsedou zbrojovky Israeli Military Industries. V roce 1994 pomáhal založit politickou stranu Třetí cesta, která se stavěla proti opuštění Golanských výšin, které Izrael obsadil v šestidenní válce v roce 1967. V politice však dlouho nesetrval. Po druhé libanonské válce vedl interní armádní komisi, která měla prošetřit funkčnost generálního štábu během války.[3]

Zemřel 26. února 2008 ve věku 70 let na následky komplikací po cévní mozkové příhodě, kterou utrpěl o tři týdny dříve. Měl ženu a dvě děti.[4][1]