Dalkovice

Dalkovice je vesnice v okrese Benešov, část města Trhový Štěpánov. Leží pod severním svahem Paseky v údolí v nadmořské výšce 387 metrů. Vsí protéká Dalkovický potok. Pod Dalkovicemi prochází potrubí z nádrže vodní nádrž Švihov.

Dalkovice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecTrhový Štěpánov
OkresBenešov
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°43′59″ s. š., 15°0′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel61 (2011)[1]
Katastrální územíDalkovice (3,07 km²)
Nadmořská výška387 m n. m.
PSČ257 63
Počet domů46 (2011)[1]
Dalkovice
Další údaje
Webwww.dalkovice.cz
Kód části obce24546
Kód k. ú.624543
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První zmínka o vsi Dalkovice v historických písemných pramenech byla učiněna v soupise majetků, statků, dávek a platů pražského biskupství. Tento urbář, jehož fragment je uložen v Archivu Národního Muzea, není datován, ale dle editora byl sepsán okolo roku 1295. O Dalkovicích je zde psáno v souvislosti s biskupským panstvím s centrem ve Štěpánově (dnes Trhový Štěpánov): „Item in Dalcouicz est una terra,quam tenet siluanus“ (biskupství mělo v Dalkovicích „zemi“, resp. půdu, pole, kterou držel hajný – lesník, zřejmě biskupský služebník). Zbytek vsi byl samostatným zbožím vladyckým. Nejstarší známý držitel byl Ješek z Dalkovic roku 1354.

Později se ves dostala se k vlašimskému panství, od něhož ji bratři Trčkové z Lípy (1548) prodali Zdenkovi Zruckému z Chřenovic. Od té doby patřily Dalkovice k Štěpánovu, později ke hradu Šternberku. Tvrz zpustla a zbyly z ní jen okrouhlé příkopy a náspy.

Vývoj názvu

Dalkovice pochází od názvu ves lidí Dálkových. V roce 1295 je název uváděn in Dalcowitz, 1379 in Dalkowicz, 1401 in Dalkowytz, 1544 ves Dalkowicze, 1654 Dalkowicze.

Počet obyvatel

V roce 1848 měly Dalkovice 322 obyvatel, v roce 1930 již 241 obyvatel, v roce 1980 jen 127. K 31. 12. 2012 měla osada Dalkovice 67 obyvatel.

 Územněsprávní začlenění

Znak
Vlajka

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[2]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Pamětihodnosti

  • Sloupová zvonička s malým zvonkem na návsi z roku 1876
  • Pomník padlým v první světové válce

Významné osobnosti

  • František Šimek, který se zde narodil 15. srpna 1872 a působil jako knihkupec v Ostravě-Vítkovicích. Jemu se narodil 5. prosince 1906 syn R. F. Šimek, který byl nejen obchodníkem, ale psal básně i knihy.

Lokalita nad Lipinou 

Mokřadní louky s prstnatci májovými a vachtou.

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, synonyma Orchis majalisDactylorchis latifoliaOrchis latifolia) je ohrožený druh  vstavačovitých rostlin patřící mezi byliny rostoucí na území Česka.

Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata, latinské Menyanthés bývá odvozováno z řeckého menýein – odhaliti se, ukazovati se, a anthos – květina, zřejmě pro nápadné květy) je bíle kvetoucí pionýrská rostlina  z čeledi hořcovité, jediná z rodu vachta. Dosahuje výšky 15–30 cm. V ČR je chráněna zákonem. Lidový název je hořký jetel (díky hořké chuti a listům, které tvarem připomínají právě listy jetele).

Louky sečou ČSOP Vlašim.

Sbor dobrovolných hasičů

Sbor dobrovolných hasičů byl v Dalkovicích založen 1. ledna roku 1911 především kvůli požární ochraně. Sbor dobrovolných hasičů v současnosti má celkem 54 členů, z toho 11 žen a 43 mužů.

Fotografie

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  3. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.

Externí odkazy

Územně identifikační registr ČR Archivováno 17. 8. 2020 na Wayback Machine

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.