DR řada 52.80

Lokomotivní řada 52.80 DR vznikla zásadní rekonstrukcí válečné lokomotivní řady 52 DRB. Tyto rekonstrukce prováděly v letech 1960–1967 východoněmecké železniční opravny Raw Stendal.

Parní lokomotiva řady 52.80
Základní údaje
Výrobce Raw Stendal
Období rekonstrukce 19601967
Počet vyrobených kusů200
Provozovatel DR
Období provozu 19601988 (znovurekonstruovaný stroj 52 8055 dodnes)
Trvalý výkon 1 470 kW (2 000 k)
Maximální rychlost 80 km/h
Vytápění vlaku parní
Vlaková brzdajednostupňově odbrzďovatelná tlaková s přídavnou (K-GP m.Z.)
Hmotnost a rozměry
Prázdná hmotnost
Hmotnost ve službě 89,7 t
Adhezní hmotnost79,6 t
Délka přes nárazníky 22 975 mm
Rozvor19 000 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
100 m
Rozchod kolejí1 435 mm
Průměr hnacích a
spřažených dvojkolí
1 400 mm
Průměr běhounů 850 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu1´E
Rozvod Heusinger
Šoupátka válcová
Počet válců 2
Průměry válců 600 mm
Zdvih pístů 650 mm
Přetlak páry 16 bar
Typ kotle 50E
Počet žárnic 124
Počet kouřovek 38
Délka trubek 4 700 mm
Výhřevná plocha 172,3 
Plocha přehřívače 65,4 
Plocha roštu 3,71 
Tendr
Označení2'2'T 30
Hmotnost uhlí10 t
Objem vody30 m³
Počet náprav4

Vznik a vývoj

Již od roku 1959 probíhaly v Raw Stendal generální opravy válečných lokomotiv ř. 52, při kterých byly odstraňovány různé zjednodušené a slabě dimenzované součásti používané ve válečné produkci a nahrazovány silně opotřebené celky. Většinou byl vyměňován i skříňový kotel a podvozky a lokomotivy dostávaly směšovací předehřívače vody.

Na počátku jara 1960 byl program generálních oprav utlumen a přešlo se na rekonstrukce lokomotiv této řady. Důvody byly ekonomické – po válce neměla NDR dostatečné zdroje černého uhlí, v lokomotivách se topilo hnědým, které mělo nižší výhřevnost a výhřevná plocha kotle proto byla nedostatečná. Navíc kotle byly vyrobeny z oceli St 47 K, která projevovala známky stárnutím a v kotlích vznikaly trhliny, takže je nebylo možné dále provozovat. Proto bylo navrženo lokomotivy zrekonstruovat s použitím kotlů typu 50E se spalovací komorou, které byly původně zkonstruované pro lokomotivy řady 50 (po rekonstrukci řada 50.35).

Pro rekonstrukci byly vybírány lokomotivy s plechovým rámem. Veškeré úpravy pro uložení nového kotle byly prováděny pouze na rámu lokomotivy, takže kotle byly i mezi řadami volně zaměnitelné. Dalšími typickými znaky rekonstruovaných lokomotiv byly nové, svařované válce, směšovací předehřívač vody typu IfS (Institut für Schienenfahrzeuge Berlin-Adlershof – Ústav pro kolejová vozidla v Berlíně - Adlershofu) a nová přední stěna budky s oválnými okny. Plánovaná kompletní výměna budky a spřáhla mezi lokomotivou a tendrem nebyla z kapacitních důvodů provedena. Opotřebovaný vanový tendr 2'2'T30 byl zpravidla opatřen novou vanou.

Dále byly dosazeny stavěcí klíny nápravových ložisek a byl renovován Krauss-Helmholtzův podvozek. Šoupátka zůstala původní s vyrovnávači tlaku Winterthur , což mělo za následek vyšší jízdní odpor při jízdě výběhem. Teprve v 80. letech byly na některé lokomotivy dosazovány šoupátka Trofimov a přetlakové ventily na válce, což výrazně snížilo jízdní odpor při jízdě výběhem a tím i spotřebu provozních hmot.

Na některých lokomotivách byla použita dyšna Giesl, ale z licenčních důvodů se při nadměrném opotřebení nebo poruše tyto dyšny odstraňovaly a nahrazovaly původním provedením.

Zachované stroje

Z 200 rekonstruovaných lokomotiv se zachovala poměrně velká část, z toho deset bylo v srpnu 2007 provozních.

52 8055 byla v roce 1998 ve švýcarské Dampflokomotiv- und Maschinenfabrik DLM AG, Winterthur, znovu rekonstruována s uplatněním nejnovějších poznatků vědy a techniky v oboru parních strojů[1] a od té doby je v provozu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku DR-Baureihe_52.80 na německé Wikipedii.

  1. Roger M. Waller: Die Modernisierung der Dampflokomotive 52 8055. V Eisenbahn-Revue International, sešit 7/2004, ISSN 1421-2811, Str. 301–305.

Literatura

  • Michael Reimer, Dirk Endisch: Baureihe 52.80 - Die rekonstruierte Kriegslokomotive, GeraMond, ISBN 3-7654-7101-1 (něm.)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.