Důl Pokrok

Důl byl založen Rakouskou báňskou a hutní společností (BHS) pod jménem důl Habsburk (německy Habsburgschacht) v 29. května 1912.[2] V období 1911–1912 byly hloubeny větrní a těžní jámy a postaveny povrchové provozní objekty. Těžba byla zahájena v roce 1913. (Stejné jméno nesl důl Habsburk v Kopistech u Mostu, založený roku 1891[3]). V roce 1920 bylo jméno bývalého panovnického rodu z názvu odstraněna a důl byl přejmenován na Pokrok, protože se zde uplatňovaly pokrokové metody v hornictví deklarované společností BHS.[4][5]

V roce 1953 začalo slučování samostatných dolů. Od počátku února 1953 byl důl Pokrok sloučen s dolem Hedvika a byl přejmenován po komunistickém novináři a odbojáři na velkodůl Důl Julia Fučíka.[6][pozn. 1][pozn. 2] Sloučením dolů Václav a Evžen vznikl Důl Čs. pionýr. V roce 1961 byl k Dolu Julius Fučík připojen Důl Ludvík. K Dolu Čs. pionýr byl v roce 1962 připojen Důl Žofie a v roce 1970 byl Důl Julius Fučík spojen s Dolem Čs. pionýr. Tento velkodůl měl v provozu pět důlních závodů a jeden povrchový provoz.[7]

Útlum byl zahájen v roce 1992 v lokalitě dolu Ludvík a na zbývajících objektech v roce 1995. Během útlumu však došlo k prodloužením těžby až do 28. února 1998, kdy vyjel poslední vozík s uhlím. V tomto roce byly prováděny likvidační práce. V období 2000–2001 byly zasypány jámy dolu Pokrok a v roce 2000 odstřelem zlikvidována skipová jáma.[2]

Areál dolu Pokrok byl v roce 1997 prohlášen za kulturní památku ČR.[8] K přehodnocení prohlášení došlo v roce 2006, kdy byla památková ochrana zrušena z objektů strojovny a kompresorovny, staré kotelny, zámečnické dílny a třídírny.[9] V konečném stadiu je zachována a chráněná konstrukce těžní věže, movitý majetek elektrický těžní stroj Brown-Boveri a parní turbokompresor PTK 36 byly přeneseny do strojovny Dolu Hlubina v Ostravě. V roce 2009 byla zahájena demolice budov.

• Těžní jáma je hluboká 606 m, větrní jáma 413 m. Obě byly založeny v roce 1912
• Důl má následující patra:
  • -1. (patro větrní) v hloubce 344 m
  • -2. v hloubce 406 m
  • -3. v hloubce 575

Těžba skončila v posledních dnech února a poslední vozík uhlí z Jámy Pokrok (závod 01 dolu Julia Fučíka) byl vyvezen na počátku března 1998.[10]

Těžní budova s těžní věží Jámy Pokrok byla prohlášena 3. dubna 1997 za uzavřenou a zneškodněnou (kromě hlavní těžní věže) a prohlášená za kulturní památku.[11] Budova vrátnice a správní budovy byly renovovány.

V letech 1959–1961 byl na dole Pokrok dělnickým ředitelem bývalý horník a úderník, pozdější generální ředitel OKD a politik Jaroslav Miska.[5]