Dína

Dína (hebrejsky: דִּינָה, Dina, doslova „Souzená“ ve smyslu „Pomstěná“)[1] byla podle Tóry, konkrétně podle knihy Genesis (Berešit), dcerou Jákoba a Ley.[2]

Dína
Narození1700 př. n. l.
Úmrtí1590 př. n. l. (ve věku 109–110 let)
NárodnostHebrejci
Nábož. vyznáníjahvismus
DětiThiago
Jakin
RodičeJákob a Lea
PříbuzníJosef, Naftalí, Šimeon, Lévi, Juda, Benjamín, Dan, Zabulón, Rúben, Isachar, Gád a Ašer (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obraz Znásilnění Díny od Guiliana Bugiardiniho z 16. století v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni

Znásilnění Díny

Když Jákob doputoval k městu Šekem (dnešní Nábulus), šla se Dína projít, aby si prohlédla místní ženy. Při tom ji spatřil syn chivejského vládce Chamóra – Šekem, kterému se Dina zalíbila. Šekem Dínu znásilnil, čímž ji poskvrnil a ponížil. Chámor i Šekem požádali Jákoba a jeho syny o Díninu ruku, přičemž navrhli: „Spřízněte se s námi, dávejte své dcery nám a berte si dcery naše. Můžete sídlit s námi, je před vámi celá země. Usaďte se, volně v ní obchodujte a mějte ji jako vlastní.“[3]

Jákobovi synové však na žádost odpověděli lstivě a odvětili, že by se každý chivejský muž musel nechat obřezat. Chámor a Šekem pak promluvili k mužům svého města a ti souhlasili. Všichni muži se nechali obřezat, avšak třetí den, když byli chivejští muži v bolestech po obřízce, vtrhli do města s mečem v ruce Jákobovi synové a Dínini bratři Šimeón a Lévi a všechny mužského pohlaví povraždili a za poskvrnění sestry město vyloupili. Když se Jákob dozvěděl, co jeho synové provedli, řekl jim, že jej přivedou do zkázy, načež oni odvětili: „Což směl s naší sestrou zacházet jako s děvkou?“[4]

Židovská tradice

Podle židovské tradice pojal Dínu za manželku její bratr Šimeón a porodila mu pět synů.[5] Při znásilnění v Šekemu Dína počala a porodila holčičku, která byla následně předána do pěstounské péče egyptskému manželskému páru, který nemohl mít děti. Před předáním do pěstounské péče vyrobil dědeček Jákob pro svou vnučku z kovového plíšku ozdobný závěšek na krk, na nějž vyryl informaci o jejím původu. Egyptští pěstouni dali děvčeti jméno Asenat.[6]

Reference

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 149.
  2. Gn 30, 21 (Kral, ČEP)
  3. Gn 34, 9–10 (Kral, ČEP)
  4. Gn 34, 30–31 (Kral, ČEP)
  5. 1Pa 4, 24 (Kral, ČEP)
  6. BIN GORION, Micha Josef. Żydowskie legendy biblijne. Katowice: KOS, 2009. ISBN 978-83-7649-003-8. S. 239-240.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.