Dálnice Chemus

Dálnice Chemus (bulharsky Aвтомагистрала Хемус) je dálnice v severním Bulharsku. Nese označení A2. Má spojovat hlavní město Sofie s městem Varna a běží souběžně se silnicemi první třídy Е70 z Varny do Šumenu, Е772 ze Šumenu do Jablanice a Е83 z Jablanice do Sofie.

Dálnice Chemus
Mapa
Základní údaje
ZačátekSofie
(42°42′28″ s. š., 23°26′58″ v. d.)
KonecVarna
(43°13′24″ s. š., 27°51′59″ v. d.)
Celková délka425 km
    v provozu:168 km
    ve výstavbě:60 km
    v přípravě:197 km
StátBulharsko Bulharsko
Dálnice v průsmyku Vitiňa
Objekty na trase
     Sofijský okruh, začátek dálnice[p 1]
     (1,4) Dolni Bogrov
     (8,4) Jana
     estakáda Elešnica (646 m)
     (21,7) Potop
     (30,2) Vitiňa
     tunel Vitiňa (1125 m)
     most Koreniški dol (480 m)
     most Bebreš (714 m)
     tunel Topli dol (890 m)
     tunel Ečemiška (820 m)
     (47,0) Botevgrad
     (52,7) Pravec
     most na km 48,000[p 2] (620 m)
     tunel Praveški chanove (900 m)
     (60,4) Osikovica
     (67,8) Džurovo
     (74,6) Jablanica
     (78,5) Prelog
     km 78,5 provizorní konec dálnice, začátek dílu 1
     (88,7) Bălgarski izvor
     (120,1) Katunec/Loveč
    == km 102,7 rozmezí dílů 1 a 2
     (137,2) Loveč/Pleven
    == km 138,5 rozmezí dílů 2 a 3
    == km 162,5 rozmezí dílů 3 a 4
    == km 190,5 rozmezí dílů 4 a 5
    == km 223,5 Veliko Tărnovo, rozmezí dílů 5 a 6
    == km 271,5 rozmezí dílů 6 a 7
    == km 301,5 rozmezí dílů 7 a 8
     km 331,5 konec dílu 8
     (337,3) Belokopitovo, provizorní začátek dálnice
     (342,2) Panajot Volovo
     (350,0) Šumen východ
     (360,6) Novi Pazar/Kaspičan
     (369,0) Nevša
     (373,8) Mlada Gvardija
     (384,0) Provadija sever
     (392,3) Provadija východ
     (399,3) Devňa
     (404,5) Poveljanovo
     (410,0) Slănčevo
     (420,0) Letiště Varna
     Varna západ, km 425,0
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno

Dálnice nese starobylé jméno, které neslo pohoří Stara planina – Chemus (latinsky Haemus), podél něhož probíhá.

Trasa

Dálnice má km 0,000 na křižovatce se Sofijským okruhem,[1] který je částečně zprovozněn. Až k odbočce státní silnice I-1 na km 1,400 je dálnice šestiproudá, odtud čtyřproudá. Z nadmořské výšky zhruba 530 m dálnice stoupá do hor a průsmykem Vitiňa (948 m) překonává sérií estakád a tunelů Starou planinu. Trasa běží víceméně souběžně se silnicí I-1 až ke sjezdu do Botevgradu, odkud sleduje státní silnici I-3. Zde, na severních svazích Staré planiny, probíhá v nadmořské výšce mezi 400 a 450 m v povodí řeky Iskăr a Předbalkánem proniká do jeho severních kotlin, kde na km 78,500 provizorně končí u města Jablanica v nadmořské výšce cca 520 m. Dalších 60 km je částečně rozestavěno, a to až k silnici II-35, která spojuje města Loveč a Pleven.

Střední část dálnice existuje pouze v projektech a je naplánována celá (v délce cca 197 km) až k silničnímu uzlu Belokopitovo, kde dálnice znovu začíná a ze kterého vedou státní silnice I-2 do Ruse, I-4 do Tărgovište a Velikého Tarnova a I-7 do Silistry. Odtud, z km 331,500 v nadmořské výšce zhruba 230 m vede Dolnodunajskou nížinou podél jižního úpatí jejích vysočin, přičemž víceméně sleduje státní silnicí I-2, a postupně klesá do Varny, kde na km 425,000 končí. Její nejnižší místo (cca 30 m n. m.) se nachází přibližně 35 km před jejím východním koncem.

Historie výstavby

1999

Výstavba byla zahájena v roce 1984, ale koncem osmdesátých let se zastavila kvůli nedostatečnému financování. První úsek byl oficiálně otevřen až 5. prosince 1999,[2] a to obchvatem Pravce. Tento úsek délky 5,47 km v obtížném terénu zahrnuje 2 viadukty a tunel Praveški chanove (871 m). Jízdní pruhy v tunelu a na obou viaduktech mají šířku 3,50 m místo pro dálnici standardních 3,75 m. Také odstavný pruh v tomto úseku neodpovídá požadavkům na dálnici. Rychlost je zde omezena na 80 km/h v tunelu a 90 km/h na viaduktech. Most na km 48 je prvním (k 1. květnu 2006 jediným) v Bulharsku, který byl postaven technologií letmé betonáže, jakož i obloukový most s největším rozpětím (140 m).

2005

30. prosince 2005 byl otevřen úsek Šumen – Kaspičan o délce 12,8 km. Podle vládních informací činily náklady na tento úsek 77,6 miliónů leva.

2010

Během roku 2010 uvolnilo ministerstvo financí 16 miliónů leva na nový 7km úsek dálnice mezi šumenskou čtvrtí Makak do vesnice Belokopitovo a předpokládalo se, že výstavba úseku od sofijského okruhu k nádraží vesnice Jana (8,5 km) s odhadovanými náklady 32 miliónů € bude zahájena v průběhu roku 2011.

2011
  • V roce 2011 bulharská vláda zkusila vložit dálnici Chemus do prioritních dopravních projektů do evropského rozvojového programu „Doprava“ na roky 2014 – 2020. Představa byla, aby výstavba zbývajících 275 km byla zahájena v druhém období programu, počátkem roku 2014. Za účelem převedení do zákonné formy byla v prosinci 2011 rozhodnutím Komise pro dozor nad programy ustanovena státní společnost Strategické infrastrukturní projekty – bulharsky Национална компания Стратегически инфраструктурни проекти (NKSIP), jako příjemce prioritních os II a V operativního programu „Doprava“ 2007 – 2013.
  • V březnu byl zahájen výběr dodavatele úseku od sofijského okruhu k nádraží vesnice Jana (od km 0,000 do km 8,460) o délce 8,46 km. Otevírání nabídek proběhlo 17. června.[3] Výstavba tohoto úseku byla zahájena 26. září 2011 se lhůtou výstavby 22 měsíců za odhadovanou cenu 47 732 340 leva.[4]
  • V červnu byly zahájeny práce na úseku s Kaspičanu do Panajotu Volova o délce 7,8 km. Cen za stavební práce byla přibližně 38 miliónů leva a lhůta výstavby 14 měsíců.[5]

2013
  • 21. ledna NKSIP vyhlásil otevřené řízení na výběr dodavatele veřejné zakázky s předmětem díla: „Předprojektová příprava průzkumů k dobudování dálnice Chemus“.[6] 19. března bylo otevřeno 9 nabídek[7] a 26. dubna bylo otevřeno 8 ocenění příslušných nabídek. Nejnižší nabídku podalo sdružení Infa-Mist-Dopravoproekt – 422 tisíc leva a nejvyšší sdružení Evromagistrala Chemus – 770 tisíc leva.[8] 22. května bylo vítězem veřejné obchodní soutěže vyhlášeno sdružení Infa-Mist-Dopravoproekt, které sdružuje bulharské společnosti Infraproekt konsult a Mist proekt, a slovenský Dopravoprojekt a.s.,[9] a 2. června NKSIP se sdružením uzavřel smlouvu.[10]
  • 25. června byl uveden do provozu úsek Šumen – Panajot Volovo o délce 8 km.
  • 19. srpna byl uveden do provozu úsek Sofia – Jana o délce 8,46 km.
  • 29. srpna byla zahájena výstavba úseku Belokopitovo – Panajot Volovo od km 337,302 do km 342,200, představující spojku mezi silnicemi I-2 (Ruse – Varna), I-4 (Koritna – Belokopitovo) a I-7 do Silistry. Projekt spadá do programu „Nové stavebnictví“ agentury Silniční infrastruktura (Пътна инфраструктура) a byl zcela financován z bulharského státního rozpočtu. Celková délka úseku je 4,898 km. Stavebně-montážní práce provedla společnost AM Černo more. Smluvní cena byla 65 769 410,48 leva včetně daně z přidané hodnoty. Stavební dozor prováděla společnost Pătinvestinženering. V tomto úseku byl postaven největší silniční uzel v Bulharsku – Belokopitovo, kterým se realizuje spojení se silnicemi I-2 a I-4.[11]
  • 29. listopadu NKSIP vyhlásil veřejnou soutěž na zhotovení 1. etapy koncepčních projektů, která zahrnuje první dva úseky: první z Jablanice k silnici III-307/ III-305 o délce kolem 24 km, druhý od silnice III-307/ III-305 k silnici II-35 o délce kolem 36 km.
  • 29. listopadu NKSIP vyhlásil veřejnou soutěž na vypracování studie posouzení a hodnocení vlivu na životní prostředí na dostavbu dálnice Chemus (Jablanica – Belokopitovo).

2014
  • 28. března NKSIP vyhlásil veřejnou soutěž na zhotovení 2. etapy koncepčních projektů, která zahrnuje další tři úseky: úsek 3 o délce zhruba 28 km od státní silnice II-35 k silnici III-301/Alexandrovo, úsek 4 o délce zhruba 24 km od silnice III-301/Alexandrovo k silnici III-303/Pavlikeni a úsek 5 o délce kolem 33 km od státní silnice III-303/Pavlikeni k silnici I-5 (E85).[12] Během června bylo vítězem soutěže vyhlášeno sdružení Ežis – IKP, které nabídlo cenu 738 tisíc leva bez DPH.[13] Smlouva byla podepsána 22. června se lhůtou plnění 420 dnů.
  • 8. dubna NKSIP oznámil, že byla uzavřena smlouva na vypracování studie posouzení a hodnocení vlivu na životní prostředí na dostavbu dálnice Chemus (Jablanica - Belokopitovo) s firmou Dango proekt konsult za cenu 197 700 leva bez DPH a se lhůtou zpracování 420 dní.[14]
  • 16. dubna NKSIP oznámil, že byla uzavřena smlouva na zhotovení 1. etapy koncepčních projektů, která zahrnovala první dva úseky: úsek 1 o délce zhruba 24 km – z Jablanice k silnici III-307/III-305 a úsek 2 o délce zhruba 36 km od silnice III-307/III-305 k silnici II-35 se sdružením Chemus 2020 za cenu 600 tisíc leva bez DPH a lhůtou plnění 392 dny.[15]
  • 18. června NKSIP vyhlásil veřejnou soutěž na zhotovení koncepčního projektu 3. etapy dostavby dálnice. Zakázku tvoří tři vydělené stavby: vydělená stavba I – úsek od silnice I-5 k silnici II-51; vydělená stavba II – úsek od silnice II-51 k silnici II-49 a vydělená stavba III – úsek od silnice II-49 k v té době budovanému úseku u Belokopitova.[16] 5. listopadu byly podepsány smlouvy se sdružením Pătproekt na vydělenou stavbu I za částku 448 tisíc leva bez DPH, jakož i se sdružením Infa-Mist-Dopravoproekt na vydělenou stavbu II za částku 255 tisíc leva bez DPH.[17] 11. listopadu byla podepsána smlouva na vydělenou stavbu III se sdružením AM Chemus Etap III-2020 za cenu 459 900 leva bez DPH. Lhůta zhotovení byla ve všech smlouvách stejná – 294 dny.
    • 12. prosince NKSIP vyhlásil veřejnou soutěž na provedení předběžného archeologického průzkumu 1. etapy dálce Chemus.

2015
  • 9. ledna NKSIP vyhlásil veřejnou soutěž na projekt a výstavbu (Design & Build) dvou úseků – prvního o délce zhruba 24 km z Jablanice k silnici III-307/III-305 a druhého o délce zhruba 36 km od silnice III-307/III-305 k silnici II-35. Předpokládané náklady byly 434 miliónů leva bez DPH.[18] Celkem 16 uchazečů podalo nabídky,[19] které byly otevřeny 7. prosince.[20] O týden později byli vybráni zhotovitelé: na úsek 1 – sdružení АМ Chemus lot 1, jehož členy jsou GP group, španělské Construcciones Taboada y Ramos, MR Civil Works a projektanti Transkonsult-22 s minimální cenou 277,4 miliónů leva bez DPH a maximální cenou 297,97 miliónů leva bez DPH; а na úsek 2 – sdružení s vedoucím členem PST grup a přidruženými členy Chidrostroj, Pătstroj Burgas a Evro alians tuneli s minimální cenou 479,39 miliónů leva bez DPH a maximální cenou 499,96 miliónů leva bez DPH.[21]
  • 25. června ministerstvo životního prostředí a vod v rámci posouzení a hodnocení vlivu na životní prostředí dostavby dálnice v úseku Jablanica – Belokopitovo rozhodlo schválit alternativu В1А.[22]
  • 3. srpna byl zprovozněn úsek úsek Belokopitovo – Panajot Volovo mezi km 337,302 a km 342,200.[23]

2016
  • 15. února oznámil premiér Bojko Borisov, že veřejná zakázka na dostavbu dálnice je zrušena.[24] Důvodem byl nedostatek prostředků.
  • V červenci byla vyhlášena veřejná soutěž na projekt a výstavbu (Design & Build) na 9km úsek od Jablanice do Boazy (km 78,500 až km 87,800). Předpokládaná cena byla 80 miliónů leva a požadovaná lhůta výstavby 910 dní.[25] Nabídku podalo 11 uchazečů,[26] z nichž 10 splnilo podmínky zadání. Nabídky se pohybovaly v rozpětí od 54,6 miliónu leva do 78,9 miliónu leva.[27] V soutěži na technický dozor na stejný úsek bylo podáno 7 nabídek; předpokládaná cena byla 1,6 miliónu leva.[28]
  • Téhož měsíce byla vyhlášena veřejná soutěž na optimalizovaný koncepční projekt 50km úseku od Boazy ke křižovatce se silnicí II-35. Přitom nabídka mohla být podána i na jeden ze tří podúseků, na něž byl úsek rozdělen. Předpokládaná cena jednotlivých podúseků byla 1,9, resp. 1,8, resp. 1,4 miliónu leva.[29] Nabídku podalo 8 uchazečů na každý podúsek.[30]
  • V srpnu byla vyhlášena veřejná soutěž na projekt a výstavbu (Design & Build) na 16km úsek od Belokopitova k Tărgovišti (km 310,940 až km 327,260). Předpokládaná cena byla 133 miliónů leva a požadovaná lhůta výstavby 910 dní.[31] Nabídku podalo 8 uchazečů.[32] V soutěži na technický dozor na stejný úsek bylo podáno 8 nabídek; předpokládaná cena byla 2,66 miliónu leva.[33]

Plán na dokončení dálnice

Plán dostavby dálnice od Jablanice do Šumenu je převést výstavbu zbývající trasy na 8 dílů (bulharsky лот), aby celá vzdálenost mezi Sofií a Varnou činila po dálnici celkem 425 km. V srpnu 2013 uzavřel NKSIP smlouvu na aktualizaci předprojektových průzkumů se sdružením Infa-Mist-Dopravoproekt.[34] Analýzy byla dokončeny v květnu 2014, přičemž bylo projednáno několik alternativ trasování dálnice. Vybraná alternativa B1A (modře tečkovaná) se podobá variantě В1, přičemž je celkově trasována tak, aby obcházela chráněné oblasti Natura 2000. Plánovaná délka trasy je 252 km, ale přibylo silničních uzlů (14). Na základě výběru trasy NKSIP zadala následně vypracování koncepčních projektů všech osmi dílů. Plánuje se, že v průběhu zpracování koncepčních projektů se vyhlásí veřejné soutěže na projektování a výstavbu prvních dvou dílů, od dokončeného úseku u Jablanice k silnici Pleven – Loveč. Na výstavbu žádá Bulharsko financování z operativního programu „Doprava a dopravní infrastruktura“ (2014 – 2020). Zadávání koncepčních projektů je následující:

  • 1. etapa – z Jablanice ke komunikaci Pleven – Loveč; 60 km. Předběžně je oceňována na 185 miliónů €.
    • Díl 1 – 24 km
    • Díl 2 – 36 km
  • 2. etapa – od komunikace Pleven – Loveč do Velikého Tărnova; 85 km. Sem patří díly 3, 4 a 5 a předběžně je oceňována na 260 miliónů €.
    • Díl 3 – 24 km
    • Díl 4 – 28 km
    • Díl 5 – 33 km
  • 3. etapa – z Velikého Tărnova do Belokopitova;108 km. Výstavba se předběžně oceňuje na 335 miliónů € a patří sem díly 6, 7 a 8.[p 3]
    • Díl 6 – 48 km
    • Díl 7 – 35 km
    • Díl 8 – 30 km

Inženýrská díla

Vitiňa

Tunel Vitiňa (bulharsky тунел Витиня ) byl postaven v 70. letech 20. století. Každá tunelová trouba má délku 1125 m a plochu průřezu 86 m².

Topli dol

Tunel Topli dol (bulharsky тунел Топли дол) byl vyprojektován v roce 1978 kolektivem pod vedením profesora Ivana Beševlieva. Dílo bylo postaveno v letech 1980 – 1983. Jeho délka je 890 m (každá tunelová trouba). Tunely mají světlou šířku 12,5 m a příčný průřez 81 m².

Ečemiška

Tunel Ečemiška (bulharsky тунел Ечемишка) byl vyprojektován v roce 1979 kolektivem pod vedením profesora Ivana Beševlieva. Dílo bylo postaveno v letech 1980 – 1983. Jeho délka je 820 m (každá tunelová trouba). Tunely mají světlou šířku 12,5 m a příčný průřez 81 m².

Praveški chanove

Tunel Praveški chanove (bulharsky тунел Правешки ханове) byl vyprojektován v roce 1986 kolektivem pod vedením profesora Ivana Beševlieva. Dílo bylo postaveno v letech 1987 – 1990. Jeho délka je 900 m (každá tunelová trouba). Tunely mají světlou šířku 11,4 m a příčný průřez 64 m².

  • Tunel Vitiňa
  • Tunel Topli dol
  • Tunel Ečemiška

Mosty

Na dálnici Chemus je 26 mostů – 3 v úseku mezi vsí Gorni Borgov a tunelem Vitiňa, 13 mezi tunely Vitiňa a Topli dol, 3 mezi tunely Topli dol a Ečemiška, 4 mezi tunelem Ečemiška a Pravcem a 3 mezi Pravcem a Jablanicí. Údaje k neznámějším mostům:

Elešnica

Estakáda Elešnica (bulharsky виадукт над Елешница) byl prvním velkým mostem poblíž Sofie a leží na km 6,900.[p 2] Byl postaven v 80. letech 20. století. Jde o dva jednosměrné mosty o délce 646 m s mostovkou širokou 13,5 m. Jeho nejvyšší místo leží 42 m nade dnem údolí a má železobetonouvou nosnou konstrukci.

Koreniški dol

Most Koreniški dol (bulharsky виадукт Коренишки дол) leží na km 28,300.[p 2] Byl dokončen v roce 1985. Jde o dva jednosměrné mosty o délce 480 m s mostovkou širokou 13,5 m. Jeho nejvyšší místo leží 36 m nade dnem údolí a má železobetonovou nosnou konstrukci.

Bebreš

Most Bebreš (bulharsky виадукт Бебреш) leží těsně před tunelem Topli dol na km 30,000.[p 2] Byl dokončen v roce 1985. Jde o dva jednosměrné mosty o délce 714 m s mostovkou širokou 13,5 m. Jeho nejvyšší místo leží 125 m nade dnem údolí a jde o nejvyšší most na Balkánském poloostrově; má železobetonovou nosnou konstrukci.

Most na km 48,000

Most na km 48,000[p 2] byl dokončen v roce 1999. Jde o dva jednosměrné mosty o délce 620 m s mostovkou širokou 13,5 m. Jeho nejvyšší místo leží 78 m nade dnem údolí a má železobetonovou nosnou konstrukci, která byla postavena letmou betonáží.

  • Estakáda Elešnica
  • Most Koreniški dol

Odkazy

Poznámky
  1. Základní údaje jsou převzaty z bg wikipedie a byly opraveny podle měření na Google maps; viz též popis trasy.
  2. Kilometráže mostů (převzaté z bg wikipedie) odpovídají původní kilometráži, tedy vzdáleností od odbočky Jana na km 8,400. Kilometráž od nynějšího začátku dálnice (současné značení – 2016) je tedy o 8,4 km vyšší.
  3. Údaje jsou převzaty z bg wikipedie; součet délek jednotlivých dílů zjevně nedává deklarovanou celkovou délku 108 km.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Хемус (магистрала) na bulharské Wikipedii.

  1. Snímek Street View na Google maps [online]. Google [cit. 2016-03-16]. Dostupné online.
  2. Иван Костов откри участъка Правец - Ябланица на магистрала "Хемус". Botevgradski vesti [online]. 1999-12-11 [cit. 2016-03-13]. Čís. 49. Dostupné online. (bulharsky)
  3. Информация за тръжната процедура за избор на изпълнител на допълнително проектиране и строителство на обект: „Автомагистрала /А2/“Хемус" „СОП–Пътен възел Яна“ от км 0+000 до км 8+460 [online]. Agentura Silniční infrastruktura, 2011-04-01 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  4. Стартира строителството на нов участък от АМ „Хемус“ – Софийски околовръстен път-пътен възел Яна [online]. Agentura Silniční infrastruktura, 2011-09-26 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  5. Бойко Борисов направи първа копка на отсечка от ”Хемус” [online]. dir.bg, 2011-06-18 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  6. НКСИП – архиви [online]. НКСИП, 2013-01-23 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  7. НКСИП – събития [online]. НКСИП, 2013-03-19 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  8. НКСИП – събития [online]. НКСИП, 2013-04-26 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  9. НКСИП – събития [online]. НКСИП, 2013-05-22 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  10. НКСИП – Тръжни процедури [online]. НКСИП, 2013-07-02 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  11. АПИ [online]. АПИ, 2013-08-28 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  12. Обявление за обществена поръчка за изготвянето на изготвянето на идейни проекти за етап 2 [online]. [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  13. Избраха изпълнител на идеен проект за доизграждане на АМ „Хемус“, етап 2 [online]. infrastructure.bg, 2014-06-16 [cit. 2016-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-14. (bulharsky)
  14. Изготвяне на доклад за ОВОС и ДОСВ за доизграждане на АМ Хемус (Ябланица-Белокопитово) [online]. НК „СИП“, 2014-04-08 [cit. 2016-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-14. (bulharsky)
  15. Изготвяне на идеен проект за доизграждане на автомагистрала Хемус (етап 1) [online]. НК „СИП“, 2014-04-16 [cit. 2016-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-14. (bulharsky)
  16. Изготвяне на идейни проекти за доизграждане на автомагистрала „Хемус“ етап 3 [online]. 2014-06-18 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  17. Обявление за възложена zakázka за изработване на идеен проект, етап 3, позиции 1 и 2 [online]. 2014-11-06 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  18. Тръгна процедурата за удължаването на „Хемус“ до разклона за Плевен и Ловеч [online]. Дневник, 2015-01-09 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  19. 16 оферти в търга за проектиране и строителство на 60 км от АМ „Хемус“ [online]. СГ, 2015-04-06 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  20. "Хемус" се превръща в най-скъпата магистрала [online]. Капитал, 2015-12-07. Dostupné online. (bulharsky)
  21. "Хемус" ще се строи скъпо от фирми, свързвани с Делян Пеевски и Валентин Златев [online]. Капитал, 2015-12-15 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  22. Решение по ОВОС № 2 – 2/2015 [online]. 2015-07-27 [cit. 2016-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-14. (bulharsky)
  23. Магистрала „Хемус“ от днес е с пет километра по-дълга [online]. Дневник, 2015-08-03 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  24. Борисов спря скъпата поръчка за "Хемус" (обновена) [online]. Капитал, 2016-02-15 [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (bulharsky)
  25. АПИ стартира обществената поръчка за изграждането на близо 10 км от АМ „Хемус“ между Ябланица и Боаза [online]. Agentura Silniční infrastruktura, 2016-07-11 [cit. 2016-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-14. (bulharsky)
  26. 11 са отворените оферти за строителството на близо 10 км от АМ „Хемус“ между Ябланица и Боаза [online]. Agentura Silniční infrastruktura, 2016-08-23 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. (bulharsky)
  27. 10 са отворените ценови оферти за строителството на близо 10 км от АМ „Хемус“ между Ябланица и Боаза [online]. Agentura Silniční infrastruktura, 2016-11-18 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. (bulharsky)
  28. 7 са кандидатите за надзор при строителството на близо 10 км от АМ „Хемус“ между Ябланица и Боаза [online]. Agentura Silniční infrastruktura, 2016-10-04 [cit. 2016-12-29]. [7 са кандидатите за надзор при строителството на близо 10 км от АМ „Хемус“ между Ябланица и Боаза Dostupné online]. (bulharsky)
  29. АПИ обяви обществена поръчка за проектирането на 50 км от АМ „Хемус“ [online]. Agentura Silniční infrastruktura, 2016-07-25 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. (bulharsky)
  30. Отворени са офертите за проектирането на 50 км от АМ „Хемус“ [online]. Agentura Silniční infrastruktura, 2016-09-20 [cit. 2016-12-29]. [Отворени са офертите за проектирането на 50 км от АМ „Хемус“ Dostupné online]. (bulharsky)
  31. АПИ стартира обществената поръчка за изграждането на още 16 км от АМ „Хемус“ от п. в. „Белокопитово“ към Търговище [online]. Agentura Silniční infrastruktura, 2016-08-29 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. (bulharsky)
  32. 8 са кандидатите за изграждането на 16 км от АМ „Хемус“ от п. в. „Белокопитово“ към Търговище [online]. Agentura Silniční infrastruktura, 2016-11-10 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. (bulharsky)
  33. 8 са кандидатите за надзор при изграждането на 16 км от АМ „Хемус“ - от п. в. „Белокопитово“ към Търговище [online]. Agentura Silniční infrastruktura, 2016-10-25 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. (bulharsky)
  34. Предпроектни проучвания за доизграждане на автомагистрала Хемус [online]. НК „СИП“, 2016-02-15 [cit. 2013-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-23. (bulharsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.