Cunenaga Hasekura

O životě Cunenagy Hasekury před jeho cestou do Evropy je známo jen málo. Snad jen to, že byl samurajem veteránem japonské invaze do Koreje pod vedením Tojotomi Hidejošiho v letech 1592 a 1597.

Po vzoru plaveb Andrése de Urdanety v 16. století začali Španělé přeplouvat Tichý oceán mezi Mexikem („Novým Španělskem“) a Čínou se zastávkou ve svých državách na Filipínách. Od roku 1571 se jejich základnou stala Manila.

Španělské lodě často díky špatnému počasí ztroskotávaly na březích Japonska a nechtěně tak podporovaly kontakty s touto zemí. Španělé rovněž toužili šířit v Japonsku křesťanskou víru, ale jejich snaha narážela na odpor jezuitů, kteří začali s evangelizací Japonska už v roce 1549, stejně tak jako Portugalců a Holanďanů, kteří si nepřáli konkurenci v obchodě s Japonskem.

V roce 1609 se španělská galeona San Francisco setkala se špatným počasím na cestě z Manily do Acapulca a ztroskotala na pobřeží prefektury Čiba poblíž Tokia. Námořníci byli zachráněni a dobře přijati a kapitán lodi, Rodrigo de Vivero, se setkal s Tokugawou Iejasuem.

29. listopadu 1609 byla podepsána smlouva, podle které mohli Španělé založit faktorii ve východním Japonsku, z Nového Španělska měli být přivezeni důlní specialisté, v naléhavém případě mohly španělské lodě navštěvovat Japonsko a ke španělskému dvoru měl být vyslán japonský velvyslanec.

Replika v Japonsku postavené galeony San Juan Bautista v Išinomaki, Japonsko.

Františkánský mnich Luis Sotelo, který obracel Japonce na křesťanskou víru v oblasti Tokia, přesvědčil šóguna, aby ho poslal jako velvyslance do Nového Španělska (Mexika). V roce 1610 odplul do Mexika s vracejícími se španělskými námořníky a 22 Japonci na palubě San Buena Ventura, lodě postavené anglickým dobrodruhem Williamem Adamsem pro šóguna. V Novém Španělsku (Nueva España) se Luis Sotelo setkal s místokrálem Luisem de Velazco, který souhlasil, že vyšle do Japonska jako velvyslance slavného objevitele Sebastiana Vizcaino. Ten měl navíc za úkol hledat bájné „Ostrovy zlata a stříbra“, o kterých se doufalo, že leží na východ od japonských ostrovů.

Vizcaino přijel do Japonska v roce 1611 a mnohokrát se setkal s šógunem a dalšími vysokými představiteli šógunátu. Tato setkání byla pokažena jeho nedostatkem respektu k japonským zvykům, vzrůstajícím odporem Japonců vůči katolické misijní činnosti a holandskými intrikami proti španělským ambicím. Vizcaino nakonec odplul hledat bájný „Ostrov stříbra“, ale narazil na špatné počasí a s poškozenou lodí se musel vrátit do Japonska.

Šógun se poté rozhodl pro stavbu japonské galeony, která by dopravila Vizcaina zpět do Nového Španělska společně s japonským velvyslancem.

Dohled nad stavbou a celou misí byl svěřen do rukou Masamune Dateho, daimjóa ze Sendai. Ten do čela diplomatické mise do Evropy jmenoval jednoho ze svých vazalů, Cunenagu Hasekura. Stavba galeony, Japonci pojmenované Date Maru a později Španěly přejmenované na San Juan Bautista, trvala 45 dní a účastnili se jí odborníci z Bakufu, 800 loďařů, 700 kovářů a 3 000 tesařů.

28. října 1613 vyplula loď směrem do Acapulca v Mexiku s celkem 180 lidmi na palubě. Mezi nimi bylo 10 šógunových samurajů (poskytnutých ministrem pro námořnictvo Mukaiem Šógenem), 12 samurajů ze Sendai, 120 japonských obchodníků, námořníků a sloužících a asi 40 Španělů a Portugalců.

Loď připlula do Acapulca 25. ledna 1614 po třech měsících plavby a japonský velvyslanec byl přijat s velkými poctami. Cílem mise ale byla Evropa, a tak po několika měsících strávených v Mexiku se mise přesunula do Veracruz, aby se zde připojila k flotile Dona Antonia Oquenda. Flotila vyplula do Evropy 10. června. Hasekura musel větší část své skupiny nechat v Acapulcu, kde čekala na jeho návrat.

Hrob Hasekury Cunenagy v Enfukudži, Enčózan, Mijagi na pohlednici z počátku 20. století.

V dubnu 1618 San Juan Bautista připlula na Filipíny z Mexika s Hasekurou a Luisem Sotelem na palubě. Loď byla prodána místní španělské vládě, která ji využila při obraně proti Holanďanům. Hasekura se vrátil do Japonska v srpnu 1620.

V době, kdy se Hasekura vrátil zpět, prošlo Japonsko poměrně drastickou změnou: snaha o vymýcení křesťanství byla v plném proudu už od roku 1614 a Japonsko směřovalo k období izolace („Sakoku“). Kvůli těmto omezením byly obchodní dohody s Mexikem, které se pokoušel uzavřít, odmítnuty.

Zdá se, že jeho mise měla nakonec jen malé výsledky, ačkoliv jeho svědectví o moci Španělska a jeho koloniálních metodách mohlo urychlit rozhodnutí šóguna Tokugawy Hidetada přerušit obchodní vztahy se Španělskem v roce 1623 a diplomatické vztahy v roce 1624.

Co se stalo s Hasekurou není známo. Zprávy o jeho posledních letech jsou početné a rozporné. Někteří tvrdí, že se dobrovolně zřekl křesťanství, jiní, že byl pro svou víru ukřižován a další, že křesťanství praktikoval tajně. Zemřel v roce 1622 a jeho hrob je dodnes k vidění v buddhistickém chrámu Enfukudži (円長山円福寺) v Mijagi.