Dragon 2

Dragon 2 je kosmická loď společnosti SpaceX, nástupce nákladní lodě Dragon. První let absolvovala v roce 2019. Existuje jak v nepilotované variantě označované jako Cargo Dragon, tak i v pilotované verzi pod označením Crew Dragon.

Dragon 2

Crew Dragon přilétavající k ISS, mise DM-1, 3. března 2019

Základní údaje
Výrobce SpaceX
Země původu USA USA
Provozovatel SpaceX
Použití přeprava posádky a nákladu do vesmíru
Technické specifikace
Typ kosmická loď k přepravě posádky a nákladu
Nosná raketa Falcon 9
Životnost 7 dní ve volném letu, 210 dní zadokovaný k ISS
Prázdná hmotnost 9 525 kg
Kapacita nákladu 6 000 kg na orbit
3 000 kg při návratu
800 kg odpadu
Kapacita posádky 7 (4 při letech pro NASA)
Výška 8,1 m
Průměr 4,0 m
Objem 9,3 m3 hermetizovaný
12,1 m3 nehermetizovaný
Energie Solární panely
Oblast působení nízká oběžná dráha Země
Výrobní specifikace
Stav aktivní
Vyrobeno 8 (+ 3 prototypy)
Vypuštěno 12 (+ 1 suborbitální let + 1 Pad Abort test)
Funkčních 6
První start 2. března 2019
Související zařízení
Odvozeno z Dragon
Start rakety Falcon 9 s Crew Dragon 2 na špici v březnu 2019

Společnost SpaceX poskytuje nákladní lodí Cargo Dragon dopravní služby pro NASA podle smlouvy CRS-2 v rámci programu Commercial Resupply Services a navazuje tak na prvních 20 letů podle smlouvy CRS-1, které zajišťovala v letech 2012 – 2020 první verzí lodi Dragon. Pilotovaná loď Crew Dragon byla vyvíjená v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) ve kterém získala zakázku pro pilotované lety k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) i loď Boeing CST-100 Starliner. Crew Dragon je primárně určena pro dopravu astronautů na ISS, ke které má podle kontraktu vykonat 2 až 6 pilotovaných letů. Může být případně využita i pro dopravu k soukromým vesmírným stanicím, například k plánované stanici společnosti Bigelow Aerospace.[zdroj?]

Loď je vybavena jiným stykovacím uzlem než první verze, na bázi NASA Docking System, který umožňuje automatické zadokování u orbitální stanice přes International Docking Adapter (IDA).

Na rozdíl od jiných současných lodí měl původně Dragon 2 motoricky přistávat za pomocí 8 motorů SuperDraco a to bez padáků. Těmi měla loď disponovat pouze pro nouzové případy. Motory SuperDraco nahrazují klasickou věžičku pro rychlou záchranu posádky z rampy, nebo při poruše během letu. Při tomto způsobu přistání by nebyla potřebná žádná nákladná záchranná operace a pro posádku by byl pohodlnější. Podobnou výhodou disponovaly jen americké raketoplány programu Space Shuttle, které přistávaly na letištní dráze, stejně jako normální letadlo. O systému motorického přistání se uvažuje i u ruské kosmické lodi Federace. Nakonec ale loď přistává pomocí padáků a motory jsou použity k přistání pouze v případě nouze.

Nosičem Dragonu 2 je raketa Falcon 9, která předtím vynášela zásobovací lodě Dragon, plánovala se i jeho konfigurace DragonLab. Další plánovanou verzí Dragonu byl Red Dragon pro dopravu vědeckých přístrojů nebo zásob na Mars. Ten měl startovat na raketách Falcon Heavy.

Start první testovací pilotované mise lodi Crew Dragon proběhl 30. května 2020.

Varianty lodi

Cargo Dragon

Cargo Dragon je verze nahrazující předchozí Dragon pro dopravu nákladu. Na rozdíl od ní disponuje automatickým dokovacím systémem. Původně bylo v plánu, že Dragon 2 bude přistávat motoricky, ale podle informace z července 2017 se společnost rozhodla od motorického přistávání upustit z důvodu složité certifikace. Dragon 2 je teoreticky i nadále schopný motorického přistání, ale jelikož nedisponuje přistávacími nohami, tak by musel přistávat do měkkého. Elon Musk ale možnost motorického přistávání do budoucna úplně nevyloučil a řekl, že se k němu možná v budoucnu vrátí.[1]

První Cargo Dragon odstartoval 6. prosince 2020.[2]

Crew Dragon
Crew Dragon 2 a astronauti vybraní na první dva lety

Verze Crew Dragon (původně označovaná jako DragonRider) je určena pro let až sedmičlenné posádky, k ISS kvůli omezené kapacitě americké sekce však létá posádka pouze čtyřčlenná a menší množství zásob. Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg, zpět na Zemi může dopravit až 3 000 kg nákladu[3] a 800 kg odpadu z ISS.[4] Její systémy vydrží jeden týden volného letu a po připojení k ISS až 210 dní.[5][6] Let je plně automatický, posádka tedy nemusí vykonávat žádné úkony, pokud to není nezbytné.

Dne 8. března 2019 se modul Crew Dragon (číslo C201) úspěšně vrátil na Zemi po několikadenní zkušební misi DM-1, kdy byl připojený k Mezinárodní vesmírné stanici. Modul přistál v Atlantském oceánu za pomocí padáků. Stejný modul měl být použit pro letový test záchranného systému (In-Flight Abort Test) v průběhu července 2019. Při maximálním dynamickém namáhání po startu rakety Falcon 9 se měla demonstrovat schopnost lodi Crew Dragon oddělit se pomocí motorů SuperDraco od nosné rakety a bezpečně přistát.[7] Dne 20. dubna 2019 při statickém testu motorů SuperDraco na lodi Crew Dragon C201 došlo k nehodě,[8][9] kdy byla loď při explozi zničena.[10] Havárie způsobila odklad pilotovaného letu k Mezinárodní vesmírné stanici.

Dne 19. ledna 2020 byla s kabinou C205.1 provedena zkouška záchranného systému za letu. Raketa s připojenou lodí Crew Dragon odstartovala z floridské rampy LC-39A a po 85 sekundách letu (ve fázi maximálního aerodynamického namáhání), pomocí osmi motorů SuperDraco, se modul oddělil od nosné rakety a pomocí padáků přistál v oceánu.

První pilotovaný start Crew Dragonu se uskutečnil 30. května 2020. Testovací let DM-2 vedl k ISS, kde dva astronauti působili až do srpna. Loď úspěšně přistála 2. srpna 2020. Start prvního operačního letu Crew-1 proběhl 16. listopadu 2020.

V plánu bylo použití této verze v kombinaci s raketou Falcon Heavy pro pilotovaný oblet Měsíce na konci roku 2018.[11]

Red Dragon

Red Dragon měla být nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1 000 kg k Marsu. První let byl plánován na rok 2018, ale došlo k odkladu na rok 2020 s tím, že by mohly v tomto roce odstartovat hned dva Red Dragony. Podle vyjádření Elona Muska z července 2017 ale společnost přehodnotila způsob přistávání, kdy je vespod lodi tepelný štít a na boku motory. Tento návrh už se nezdál být vyhovující a plánované lety Red Dragonu v roce 2020 byly zrušeny.[1] Lety na Mars by místo toho měla realizovat loď Starship.

DragonLab

DragonLab měla být nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze Země za účelem provádění různorodých experimentů. V současné době není známa žádná mise využívající tuto verzi.

Seznam lodí

Seznam jednotlivých vyrobených kusů lodi Dragon 2:[12]

Sériové číslo Jméno Typ Status Počet letů Doba letu Poznámky Galerie
C201 DragonFly prototyp Vyřazen 1 1 minuta prototyp určený pro testy, včetně Pad Abort Testu
Kategorie „Crew Dragon DragonFly“ na Wikimedia Commons
C202 Qual module prototyp Vyřazen 0 — zkušební kus určený pro strukturální testy
C203 ECLSS module prototyp Testování 0 — prototyp určený k testování systémů podpory života
C204 — Crew Dragon Zničen 1 6 dní, 5 hodin a 56 minut první Dragon 2 ve vesmíru, využit pro misi Demo-1; zničen během následné pozemní zkoušky
Kategorie „Crew Dragon C201“ na Wikimedia Commons
C205 — Crew Dragon Vyřazen 1 8 minut využit pro test úniku Dragonu za letu
Kategorie „Crew Dragon C205“ na Wikimedia Commons
C206 Endeavour Crew Dragon Ve službě 3 280 dní, 17 hodin a 58 minut první pilotovaný Crew Dragon, využitý pro mise Demo-2, Crew-2 a Ax-1
Kategorie „Crew Dragon Endeavour“ na Wikimedia Commons
C207 Resilience Crew Dragon Ve službě 2 170 dní, 5 hodin a 33 minut využitý pro mise Crew-1 a Inspiration4
Kategorie „Crew Dragon Resilience“ na Wikimedia Commons
C208 — Cargo Dragon Ve službě 2 71 dní, 4 hodiny, 50 minut a 52 sekund[13] první Cargo Dragon, využitý pro mise CRS-21 a CRS-23
Kategorie „Cargo Dragon C208“ na Wikimedia Commons
C209 — Cargo Dragon Ve službě 2 71 dní, 20 hodin a 58 minut využitý pro mise CRS-22 a CRS-24
Kategorie „Cargo Dragon C209“ na Wikimedia Commons
C210 Endurance Crew Dragon Ve službě 1 174 dní, 5 hodin a 48 minut využitý pro misi Crew-3
Kategorie „Crew Dragon Endurance“ na Wikimedia Commons
C212[14] Freedom Crew Dragon Zakotven k ISS 1 6 měsíců (plán) využitý pro misi Crew-4
Kategorie „Crew Dragon Freedom“ na Wikimedia Commons
C2XX — Cargo Dragon Ve výrobě 0 — měl by být využit pro zásobovací misi k ISS v roce 2022

Seznam misí
Datum startu lodi Let Číslo lodi[* 1] Stav mise Hmotnost
nákladu		 Čas strávený na ISS Trvání mise Poznámky
Crew Dragon
6. května 2015 Pad Abort Test C201 DragonFly Úspěšná — — 99 sekund test úniku lodě ze startovací rampy
2. března 2019 Crew Dragon Demo 1 C204 Úspěšná 180 kg 4 dny 20 hodin 6 dní 6 hodin zkušební bezpilotní let na ISS
19. ledna 2020 test záchranného systému Crew Dragon C205 Úspěšná — — 8 minut 54 sekund suborbitální zkušební let
30. května 2020 Crew Dragon Demo 2 C206 Endeavour Úspěšná 62 dní 9 hodin 63 dní, 23 hodin a 25 minut zkušební pilotovaný let na ISS
16. listopadu 2020 Crew-1[15] C207 Resilience Úspěšná 165 dní 167 dní, 6 hodin a 29 minut první operační pilotovaný let na ISS pro NASA v rámci Commercial Crew Program
23. dubna 2021 Crew-2 C206 Endeavour (2) Úspěšná 198 dní a 9 hodin 199 dní, 17 hodin a 44 minut let na ISS v rámci Commercial Crew Program, první let astronauta ESA na komerční kosmické lodi
16. září 2021 Inspiration4[16] C207 Resilience (2) Úspěšná — 2 dny, 23 hodin a 4 minuty první soukromý let bez účasti profesionálního astronauta, financován americkým podnikatelem Jaredem Isaacmanem
11. listopadu 2021[17] Crew-3 C210 Endurance[18] Úspěšná 174 dní, 5 hodin a 48 minut 176 dní, 2 hodiny a 39 minut let na ISS v rámci Commercial Crew Program
8. dubna 2022[19] Axiom Mission 1 C206 Endeavour (3)[20] Úspěšná 15 dní, 12 hodin a 41 minut 17 dní, 1 hodina a 49 minut první let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS
27. dubna 2022[21] Crew-4 C212 Freedom[22] Probíhá 6 měsíců (plán) probíhá - dosud 9 dní let na ISS v rámci Commercial Crew Program
25. října 2022 Crew-5  ? Plánovaná 6 měsíců (plán) let na ISS v rámci Commercial Crew Program
zima 2022 Polaris Dawn[23]  ? Plánovaná — 5 dní (plán) první let v rámci programu Polaris, za kterým stojí Jared Isaacman, první komerční výstup do volného prostoru
jaro 2023[24] Axiom Mission 2  ? Plánovaná  ? druhý let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS
březen 2023 Crew-6[25]  ? Plánovaná 6 měsíců (plán) let na ISS v rámci Commercial Crew Program
2023 Axiom Mission 3  ? Plánovaná  ? let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS
2023 Axiom Mission 4  ? Plánovaná  ? let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS
2023/2024 Crew-7  ? Plánovaná 6 měsíců (plán) NASA koncem roku 2021 objednala další 3 lety Crew Dragonu na ISS[26]
 ? Crew-8  ? Plánovaná 6 měsíců (plán) NASA koncem roku 2021 objednala další 3 lety Crew Dragonu na ISS[26]
 ? Crew-9  ? Plánovaná 6 měsíců (plán) NASA koncem roku 2021 objednala další 3 lety Crew Dragonu na ISS[26]
 ? Polaris - Mission II  ? Plánovaná — druhý let v rámci programu Polaris, za kterým stojí Jared Isaacman
Cargo Dragon
6. prosince 2020 CRS-21 C208 Úspěšná 2972 kg 35 dní, 19 hodin a 25 minut[27] 38 dní, 9 hodin 8 minut a 52 sekund[13] první let Cargo Dragonu pro NASA v rámci 2. etapy programu Commercial Resupply Services (CRS-2); na ISS přivezl komerční přechodovou komoru Bishop
3. června 2021 CRS-22 C209 Úspěšná 3328 kg 33 dní, 5 hodin a 36 minut 37 dní, 10 hodin a 0 minut[28] let na ISS v rámci programu CRS-2, v trunku doručil 1. část nových solárních panelů pro ISS (iROSA 1 a iROSA 2)
29. srpna 2021 CRS-23 C208 (2) Úspěšná 2207 kg 30 dní, 22 hodin a 42 minut[29] 32 dní, 19 hodin a 42 minut let na ISS v rámci programu CRS-2
21. prosince 2021 CRS-24 C209 (2) Úspěšná 2989 kg 32 dní, 6 hodin a 59 minut 34 dní, 10 hodin a 58 minut let na ISS v rámci programu CRS-2
červen 2022 CRS-25 C208 (3) Plánovaná  ?  ? let na ISS v rámci programu CRS-2, v trunku by měl doručil 2. část nových solárních panelů pro ISS (iROSA 3 a iROSA 4)
říjen 2022 CRS-26  ? Plánovaná  ?  ? let na ISS v rámci programu CRS-2
10. ledna 2023 CRS-27  ? Plánovaná  ?  ? let na ISS v rámci programu CRS-2, 16.10.2020 si NASA objednala mise CRS-37 až CRS-29
5. června 2023 CRS-28  ? Plánovaná  ?  ? let na ISS v rámci programu CRS-2
20. října 2023 CRS-29  ? Plánovaná  ?  ? let na ISS v rámci programu CRS-2
2024 CRS-30  ? Plánovaná  ?  ? let na ISS v rámci programu CRS-2, 25.3.2022 si NASA přiobjednala mise CRS-30 až CRS-35
2024 CRS-31  ? Plánovaná  ?  ? let na ISS v rámci programu CRS-2
2025 CRS-32  ? Plánovaná  ?  ? let na ISS v rámci programu CRS-2
2025 CRS-33  ? Plánovaná  ?  ? let na ISS v rámci programu CRS-2
2026 CRS-34  ? Plánovaná  ?  ? let na ISS v rámci programu CRS-2
2026 CRS-35  ? Plánovaná  ?  ? let na ISS v rámci programu CRS-2
  1. Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem a jménem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dragon V2 na anglické Wikipedii.

  1. ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online [cit. 2017-07-20].
  2. kar. SpaceX vyslala na ISS zásobovací loď, nese tam mikroby, myši a vánoční dárky [online]. Ceskatelevize.cz, 2020-12-07 [cit. 2020-12-07]. Dostupné online.
  3. Dragon [online]. Spacex.com, 2019-03-01 [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-02.
  4. Audit of Commercial Resupply Services to the International Space Station [online]. Nasa, 2018-04-26. Dostupné online.
  5. Dragon [online]. SpaceX, 2011-01-04. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  6. NASA’s Commercial Crew Program [online]. Nasa [cit. 2019-03-04]. Dostupné online.
  7. MAJER, Dušan. Dragon jde vstříc pilotovaným misím [online]. kosmonautix.cz, 2015-5-20 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
  8. MAJER, Dušan. Zkouška Crew Dragonu skončila havárií [online]. kosmonautix.cz, 2019-4-21 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
  9. BAYLOR, Michael. SpaceX’s Crew Dragon spacecraft suffers an anomaly during static fire testing at Cape Canaveral [online]. nasaspaceflight.com, 2019-4-20 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
  10. MELECHIN, Petr. Elonovinky #63: Crew Dragon byl zničen při nehodě [online]. elonx.cz, 2019-4-25 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online.
  11. SpaceX posune kosmickou turistiku na další úroveň. www.kosmonautix.cz. 2017-02-28. Dostupné online [cit. 2017-03-11].
  12. List of Dragon Capsules – ElonX.net. web.archive.org [online]. 2020-06-03 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online.
  13. SpaceX Cargo Dragon Splashes Down Loaded With Science Experiments – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
  14. Ax-1 Mission Briefing. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
  15. NORTHON, Karen. Crew-1 Astronauts Safely Splash Down After Space Station Mission. NASA [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
  16. SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
  17. POTTER, Sean. Coverage Update for NASA’s SpaceX Crew-3 Briefings, Events, Broadcasts. NASA [online]. 2021-11-08 [cit. 2021-11-09]. Dostupné online.
  18. https://twitter.com/nasa/status/1446178305066012681. Twitter [online]. [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
  19. https://twitter.com/kosmo_michal/status/1510862530712850433. Twitter [online]. [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
  20. MARGETTA, Robert. NASA, Space Station Partners Approve First Axiom Mission Astronauts. NASA [online]. 2022-02-02 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
  21. NASA and SpaceX Adjust Agency’s Crew-4 Launch Date – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
  22. https://twitter.com/astro_kjell/status/1506677192121622528. Twitter [online]. [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
  23. Polaris Dawn. Polaris Program [online]. [cit. 2022-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
  24. https://twitter.com/axiom_space/status/1470509331347034116. Twitter [online]. Axiom Space, 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
  25. SICELOFF, Steven. Mission Awards Secure Commercial Crew Transportation for Coming Years. NASA [online]. 2017-01-03 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online.
  26. NASA to Secure Additional Commercial Crew Transportation – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
  27. Cargo Dragon Undocks from Station and Heads for Splashdown – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
  28. CLARK, Stephen. SpaceX cargo capsule splashes down in Gulf of Mexico – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
  29. MORAN, Author Norah. SpaceX Cargo Dragon Undocked From Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.