SpaceX CRS-24

SpaceX CRS-24 byla čtvrtá zásobovací mise lodi Dragon 2 k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Let s bezmála 3 tunami zásob a materiálu začal úspěšným startem 21. prosince 2021 a připojením ke stanici o den později. Trval 34 dní a skončil přistáním 24. ledna 2022.

SpaceX CRS-24
Znak
Údaje o lodi
Výrobní číslo C209 (2. let)
COSPAR 2021-127A
Výrobce SpaceX
Hmotnost 2 989 kg
Údaje o letu
Datum startu 21. prosince 2021, 10:07:08 UTC
Kosmodrom Kennedyho vesmírné středisko
Vzletová rampa LC-39A
Nosná raketa Falcon 9 Block 5 (B1069) (1. let)
Délka letu 34 dní, 10 hodin, 58 minut
Datum přistání 24. ledna 2022, 21:05 UTC
Místo přistání Mexický záliv, blízko města Panama City (Florida)
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí 22. prosince 2021, 08:41 UTC, port Harmony nadir
Délka spojení 32 dní, 6 hodin, 59 minut
Odlet ze stanice 23. ledna 2021, 15:40:23 UTC
Navigace
Předchozí Následující
SpaceX CRS-23 SpaceX CRS-25
Sestava lodi Dragon Cargo a raketě Falcon 9 před vyvezením na rampu, 24. srpna 2021.
SpaceX CRS-24 během připojení k ISS.

Průběh letu

Při misi byla podruhé použita kabina C209 (poprvé při letu CRS-22), kterou nesl zcela nový první stupeň rakety Falcon 9 s výrobním číslem B1069. Sestava odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 21. prosince 2021 v 10:07:08 UTC.[1] První stupeň bez problémů přistál na plošině v Atlantiku a zaokrouhlil počet úspěšných návratů tohoto nosiče k opakovanému použití na 100.[2]

Po přiblížení se kabina s téměř třemi tunami nákladu 22. prosince 2021 v 8:41 UTC[3] spojila se stanicí přes horní (zenith) port modulu Harmony. Podobně jako u předchozích letů CRS se počítá se zhruba měsíčním trváním mise.

Loď s asi 2 200 kg nákladu se od stanice oddělila 23. ledna 2022 v 15:40:23 UTC[4] a přistála o den později v 21:05 UTC do vod Mexického zálivu nedaleko města Panama City na severozápadě Floridy.[5]

Užitečné zatížení

Při startu

Kabina letu CRS-24 vynesla na ISS 2 989 kg nákladu, z toho 2 081 kg v hermetizované sekci lodi a 908 kg mimo ni. Náklad tvořilo vybavení pro vědecké výzkumy (1 119 kg), technické vybavení stanice (328 kg), zásoby pro posádku (386 kg), vybavení pro výstupy do kosmu (182 kg) a počítačové vybavení hardware (24 kg).[6]

Mezi technické vybavení doručené na stanici patří

  • kompaktní radiometr COWVR (Compact Ocean Wind Vector Radiometer), který bude měřit směr a rychlost větrů na povrchu oceánu,
  • přístroj TEMPEST (Temporal Experiment for Storms and Tropical Systems) určený pro výzkum vlhkosti atmosféry,
  • senzor vodíku jako významná součást systému kontroly životního prostředí a podpory života, který monitoruje přítomnost přebytečného vodíku v generovaném kyslíku,
  • elektronický box KRAKN (Knowledge Reaper Asset in a Kinetic Network), který modernizuje starší odporové cvičební zařízení a bude využíván členy posádky při cvičení
  • náhradní chladnička pro podporu několika výzkumů během expedic 66 a 67,
  • různé vybavení pro výzkum hlodavců během mise CRS-24

Loď na ISS přivezla také materiál pro řadu vědeckých výzkum, např.

  • BioPrint FirstAid – Projekt Německé agentury pro letectví a kosmonautiku (DLR) otestuje přenosnou biotiskárnu schopnou využít pacientovy vlastní kožní buňky k vytvoření tkáňotvorné náplasti k překrytí rány po zranění nebo medicínském zákroku a urychlení procesu hojení. Při budoucích misích na Měsíc a Mars by bioprint takovýchto náplastí na míru mohl pomoci řešit změny v hojení ran, které mohou nastat ve vesmíru a komplikovat léčbu.
  • CASIS PCG 20 – Projekt pro zlepšení podávání léků proti rakovině prověří možnosti a vlastnosti krystalizace monoklonální protilátky pembrolizumab vyvinuté výzkumnými laboratořemi společnosti Merck a zacílené proti mnoha druhům rakoviny. Krystalizace by mohla pomoci vytvořit lékové formy, které lze podávat jednoduše v ordinaci lékaře nebo dokonce doma, na rozdíl od dosavadní nutnosti podávat monoklonální látky nitrožilně v nemocnici.
  • Host-Pathogen – Testování technologie schopné vyhodnocovat změny imunitního stavu způsobené kosmickým prostorem, a to kultivací buněk odebraných členům posádky před, během a po kosmickém letu s „normálními“ bakteriemi a bakteriemi vypěstovanými v podmínkách simulovaného kosmického letu. Pokus reaguje na jištění, že kosmické lety někdy zvyšují virulenci potenciálně škodlivých mikrobů a snižují imunitní funkce člověka, což zvyšuje riziko infekčních onemocnění. Zjištění by mohla podpořit vývoj protiopatření, která by mohla zlepšit péči o osoby s oslabeným imunitním systémem nejen ve vesmíru, ale také na Zemi.
  • Multi-Variable Platform (MVP) Plant-01 – Výzkum profiluje a monitoruje vývoj výhonků a kořenů rostlin v mikrogravitaci. Rostliny by mohly sloužit jako důležitá součást systémů podpory lidského života při dlouhodobých vesmírných letech a obývání Měsíce a Marsu, ve vesmíru však zažívají stres způsobený různými faktory. To podle a nedávné studie může vyvolávat změny v expresi genů rostlin. Lepší pochopení těchto změn by mohlo umožnit výběr rostliny, které budou lépe přizpůsobené pro růst v prostředí kosmických letů.
  • Procter & Gamble Telescience Investigation of Detergent Experiments (PGTIDE) – Experiment reaguje na skutečnost, že astronauti na vesmírné stanici nosí jeden kus oblečení několikrát a poté jej vymění za nové oblečení dodané při zásobovacích misích. Kvůli omezené kapacitě nákladu je tento úkol logisticky zatěžující a při delších misích za nízkou oběžnou dráhu Země vůbec nepřipadá v úvahu. Proto společnost Proctor & Gamble ve spolupráci s NASA vyvinula plně rozložitelný prací prostředek Tide Infinity a na ISS bude  zkoumána účinnost jeho složek odstraňujících skvrny a stabilita složení v mikrogravitaci. Pokud se osvědčí ve vesmíru, bude využit k rozvoji udržitelných řešení pro praní prádla s nízkou spotřebou zdrojů také na Zemi.
  • Turbine Superalloy Casting Module (SCM) – Test komerčního výrobního zařízení, které zpracovává díly ze žáruvzdorných slitin v mikrogravitaci. Výzkumníci očekávají rovnoměrnější mikrostrukturu a lepší mechanické vlastnosti u dílů ze superslitin zpracovávaných v mikrogravitaci ve srovnání s díly zpracovávanými na Zemi. Tyto lepší materiály by mohly zlepšit výkonnost turbínových motorů v průmyslových odvětvích, jako je letectví a kosmonautika a výroba energie na Zemi.

Při návratu

Na palubě lodi bylo při odpojení od ISS a při přistání asi 2 200 kg nákladu, včetně vzorků z několika experimentů, které vědcům umožní provádět další pozorování a analýzy v laboratořích na Zemi.[7] Součástí nákladu byl také skafandr, který posádka odeslala k renovaci poté, co byl opakovaně využit při výstupech do volného prostoru.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SpaceX CRS-24 na anglické Wikipedii.

  1. https://twitter.com/planet4589/status/1473293410106806277. Twitter [online]. [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. (česky)
  2. PUBLISHED, Amy Thompson. SpaceX aces 100th rocket landing after Dragon cargo ship launch to space station. Space.com [online]. 2021-12-21 [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. (anglicky)
  3. GARCIA, Author Mark. Cargo Dragon Docks to Station with Brand New Science. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
  4. SpaceX CRS-24 Dragon undocking and departure. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky)
  5. PUBLISHED, Elizabeth Howell. SpaceX Dragon splashes down off Florida coast with nearly 5,000 pounds of science on board. Space.com [online]. 2022-01-24 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky)
  6. MARS, Kelli. SpaceX CRS-24 Mission Overview. NASA [online]. 2021-12-13 [cit. 2021-12-21]. Dostupné online.
  7. CRS-24 cargo Dragon departs International Space Station [online]. 2022-01-23 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
  8. CLARK, Stephen. Cargo Dragon capsule departs space station – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.