Konvalinka vonná

Rod konvalinka (Convallaria) je některými autory považován za monotypický, někdy jsou rozlišovány 3-4 blízce příbuzné druhy, záleží na pojetí. V Evropě je domácí Convallaria majalis var. majalis (nebo Convallaria majalis s. str.), je však zdomácnělá i v Severní Americe. V Severní Americe je původní Convallaria majalis var. montana (Convallaria montana). Ve východní Asii roste Convallaria majalis var. keiskei (Convallaria keiskei), snad je totožná s Convallaria majalis var. manschurica. Z Kavkazu byl popsán taxon Convallaria transcaucasica Utkin ex Grossh., což bude asi další velmi blízce příbuzný druh (po případě vnitrodruhový taxon), taxonomická hodnota však není zcela jasná.

Konvalinka vonná - ilustrativní kresba

Vytrvalá až 20 cm vysoká jedovatá bylina s plazivým větveným oddenkem.

Listy zpravidla dva (vzácně 3), jsou jednoduché, řapíkaté, dole s pochvovitými šupinami, elipsovitě šupinaté, celokrajné a lysé.

Kvete v květnu až červenci. Květy vyrůstají v řídkém jednostranném hroznu neseném na přímém stvolu. Jsou krátce stopkaté, nicí a vonné. Okvětí je bílé nebo nažloutle zarůžovělé, složené ze 6 srostlých okvětních lístků, je kulatě zvonkovité, s šesti odstálými až ohnutými cípy.

Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech (3+3), gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní.

Plodem jsou jedovaté jasně červené 2-6 semenné bobule.

Jde o rostlinu rostoucí v České republice od nížin do hor ve světlých lesích a křovinách a na horských loukách. Upřednostňuje kyselé a kypré půdy, ale často roste i na půdách vápnitých. Podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. nemá zvláštní ochranu.

Obsahuje glykosidy konvalatoxin, konvalatoxol, konvalatoxosid a majalosid ovlivňující srdeční činnost a další látky.

K otravě může dojít žvýkáním stonku či listů, nebo pojídáním červených plodů. Otrávit se lze i vodou z vázy, ve které byly konvalinky. Příznaky otravy jsou nevolnost, zažívací potíže (zvracení, průjem), zvýšené močení a omámenost, závratě nebo křeče. Při požití většího množství plodů je třeba vyhledat lékaře, neboť mohou nastat srdeční komplikace, zejména u lidí se slabším srdcem.

Konvalinka vonná (Convallaria majalis) má v zemi dužnaté oddenky, kterými se ve vhodných podmínkách rozšiřuje do svého okolí. Nejraději má kyselejší hlinitopísčité půdy v polostínu. Rozmnožuje se dělením trsů, což v praxi vypadá tak, že příslušný trs opatrně vyryjeme ze země a rukama rozlámeme na několik dílů tak, aby každý konec oddenku (puk) měl dostatečné množství kořínků. Ty pak opět zasázíme na nové místo. Nejvhodnější termín je včasný podzim (září), v nejhorším i později, pokud vydrží bezmrazé a vlhké počasí. V opačném případě je lépe zvolit časné jaro (únor - březen), kdy bývá zem dostatečně vlhká.

Konvalinka je sbírána jako léčivá rostlina jako slabší alternativa náprstníku. Používá se pro posílení srdeční činnosti či proti vodnatelnosti a při epilepsii. Vzhledem ke své toxicitě není vhodná pro používání amatérskými léčiteli.

Konvalinka se též používá při výrobě mýdel, voňavek a šňupacích tabáků.

Krom běžné divoké formy byly vyšlechtěny mnohé různobarevné odrůdy, které se pěstují jako okrasné rostliny.

• 
  Detail květenství
• 
  Konvalinka vonná
• 
  Konvalinka vonná
• 
  Květenství

• Jan Toman, Květoslav Hísek: Naší přírodou krok za krokem. Rostliny, Albatros 1994, (ISBN 80-00-00102-0)
• Horst Altmann: Jedovaté rostliny. Jedovatí živočichové, 2004 (ISBN 80-242-1156-4)
• Květena ČR: 8 nebo 9 díl
• Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
• Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha a Úvaly

• Obrázky, zvuky či videa k tématu konvalinka vonná na Wikimedia Commons
• Galerie konvalinka vonná na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo konvalinka vonná ve Wikislovníku
• Taxon Lilium candidum ve Wikidruzích
• Konvalinka vonná na www.botanika.wendys.cz
• Konvalinka vonná na biolibu
• Konvalinka vonná na garten.cz (fotografie)
• Flóra Severní Ameriky
• Konvalinka vonná na prirodakarlovarska.cz
• Článek na webu magazínu 100+1 ZZ