Cieszyn (nádraží)
Cieszyn je železniční stanice v městě Těšín, Slezské vojvodství, Polsko. Vzdálenost k státní hranici (kolejová) je 1,559 km.
Cieszyn | |
---|---|
celkový pohled na stanici | |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
město | Těšín |
Souřadnice | 49°45′3″ s. š., 18°38′14″ v. d. |
Cieszyn | |
Provozovatel dráhy | PLK |
Trať | 322 |
Nadmořská výška | 275 m n. m. |
V provozu od | 1888 |
Zabezpečovací zařízení | mechanické[1] |
Dopravních kolejí | 4[1] |
Nástupišť (hran) | 3 (3)[1] |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | autobus |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historické názvy: Teschen-Boberthal 1888–1921, Cieszyn-Bobrówka 1921–1925, Cieszyn 1925–1939, Teschen Ost 1939–1945, Cieszyn Wschodni 1945–1947, Cieszyn 1947 dosud.
Historie
Na železnici Dráhy moravskoslezských měst (DMSM) z Kojetína do Bílska bylo postaveno původně vedlejší průjezdné nádraží Cieszyn (dnes se nachází v polské části města Těšín) ve vazbě na hlavní nádraží Košicko-bohumínské dráhy a DMSM (dnes stanice Český Těšín). Bylo postaveno nad říčkou Bobrůvkou a zprovozněno v roce 1888. Výstavbu zajišťovala společnost Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB). Během 1. světové války byly postaven další koleje pro nákladní vlaky, skladištní budovy a jednopatrový služební obytný dům pro zaměstnance nádraží. Od začátku 1. světové války do 17. října 1917 byla ve stanici vyloučena osobní doprava. V roce 1929 byla zahájena výstavba železniční trati Cieszyn – Zebrzydowice (Žibřidovice), která byla zprovozněna 10. září 1934. Po skončení 2. světové války byl provoz nákladních vlaků obnoven v říjnu 1945 a 28. ledna 1946 byla obnovena osobní doprava.[2] Stanice byla elektrizována v roce 1983 společně s úseky Bielsko-Biała – Cieszyn a Cieszyn – Zebrzydowice. Úsek Cieszyn – Český Těšín byl elektrizován v roce 1994. Od 28. února 1995 byl obnoven provoz osobních vlaků v trase Cieszyn – Český Těšín, který byl opět zastaven 13. prosince 2009.
Výpravní budova
Výpravní budova[p. 1] byla jednopatrová s přístřeškem ze strany kolejiště. Typová budova s dvojosým bočním rizalitem. Budova je postavena z režného[p. 2] monochromatického cihlového zdiva, jehož autorem je architekt stavební kanceláře KFNB Anton Dachler (1841–1921)[p. 3].[3] Budova byla rozdělena na část služební (kancelář přednosty stanice a dopravní kancelář) a veřejnou část, ve které byla pokladna, čekárny a restaurace. V patře byly umístěny služební byty. WC bylo v té době řešeno zvláštní budovou mimo výpravnu. Fasáda z červených řežných cihel je horizontálně rozdělena bílou patrovou římsou. Dělená okna s ušatými šambránami a nadokenní obloukovou kamennou římsou. Střecha sedlová s polovalbou nad bočním štítem, řezbářsky zdobené bedněné trojúhelníkové štíty s okny.
V průběhu první světové války byl přistavěn jednopatrový hrázděný sklad s výdejnou zavazadel a přístřeškem ze strany kolejiště. V průběhu elektrizace byly zbourány sklady a budova stavědla adaptována. Střešní nástavba byla určena pro ubytování strojvůdců.
Současný stav
Režné zdivo bylo překryto barevným nátěrem, který nekoresponduje s původní barevností. V roce 2009 byla uzavřena pokladna, úschovna zavazadel, bar, veřejné WC a uzavřena čekárna. V roce 2013 objekt výpravny přešel do vlastnictví města Cieszyn. Nádraží má 3 nástupiště a 3 nástupní hrany,[1] slouží pro trať č. 190 (Bielsko-Biała Główna–Cieszyn) (v dnešní době po trati nejezdní osobní vlaky) a č. 90 (Zebrzydowice–Cieszyn). Od jízdního řádu 2015/2016 přibyla česká trať 322 (Cieszyn – Český Těšín – Frýdek-Místek).
V letech 2016–2018 byla provedena generální oprava výpravní budovy. Původní čekárna byla zbořena a postavena v novém pojetí. Přestavba byla provedena podle projektu Studia projektowego Mirosława Zięby. Železnice tak byla propojena s autobusovým stanovištěm před nádražím. Dne 27. dubna 2018 bylo nádraží otevřeno. Výpravní budova je vybavena čekárnou, pokladnou, úschovnou zavazadel, peron u budovy je zastřešen s využitím originálních sloupů. Nechybí toalety, občerstvení a internetové připojení. Náklady na opravu a přestavbu nádraží dosáhly přes 17,4 milionu zlotých z toho přes 10 milionu zlotých pokryla dotace z Regionálního operačního programu Slezského vojvodství.[2][4]
Galerie
- Nádraží před rokem 2018
- Opravená drážní budova
- Vchod z ulice Hajduka
- Čerkárna
- Pokladna
- Zastřešení nástupiště
- Nádraží Cieszyn
- Sklady
Odkazy
Poznámky
- Objekt plní dvě hlavní funkce přijímání cestujících a výpravu vlaků. Termín výpravní budova byl zaveden koncem 90. let 19. století železničním oddělením Zemského výboru Království českého. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. S. 6.
- Neomítanému zdivu se říká režné.
- Byl ředitelem stavebního odboru SDF od roku 1892. Tento architekt je spojován se zavedením režného zdiva, zavedení normalizovaných objektů pro DMSM.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cieszyn (stacja kolejowa) na polské Wikipedii.
- Cieszyn [online]. Semaforek.pl, 2011-06-25, rev. 2012-03-02 [cit. 2015-03-02]. Dostupné online. (polsky)[nedostupný zdroj]
- Koleje Śląska Cieszyńskiego. kolejcieszyn.pl [online]. [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
- BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0.
- FORJASZ, Błażej. Koleje Śląska Cieszyńskiego. kolejcieszyn.pl [online]. [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cieszyn na Wikimedia Commons
- Koleje Slaska Cieszynskiego