Chvaly (zámek)
Zámek Chvaly je architektonická památka nacházející se v městské části Horní Počernice. Jeho adresa je Na Chvalské tvrzi 857. Zámek tvoří stavební celek s přilehlým kostelem sv. Ludmily a je zapsán v Ústředním seznamu památek.
Chvalský zámek (Chvalská tvrz) | |
---|---|
Chvalský zámek | |
Účel stavby | |
původně trvz, panské sídlo, galerie | |
Základní informace | |
Sloh | baroko |
Výstavba | před 1428 (tvrz), 1734 (zámek) |
Přestavba | 19. století |
Stavebník | Tovaryšstvo Ježíšovo |
Další majitelé | Hartenberkové, Neuperkové, páni ze Vtelna, Jan Daniel Kapr z Kaprštejna |
Současný majitel | Městská část |
Poloha | |
Adresa | Praha-Horní Počernice, Česko |
Ulice | Řešetovská |
Souřadnice | 50°6′40″ s. š., 14°35′44″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 41237/1-1976 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Chvaly (Hualah)[1] jsou poprvé jako vesnice zmíněny přibližně v roce 1088 a poté v roce 1130 v listině knížete Soběslava I. jako majetek Vyšehradské kapituly. První písemná zmínka o gotické tvrzi pochází z roku 1428. V druhé polovině 14. století přecházely do majetku různých pražských měšťanů. V roce 1420 byly Chvaly byly konfiskovány Pražany a darovány kostelu sv. Michala v Opatovicích na Novém Městě. Mezi lety 1436 a 1462 pak přešly do majetku Habarta z Hartenbergu.
V roce 1614 koupil chvalský statek, tvrz a ves Eustachius Betengel z Neuenperka, který je však brzy prodal Jiřímu Vtelenskému ze Vtelna. Ten byl za účast na českém stavovském povstání v roce 1622 odsouzen ke ztrátě poloviny majetku, a tak bylo chvalské panství prodáno císařskému radovi a místosudímu apelačního soudu Janu Danielovi Kaprovi z Kaprštejna. Od roku 1652 byly Chvaly majetkem pražských jezuitů. V roce 1734 tvrz vyhořela a byla opravena do zámecké podoby se známky předchozí renesanční přestavby.
V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a Chvaly získal Zemský studijní fond nadační, který je držel až do roku 1848. Při úpravách v polovině 19. století bylo zbořeno jižní křídlo zámku.
V roce 1918 byl areál Chvalské tvrze převeden do majetku státu. Od roku 1950 až do konce osmdesátých let užívaly zámek Československé státní statky, v roce 1988 Státní statek hl. města Prahy (Stoliňská čp. 854).[2] V roce 1993 přešel zdevastovaný objekt do majetku hlavního města Prahy a poté městské části Horní Počernice, která zahájila rekonstrukční práce za pomoci evropských fondů. Opravy byly dokončeny v roce 2008.
Současné využití
V interiérech zámku jsou rozmístěny repliky barokního nábytku určené k běžnému užívání.
V prvním patře Chvalského zámku je umístěna stálá expozice grafik, obrazů, ilustrací či osobních předmětů z pozůstalosti akademické malířky Ludmily Jiřincové.
Mimo to se zde konají také krátkodobé výstavy s výtvarnou tematikou a různé akce pro rodiny s dětmi. V únoru 2015 zde byla například interaktivní výstava na motivy Odysseových cest.
Galerie
- Zámek Chvaly
- Zámek Chvaly s kostelem sv. Ludmily vpravo
- Zámek Chvaly
- Slavnostní sál
- Salon
- Salon
- Salonek
Reference
- http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=8&bookid=222&page=94 Archivováno 26. 2. 2015 na Wayback Machine - RBM I., str. 94
- UZHGOROD, Digital library. František Holec a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Kniha 7 - Praha a okolí) / Castles and fortresses in Bohemia, Moravia and Silesia (Book 7 - Prague and vicinity), s. 37.. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2019-10-14]. (anglicky)
Literatura
- HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 37.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 301. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Chvaly na Wikimedia Commons
- Zámek Chvaly - oficiální stránky
- Zámek Chvaly na Hrady.cz
- Zámek Chvaly na wikimapy.cz