Chvaly (zámek)

Zámek Chvaly je architektonická památka nacházející se v městské části Horní Počernice. Jeho adresa je Na Chvalské tvrzi 857. Zámek tvoří stavební celek s přilehlým kostelem sv. Ludmily a je zapsán v Ústředním seznamu památek.

Chvalský zámek (Chvalská tvrz)
Chvalský zámek
Účel stavby

původně trvz, panské sídlo, galerie

Základní informace
Slohbaroko
Výstavbapřed 1428 (tvrz), 1734 (zámek)
Přestavba19. století
StavebníkTovaryšstvo Ježíšovo
Další majiteléHartenberkové, Neuperkové, páni ze Vtelna, Jan Daniel Kapr z Kaprštejna
Současný majitelMěstská část
Poloha
AdresaPraha-Horní Počernice, Česko Česko
UliceŘešetovská
Souřadnice50°6′40″ s. š., 14°35′44″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky41237/1-1976 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Model zámku, v popředí vpravo kostel sv. Ludmily

Chvaly (Hualah)[1] jsou poprvé jako vesnice zmíněny přibližně v roce 1088 a poté v roce 1130 v listině knížete Soběslava I. jako majetek Vyšehradské kapituly. První písemná zmínka o gotické tvrzi pochází z roku 1428. V druhé polovině 14. století přecházely do majetku různých pražských měšťanů. V roce 1420 byly Chvaly byly konfiskovány Pražany a darovány kostelu sv. Michala v Opatovicích na Novém Městě. Mezi lety 1436 a 1462 pak přešly do majetku Habarta z Hartenbergu.

V roce 1614 koupil chvalský statek, tvrz a ves Eustachius Betengel z Neuenperka, který je však brzy prodal Jiřímu Vtelenskému ze Vtelna. Ten byl za účast na českém stavovském povstání v roce 1622 odsouzen ke ztrátě poloviny majetku, a tak bylo chvalské panství prodáno císařskému radovi a místosudímu apelačního soudu Janu Danielovi Kaprovi z Kaprštejna. Od roku 1652 byly Chvaly majetkem pražských jezuitů. V roce 1734 tvrz vyhořela a byla opravena do zámecké podoby se známky předchozí renesanční přestavby.

V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a Chvaly získal Zemský studijní fond nadační, který je držel až do roku 1848. Při úpravách v polovině 19. století bylo zbořeno jižní křídlo zámku.

V roce 1918 byl areál Chvalské tvrze převeden do majetku státu. Od roku 1950 až do konce osmdesátých let užívaly zámek Československé státní statky, v roce 1988 Státní statek hl. města Prahy (Stoliňská čp. 854).[2] V roce 1993 přešel zdevastovaný objekt do majetku hlavního města Prahy a poté městské části Horní Počernice, která zahájila rekonstrukční práce za pomoci evropských fondů. Opravy byly dokončeny v roce 2008.

Současné využití

V interiérech zámku jsou rozmístěny repliky barokního nábytku určené k běžnému užívání.

V prvním patře Chvalského zámku je umístěna stálá expozice grafik, obrazů, ilustrací či osobních předmětů z pozůstalosti akademické malířky Ludmily Jiřincové.

Mimo to se zde konají také krátkodobé výstavy s výtvarnou tematikou a různé akce pro rodiny s dětmi. V únoru 2015 zde byla například interaktivní výstava na motivy Odysseových cest.

Galerie

Reference

  1. http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=8&bookid=222&page=94 Archivováno 26. 2. 2015 na Wayback Machine - RBM I., str. 94
  2. UZHGOROD, Digital library. František Holec a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Kniha 7 - Praha a okolí) / Castles and fortresses in Bohemia, Moravia and Silesia (Book 7 - Prague and vicinity), s. 37.. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2019-10-14]. (anglicky)

Literatura

  • HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 37.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 301. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.