Chryzoberyl
Chryzoberyl (Werner, 1790), chemický vzorec BeAl2O4, je kosočtverečný minerál. Název složen z řeckých slov χρυσός (chrysos) = zlatý a βήρυλλος (berylos) = beryl, které popisují barvu minerálu.
Chryzoberyl | |
---|---|
Chryzoberyl, Brazílie | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | BeAl2O4 |
Identifikace | |
Barva | žlutá, světle zelená... |
Vzhled krystalu | krátce prizmatické |
Soustava | kosočtverečná |
Tvrdost | 8,5 |
Lesk | skelný, mastný |
Štěpnost | dobrá |
Index lomu | nα = 1,746 nβ = 1,748 nγ = 1,756 |
Vryp | bílý |
Hustota | 3,7 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | v kyselinách nerozpustný |
Původ
- magmatický – v žulových pegmatitech;
- metamorfní – vysokoteplotní svory, kontaktní zóny ultramafických hornin;
- sekundární – díky odolnosti vůči zvětrávání se hromadí v náplavech.
Morfologie
Krystaly mají tvar tabulek {001} nebo jsou krátce prizmatické podle [100]. Velikost krystalů do 22 cm. Na {001} rýhování rovnoběžné s [100]. Dvojčatění běžné podle {130}, vytváří buď srostlice ve tvaru srdce, nebo vícenásobná kontaktní a penetrační dvojčata dávají vzniknout pseudohexagonálním krystalům.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 8,5, křehký, hustota 3,7 g/cm³, štěpnost dobrá podle {110}, lom lasturnatý, nepravidelný.
- Optické vlastnosti: Barva: odstíny zelené, smaragdově zelená, žlutozelená, žlutá, modrá. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průhledný až průsvitný, může být i opakní s měňavou inkluzí, vryp bílý. Žlutozelená luminiscence.
- Chemické vlastnosti: Složení: Be 7,10 %, Al 42,50 %, příměsi Cr, Fe3+. O 50,40 %. V kyselinách nerozpustný.
Odrůdy
- alexandrit – na denním světle zelený až smaragdový, v umělém světle červený až fialový
- cymofán – chryzoberylové kočičí oko – zlatožluté se stříbrobílou čarou
Podobné minerály
Parageneze
Využití
Drahý kámen – fasetové brusy, kabošony.
Naleziště
Vzácný minerál.
Odkazy
Literatura
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 718–722
- DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články
Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.