Chrustenice

Chrustenice jsou obec ve Středočeském kraji, 7 km severovýchodně od okresního města Berouna. Obec je vzdálená asi 10 km od Prahy po dálnici D5. Leží v bezprostřední blízkosti Loděnice po obou březích potoka Kačák. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

360° panorama obce Chrustenice od severu
ukázat jako 360° panorama
Chrustenice
Obecní úřad
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0202 533670
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBeroun
Okres (LAU 1)Beroun (CZ0202)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°0′22″ s. š., 14°9′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 024 (2022)[1]
Rozloha6,73 km²
Katastrální územíChrustenice
Nadmořská výška275 m n. m.
PSČ267 12
Počet domů330 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduChrustenice 69
267 12  Loděnice u Berouna
[email protected]
StarostaIng. Radomil Urban
Oficiální web: www.chrustenice.cz
Chrustenice
Další údaje
Kód obce533670
Kód části obce54402
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Současnost
Götzova vila v roce 2011

Chrustenice mají rozlohu 6,73 km² a přes 900 obyvatel. Počet obyvatel se ale vzhledem k výstavbě velkého množství rodinných domků stále zvětšuje. V obci je možnost sportovního vyžití – kopaná, odbíjená a tenis. V rozlehlém kempu je přírodní bazén s upravovanou vodou.

U obce leží přístupný Železnorudný důl Chrustenice (1861–1965), který patřil ve své době k největším a nejvýznamnějším dolům Barrandienu. Důl měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m. Během stoleté těžby se zde vytěžilo téměř 8 milionů tun rudy. V současné době je zde důlní expozice shromažďující řadu unikátních exponátů a návštěvníci mohou vidět při prohlídce prostory a pracoviště vypovídajících o těžké práci havířů.

V obci se nachází Götzova vila, dílo významného českého architekta Jana Kotěry z roku 1907–1908.

Chrustenice jsou ideálním výchozím místem pro výlety do Českého krasu a Křivoklátska.

Historie

První písemný záznam pochází z roku 1037, kdy kníže Břetislav I. ustanovil poddané Chrustenic za opatrovníky hrobu svatého Ivana. Břetislav daroval ves klášteru ostrovskému. Majitelé Chrustenic se často střídali. Většinou se jednalo o šlechtice, kteří majetek získávali koupí, sňatkem nebo zastavením.

V roce 1434 byl u Chrustenic napaden Bedřich Kolovrat z Libštejna karlštejnskou posádkou. Po tuhé bitce byl zahnán na útěk.

V roce 1896 byl založen „Vzájemně se podporující spolek Chrustoš“ pro Chrustenice a okolí. V letech 1861–1965 se ve zdejších dolech těžila železná ruda, která se dopravovala na nádraží v Loděnici lanovou dráhou.

Roku 1949 byla obec převedena z okresu Kladno do okresu Beroun. Roku 1980 ztratila samostatnost, když byla přičleněna k Loděnici. Osamostatnila se opět na podzim 1990.

Majitelé

Roku 1320 je zmiňován Přibík, 1378 Blahut, pak Zachariáš a Bořivoj, bratři ze Všeradic a kolem roku 1400 Mikčík. Račí klepeta ve znaku měli bratři Zdislav a Drslav z Malovar, kteří koupili Chrustenice v roce 1410. Jejich synové zde vládli až do roku 1468.

Na počátku 16. století měl obec Vavřinec Zvon z Drast, pak Ctibor ze Svojkova, který ji roku 1527 prodal Jindřichovi Prefátovi z Vlkanova. Potom patřila Jindřichovi Hrobčickému z Hrobčic. Roku 1560 ji koupil Tomáš Pichl z Pichlsberka, roku 1580 ji měl Jiří Pichl, roku 1616 Jana Pichlová a Bedřich Pětipeský z Chyš a Egrberka, pak Eva Matyášova z Hutenova, roku 1629 Dorota Pichlova a Jan Matěj z Glauchova. roku 1652 přešla na Jana Pavla Valderode z Eckhauzu. Roku 1668 koupil Chrustenice Lambert Hřebenář z Harasu, roku 1671 Antonín Augustin Binago na Chocenicích, roku 1676 Jan Jiří Karvinský z Karvin, pak v roce 1727 Humprecht F. A. hrabě Černín z Chudenic a od jeho vdovy hrabě K. Jáchym Breda. Další majitelkou byla od roku 1732 velkovévodkyně A. M. Fr. z Toskány. Roku 1741 přešla obec do majetku vévodů bavorských, roku 1805 na rod habsburský a roku 1847 byla přidělena soukromým císařským statkům.

V kronice je také zmíněn pobyt arcivévody Karla (pozdější rakousko-uherský císař) v roce 1912 v jeho lovecké chatě.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[3]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[3]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932

V obci Chrustenice (přísl. Lhotka, 879 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] důl, holič, 4 hostince, kapelník, konsum Včela, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, přádelna, 5 obchodů se smíšeným zbožím, tkalcovna, trafika, truhlář, velkostatek státních lesů.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km lze najet na silnici II/605 Praha - Beroun - Žebrák - Plzeň a ve vzdálenosti 2 km na dálnici D5 na exitu 10 (Loděnice).
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže je železniční stanice Loděnice na trati 173 Beroun - Rudná - Praha ve vzdálenosti 2 km.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávky autobusová linka Králův Dvůr-Loděnice-Chyňava (v pracovní dny 5 spojů) (dopravce PROBO BUS, a. s.). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 451. (česky a německy)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.