Chronozóna

Jsou to termíny používané pro časový interval ve chronostratigrafii, definované událostmi jako jsou geomagnetické změny (magnetozony) nebo založené na přítomnosti specifických fosilií (biozona nebo biochronozona). Podle Mezinárodní komise pro stratigrafii se termín chronozona vztahuje k horninám vytvořeným během určitého časového období, zatímco chron se vztahuje k tomuto časovému období. Identifikace a přijetí chronozon jako užitečných znaků nebo jako měřítka času v geologickém záznamu není hierarchické, protože chronozony nemusejí odpovídat geografickým nebo geologickým hranicím, ani být stejně dlouhé (přes časové omezení, které je definováno jako menší než geologický stupeň). Dřívější používání bylo hierarchické v tom, že Harland a další (1989) používali termín "chronozona" pro čas menší než faunální stupeň definovaný v biostratigrafii.[4] ICS toto používání nahradila. Klíčovým faktorem při určování mezinárodně přijaté chronozony je, zda celkové rozšíření fosilií je jasné, jednoznačné a rozšířené. Některé přijaté chronozony obsahují jiné a některé větší chronozony byly přijaty a zahrnují kompletní geologické časové jednotky, a to jak velké a malé. Například chronozona pliocen je podskupina chronozony neogenu a chronozona pleistocen je podskupinou chronozony kvartéru.

Název chronozóny se volí podle jednotky z níž byla odvozena. Obvykle odpovídá biostratigrafické zóně (např. chronozóna Exus albus), může však zahrnovat i časový úsek vymezený např. existencí ammonitů, může zahrnovat i časový úsek odpovídající litostratigrafické jednotce či magnetostratigrafické zóně polarity. Toto příliš široké pojetí chronozóny je v rozporu s evropskou stratigrafickou praxí a bude zřejmě ještě předmětem diskusí. Geografický rozsah chronozóny je světový. Je ovšem rozlišitelná jen tam, kde je přítomen znak či fosilní druh na jehož základě byla definována.