Bukovec (Jizerské hory)

Bukovec (1005 m n. m.) je výrazný čedičový vrch na východním okraji Jizerských hor, v okrese Jablonec nad Nisou. Svým výrazným kuželovitým tvarem tvoří dominantu horské osadě Jizerka. Díky čedičovému podkladu se na vrchu vyvinula bohatá flóra. Zajímavosti místní přírody popisuje naučná stezka. Z vrcholu je za dobrého počasí rozhled také na západní část Krkonoš. Bukovec je jednou z největších čedičových kup v Evropě.

Bukovec
Bukovec a osada Jizerka v zimě

Vrchol1005 m n. m.
Prominence99 m ↓ Jizerka[1]
Izolace2,6 km → Věžní skály
SeznamyTisícovky v Česku #378
Hory a kopce Jizerských hor
Poloha
StátČesko Česko
PohoříJizerské hory / Jizerská hornatina / Soušská hornatina / Střední Jizerský hřbet / Bukovec[2]
Souřadnice50°48′52″ s. š., 15°21′29″ v. d.
Bukovec
Horninačedič
PovodíJizeraLabe
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naučná stezka

Naučná stezka Bukovec - Jizerka - rašeliniště Jizerky je nejstarší naučnou stezkou v Jizerských horách. Byla založena v roce 1971 a je 6 km dlouhá. Po trase se můžeme setkat s 18 informačními tabulemi, kde návštěvníky hor seznamuje s geologickým uskupením Bukovce a s ekosystémem rašeliniště Jizerky.

Přírodní rezervace

Podrobnější informace naleznete v článku Bukovec (přírodní rezervace, Jablonec nad Nisou).

Bukovec je chráněn jako přírodní rezervace s rozlohou 30 ha, hranice rezervace kopírují úpatí hory. Hora je ojedinělým neovulkanickým útvarem v krkonošsko-jizerském masívu. Důvodem vyhlášení rezervace jsou především raritní čedičové výlevy. Vlastní útvar Bukovce tvoří vypreparované čedičové těleso z olivinického nefelinitu, na jihovýchodním a severovýchodním svahu se vyskytují suťová pole.[3]

Předmětem ochrany je rovněž pestrá lesní květena (několik druhů je endemitních) a různé druhy horského lesního porostu. Pod vrcholem Bukovce jsou patrny stopy po důlní činnosti a starých lomech.

Z chráněné květeny rostoucí na svazích Bukovce lze jmenovat upolín, lýkovec jedovatý, prha arnika či jestřábník oranžový. Z endemitů např. vemeniček zelený, kropenáč vytrvalý, oměj různobarevný atd. Vydatně srážky, běžné v této oblasti kraje napomáhají plnému vývinu teplomilných hajních druhů, ale i druhů vyloženě horských.

Odkazy

Reference

  1. Prominence jizerskohorských hor na Ultratisicovky.cz
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  3. Charakteristika geologické lokality

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.