Chrám svatého Michaela archanděla (Ladomirová)

Chrám svatého Michaela archanděla je dřevěná cerkov se zvonicí z roku 1742 v obci Ladomirová zasvěcena svatému Michaelu Archandělovi. Byla postavena bez jediného hřebíku.

Chrám svatého Michaela archanděla (Ladomirová)
Chrám svatého Michaela archanděla (Ladomirová)
Místo
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Svidník
Obec	Ladomirová
Souřadnice	49°19′42″ s. š., 21°37′35″ v. d.
Chrám svatého Michaela archanděla (Ladomirová)
Základní informace
Církev	řeckokatolická
Diecéze	Prešovská
Děkanát	Svidník
Farnost	Ladomirová
Specifikace
Stavební materiál	dřevo
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V době druhé světové války byla poškozena pravá strana ikonostasu a byla v roce 1946 zrestaurována. Cerkov byla znovu poškozena v roce 1957, když při přírodní bouři spadla lípa. Cerkov je od roku 1968 národní kulturní památkou a od 8. července 2008 zapsaná v Seznamu světového kulturního dědictví.

V areálu cerkvi na jižní straně je dřevěná zvonice sloupkové konstrukce z vnější strany zajištěna vertikálními smrkovými prkny. Zvonice byla také poškozena pádem lípy a byla znovu zrekonstruována do původního stavu.

Cerkov je srubový tříprostorový sakrální objekt, rozdělený podle ritu do tří významových prostor.

Při renovaci, v roce 1946, byla odstraněna stěna mezi lodí a předsíní, čímž oba prostory ztratily svůj centristický liturgický charakter.

Cerkov byla budována podle vzorových typů podkarpatsko-ruských Lemků, jejichž východní tradice zasáhla karpatskou oblast téměř až po řeku Poprad.

Tzv. lemkovský typ dispozice je v Ladomirové prezentován klasickou kvadraturou tří prostorů na čtvercovém půdorysu s ústřední rozšířenou lodí, krytou stejně jako presbytář dřevěnou kupolí.

Klenba není řešena plynulým konstrukčním provázáním se srubem stěn, ale atypicky formovaným, vzdutým osmihranem bez pendatívů, které používají typy tzv. „huculských“ chrámů (viz jediná cerkva v Nižním Komárniku).

Motiv "osmerky" ještě rusko-byzantského původu aplikovala ladomirská cerkva pouze v této části interiéru, zatímco její prostorově-hmotová skladba se řídí uváděnou lemkovskou předlohou, vyjádřenou i ve střešních seskupeních s trojitě odstupňovanými šindelovými cibulemi.

Věž cerkve dominuje nad babincem. Věže i stupňovité dvoupodlažní stanové střechy nad svatyní jsou ukončeny tzv. šindelovými „makovičkami“ s kovanými kovovými kříži. Pozoruhodnou charakteristiku sakrálního komplexu určuje exteriérová stupňovitá dynamická střecha, která je pokryta šindelem. Tento typ střechy je prototypem pro cerkve v Miroli a Hunkovcích. Srub i podvěžní prostory v exteriéru jsou upraveny vertikálními smrkovými prkny s lištami. Na západní straně lodi je malý chór s dřevěným parapetem.

Měkkost plastických forem a rozehrání lidově barokních prvků exteriéru nedodává pouze materiál, ale i poetika souznění s přírodní konfigurací hornatého terénu.

V přední části oplocení objektu se zachovala část palanku – dřevěné trámové ohrady se šindelovou stříškou, a také vstupní branka s nízkou jehlanovou stříškou pokrytou šindelem.

Umělecky hodnotný je ikonostas a oltář, který pochází z poloviny 18. století. Pětiřadá polychromovaná dřevěná architektura je vyplněna ikonami. V hlavním řadě ikonostasu se nacházejí ikony sv. biskupa Mikuláše, Bohorodičky Hodigetrie, Ježíše Krista Učitele a svatého archanděla Michaela. Ve druhé jsou ikony s obsahem hlavních církevních svátků, v jejichž středu je ikona Poslední večeře. Ve třetí jsou ikony s jednotlivými apoštoly ve středu s ikonou Pantokratora. Ve čtvrté je šest medailonů, ve kterých jsou vyobrazeny dvojice postav. Uprostřed řady je zobrazeno Ukřižování s Bohorodičkou a sv. Janem Evangelistou. V páté jsou ikony Kristus vstal z mrtvých, pod 2. a 3. ikonou jsou zobrazení cherubové a 4. ikonou byzantská císařovna Helena a císař Konstantin s křížem. Kromě toho je zde několik ikon a ostatních bohoslužebných předmětů zapsaných v seznamu kulturních památek.

V obci se nachází také Cerkva sv. archanděla Michaela, východního obřadu, která byla postavena podle vzoru ruských chrámů v 20. letech 20. století. V interiéru jsou nástěnné malby (fresky) a ikony vytvořené v souladu s byzantským a staroruským stylem. Autory maleb jsou mniši Filion a Kypriano. Řezbářské a truhlářské práce provedli mnich Michal a místní občan Nikolaj Bojko.